soudní tlumočník 2/2008 ÚVODNÍ SLOVO Vážená kolegyně, vážený kolego, uplynul další kalendářní rok a v jeho závěru, kdy bylo toto vydání bulletinu Soudní tlumoč- ník připravováno, jako vždy přišel čas přemítání a hodnocení toho, co se v průběhu roku událo. Ještě než přistoupím k charakteristice událostí v uplynulém pololetí, protože to předchozí bylo náležitě zachyceno v minulém vydání bulletinu Soudní tlumočník, chtěla bych Vás sezná- mit se dvěma novými kolegy, tentokrát v oblasti zajištění provozu naší Komory, kteří do ní byli přijati v návaznosti na rozhodnutí učiněná na valné hromadě a v představenstvu na jaře roku 2008: V sídle Komory nebo na některé z jejích akcí se mnozí z Vás již setkali s paní Miroslavou Černou, vedoucí sekretariátu, která v sekretariátu Komory působí od srpna 2008. Vzhledem k tomu, že představenstvo Komory přijalo na jaře usnesení o tom, že činnost tajemnice a vedení účetnictví budou pro příště odděleny, bylo provedeno výběrové řízení, z něhož vyšel vítězně Ing. Zdeněk Vimmer, jednatel společnosti EKOVIM s. r. o., který se vedení účetnictví pro Komoru ujal rovněž od počátku srpna 2008. A nyní k nastíněnému hodnocení, které nelze začít jinak než výčtem uspořádaných akcí: podzimní řadu vzdělávacích akcí Komory započal již XIII. česko-německý terminologický semi- nář. Poté následoval tradiční obecný seminář, věnovaný novele zákona o znalcích a tlumoční- cích, který se tentokrát setkal s velmi vysokou účastí. Komora uspořádala další kurz pro ucha- zeče o jmenování soudním tlumočníkem, čtvrté pokračování cyklu přednášek o češtině, V. čes- ko-ruský terminologický seminář a seminář zařazený do programu Jeronýmových dnů. Abso- lutními novinkami, které se představenstvu Komory podařilo připravit, byl I. česko-ukrajinský terminologický seminář a I. česko-maďarský terminologický seminář. Těsně před Vánoci se uskutečnil ještě VII. terminologický seminář česko-francouzský. Všem kolegům z představen- stva bych tímto za organizaci seminářů chtěla poděkovat, neboť se jedná o činnost časově a odborně náročnou, kterou lze přirovnat k výkonu zdatných manažerů. Událostí pro Komoru velmi podstatnou pak bylo uzavření rámcové smlouvy o spolupráci s Justiční akademií, kterou jsme spolu s paní ředitelkou Justiční akademie JUDr. Danielou Kovářovou sjednaly a podepsaly na začátku října. V téže době dojednali členové představen- stva PhDr. Ilona Schee Šprcová a Mgr. Roman Hujer neméně významnou rámcovou smlouvu o spolupráci s Ruským střediskem vědy a kultury v Praze. V průběhu podzimu představenstvo Komory pokračovalo v aktivní účasti na činnosti pracovní skupiny ustavené při Ministerstvu spravedlnosti ČR k novele zákona o znalcích a tlumočnících a spolupracovali jsme i s Mini- sterstvem vnitra ČR. Nadále probíhala již tradiční spolupráce Komory s Jednotou tlumočníků a překladatelů, učiněny byly první kroky k navázání spolupráce s Jazykovou školou hl. m. Prahy s právem státní jazykové zkoušky a rozvoj spolupráce jsme na podzim dojednaly s předsedkyní České komory tlumočníků znakového jazyka Mgr. Naďou Dingovou. Vydání bulletinu Soudní tlumočník, které nyní otvíráte, je poněkud obsáhlejší než ta před- chozí. Věříme, že tak co nejvěrněji zdokumentuje rozšíření činnosti Komory, ke kterému v uply- nulém roce došlo. Za nasazení a čas věnovaný jeho přípravě děkuji především Mgr. Jitce Oleárníkové, místopředsedkyni představenstva, a Evě Gorgolové, člence představenstva. Dovolte mi, abych Vám jménem celého představenstva popřála šťastný a po všech stránkách úspěšný nový rok 2009, ve kterém se budeme těšit na setkání s Vámi na některé z připravovaných akcí Komory. JUDr. et Mgr. Jana Schovancová předsedkyně představenstva 1 soudní tlumočník 1/2008 ObSah Připravované akce KST ČR, o. s. Reforma justice, novela zákona o znalcích a tlumočnících Tisková konference k novele zákona Plánovaná novela zákona o znalcích a tlumočnících a postavení tlumočníků Veletrh jazyků Expoligua Seminář Komory soudních tlumočníků na Jeronýmových dnech Obecný seminář k novele zákona Mezinárodní kulatý stůl ke komunitnímu tlumočení Stanovisko Komory k analýze výskytu ohrožení tlumočníka v rámci trestního řízení Elektronická justice ejustice – cesta k otevřené komunikaci veřejnosti s justicí Týdenní kurz pro překladatele právnických textů Uzavření rámcové smlouvy o spolupráci s Justiční akademií XIII. terminologický seminář němčiny v Třešti Česko-německý fond budoucnosti oslavil 10 let existence Setkání Ministerstva spravedlnosti ČR a profesních komor 4. díl cyklu seminářů o českém jazyce I. česko-maďarský terminologický seminář V. česko-ruský terminologický seminář I. ukrajinsko-český terminologický seminář VII. terminologický seminář francouzštinyÚvod do tlumočnického zápisu Za vyšší úroveň ověřených překladů Může věk omezit výkon soudního tlumočníka ? Vybíráme z otázek a odpovědí – k problematice účtování kopií Gratulujeme jubilantům Vítáme nové členy Z historie domu Hybernská 18/1006 Nové znění zákona Nabídka pojištěn /33 Časopis Soudní tlumočník vychází 2krát ročně v Nakladatelství ŠEL, spol. s r. o. Redakce: Mgr. Jitka Oleárníková, Eva Gorgolová, JUDr. Mgr. Jana Schovancová, PhDr. Ilona Schee Šprcová, Mgr. Roman Hujer Komora soudních tlumočníků České republiky, o. s., Hybernská 1006/18, 110 00 Praha 1, IČO 65401697 • www.kstcr.cz • e-mail: kstcr@kstcr.cz Bankovní spojení: UniCredit Bank Czech Republic a. s., č. ú.: 520228009 /2700 2 soudní tlumočník 1/2008 Přejeme Vám, aby byl pro Vás nový rok po všech stránkách úspěšný a možná i stejně poetický, jako verše, které všem našim členům věnuje Mgr. Jitka Badoučková: Novoroční K novému roku přeju Ti, ať sníh Tě nezebe, jako když sněží v ráji, jako když snáší se peří ze šťastných labutí, jak chmýří z topolů, ve kterém brodíme se v máji. Přeju ti rozkvést, povyrůst třeba i z kořenů blesku, který do srdce sjel ti; ať se ti jak pára v mrazu laskavost řine z úst a k spánku, ať ti nerozestýlají čerti. Ať tvoje jméno ďábel nekřičí do kráterů, do vyschlých studní, do propastí a když už v hledáčku tě má, když na Tě políčí, aby ses nedal chytit do hedvábných pastí. Ať naopak se všechno bezbranné, v bezpečí u tebe schoulí jak pod ochrannou stříšku. Buď tím, kdo hnízd a pelíšků se rázně zastane a to i ve všední den, dávno po Ježíšku. A pokud tedy ďábel ne a ne vyrýt tvé jméno na pekelnou směnku, ať anděl medem na dlani ho má napsané, jako klíčové slovo -tahák na písemku. Až uplyne čas vanilky a z rohlíčků překutálíme se zas do rohlíků, ať oči máš dál prozářené světýlky a čas ať sladkost přidává ti jak zrajícím fíkům. K novému roku jdu ti přát šepot něžný jak ozdoby z kukuřičného šustí, a ať tě někdo vroucně a trpělivě má rád, hýčká si tě a ať tě nikdy neopustí. PF 2009 Jitka Badoučková 3 soudní tlumočník 2/2008 PŘIPRAVOVANÉ AKCE KST ČR, O.S. PhDr. Ilona Schee Šprcová únor 2009 IV. česko-španělský terminologický seminář 14. březen 2009 valná hromada a daňový seminář 4. duben 2009 kurz etikety pro tlumočníky a překladatele 17. – 19. dubna 2009 IX. česko-anglický terminologický seminář květen 2009 5. díl z cyklu Čeština pro překladatele a tlumočníky květen 2009 II. česko-maďarský terminologický seminář ještě v 1. pol. roku 2009 obecný seminář – beseda na aktuální téma terminologický seminář polštiny kurz pro uchazeče 4. – 12. července 2009 týdenní kurz – alternativa Doplňkového studia PF UK v Kroměříži ČLENSKÝ PŘÍSPĚVEK na rok 2009 Pokud jste ještě neuhradili členský příspěvek Komory soudních tlumočníků České republiky, o. s., na rok 2009 ve výši schválené valnou hromadou, a to 1 000 Kč, učiňte tak co nejdříve na účet č: 520228009/2700 vedený u UniCredit Bank Czech Republic, a. s. Jako variabilní symbol uvádějte rodné číslo. 4 soudní tlumočník 2/2008 REFORMA JUSTICE, NOVELA ZÁKONAO ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH JUDr. Petr Šonka Ministerstvo spravedlnosti klade v posledních letech velký důraz na reformu justice. Pojem reforma justice v sobě zahrnuje nejen změny profesních předpisů jako zákona o soudech a soudcích, zákona o advokacii, exekučního řádu, zákona o znalcích a tlumočnících, ale i rekodifikaci civilního a trestního práva. Návrh nového občanského zákoníku a obchodního zákona má být do konce roku odeslán k projednání vládě a nový trestní zákoník se ocitá na samém konci legislativního procesu. Současně se připravuje nový trestní řád a nedotčen nezůstal ani občanský soudní řád. V rámci tzv. souhrnné novely občanského soudního řádu je mimo celou řadu významných změn např. v oblasti doručování obsažena i změna ustanovení § 139 odst. 4, které nově ve vztahu ke znalcům a tlumočníkům stanoví, že soud rozhodne o výši znalečného bez zbytečného odkladu po podání znaleckého posudku. Znalečné je třeba vyplatit nejpozději do 2 měsíců od právní moci usnesení o přiznání znalečného. Novela zákona o znalcích a tlumočnících Činnost znalců a tlumočníků upravuje zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Tento zákon již přes 40 let platí téměř v nezměněné podobě. Jediná novela tohoto zákona z roku 2006 pouze zvýšila odměnu znalců o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec povinen z odměny odvést podle zvláštního právního předpisu. K provedení tohoto zákona byla vydána vyhláška č. 37/1967 Sb., která do dnešní doby byla čtyřikrát novelizována. Právní úprava znalecké a tlumočnické činnosti není jednoduchá zejména z toho důvodu, že je třeba jednou právní úpravou obsáhnout velké množství znaleckých oborů, odvětví a jazyků, které se diametrálně liší. Navíc v této oblasti dochází k neustálému vývoji a posunu. Vzhledem k výše uvedenému je třeba považovat současnou právní úpravu o znalcích a tlumočnících téměř za nadčasovou, neboť, i přes svou dobu vzniku, stále funguje a je podle ní postupováno. I přes uvedenou funkčnost je však třeba tuto právní úpravu pozměnit a dopracovat tak, aby reflektovala současný vývoj a zejména, aby přispěla ke zkvalitnění práce znalců a tlumočníků. Novela zákona o znalcích a tlumočnících se tak řadí mezi 5 současné priority Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti zvažovalo i zcela nový zákon, ale vzhledem k tomu, že předchozí pokusy o novou právní úpravu znalecké a tlumočnické činnosti byly v legislativním procesu neúspěšné, vydali jsme se cestou rozsáhlé novely, která by měla vyřešit problémy, které nejvíce trápí jak Ministerstvo spravedlnosti, soudy, ale také samotné znalce a tlumočníky. Elegantním řešením by pravděpodobně byla i samostatná právní úprava pro znaleckou činnost a samostatná právní úprava pro tlumočnickou činnost. Nevylučuji, že se takové tendence v budoucnu objeví, a osobně si myslím, že by to bylo vhodné a účelné, nicméně v současné době hůře realizovatelné. Hlavním cílem předkládané novely je zkvalitnit práci znalců a tlumočníků. Za tím účelem novela zákona zejména rozšiřuje a zpřesňuje předpoklady pro jmenování, a to zvlášť pro znalce a zvlášť pro tlumočníky a stanoví přísnější podmínky pro činnost znalců a tlumočníků. Nově upravuje povinné pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou výkonem znalecké nebo tlumočnické činnosti a celoživotní vzdělávání znalců a tlumočníků. Navrhovaná novela dále zpřísňuje dohled nad činností znalců a tlumočníků a v této souvislosti upravuje možnost uložit znalci/tlumočníkovi povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti, pokud se vyskytnou o jeho odborné způsobilosti pochybnosti, řešení stížností na znalce/tlumočníky a ukládání pokut znalcům/ tlumočníkům za porušení povinností v souvislosti s jejich znaleckou nebo tlumočnickou činností. Rozšiřují se a zpřesňují se důvody pro vyškrtnutí znalce/ tlumočníka ze seznamu. Navrhovaná novela též odstraňuje současný zcela nepřijatelný stav v oblasti znaleckých ústavů, kdy do seznamu ústavů jsou zapisovány soukromoprávní subjekty, aniž by bylo zkoumáno, jaké konkrétní osoby v nich budou zpracovávat znalecké posudky. Poslední významnou změnou je nahrazení současných devíti seznamů znalců a tlumočníků (osm vedených krajskými soudy a jeden ústřední) jedním přehledným seznamem vedeným a spravovaným Ministerstvem jako elektronický registr s dálkovým přístupem. soudní tlumočník 2/2008 Věříme, že navrhovaná novela by měla zkvalitnit Závěrem bychom si dovolili poděkovat tlumočníkům, znaleckou a tlumočnickou činnost, která je vý-znalcům, soudcům, advokátům a dalším odborníkům, kteznamnou činností nejen ve vztahu k soudnímu roz-ří se podíleli spolu s Ministerstvem spravedlnosti na příhodování. pravě návrhu novely zákona o znalcích a tlumočnících. TISKOVÁ KONFERENCE K NOVELE ZÁKONA O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH JUDr. Mgr. Jana Schovancová Dne 12. září 2008 se na Ministerstvu spravedlnosti ČR uskutečnila tisková konference k návrhu novely zákona o znalcích a tlumočnících. Za hojné účasti redaktorů z tisku, rozhlasu i televize ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil na tiskové konferenci poskytl informace o přípravách, celkové koncepci a o konkrétních změnách, které novela pro znalce i tlumočníky přináší. Dalšími účastníky, kteří na téma návrhu novely odpovídali na dotazy přítomných novinářů, byli JUDr. Milena Opatrná, styčná soudkyně ČR ve Francii, Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., člen Legislativní rady vlády a soudní znalec, a předsedkyně představenstva Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., JUDr. Mgr. Jana Schovancová, která přítomným novinářům přiblížila charakteristiku a hlavní cíle Komory a připravované změny obsažené v návrhu novely zhodnotila z pohledu soudních tlumočníků. V závěru tiskové konference ministr spravedlnosti ocenil připomínky, kterými zástupci Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., do příprav novely přispěli. PLÁNOVANÁ NOVELA ZÁKONA O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH A POSTAVENÍ TLUMOČNÍKŮ Mgr. Luboš Dörfl Novela zákona o znalcích a tlumočnících, kterou připravilo v letošním roce Ministerstvo spravedlnosti, a která by měla vejít (v případě, že úspěšně projde Parlamentem) v platnost nejpozději od l. ledna 2010, zachovává dosavadní základní koncepci zákona. I nadále by tedy evidence tlumočníků zahrnovala pouze tlumočníky jmenované předsedy krajských soudů a zapsané do seznamu tlumočníků. Zákon tak bude jako dosud vymezovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti, práva a povinnosti tlumočníků, evidenci a dohled nad činností 6 soudní tlumočník 2/2008 tlumočníků krajskými soudy a důvody pro odvolání z funkce tlumočníka. Novela rozšiřuje úpravu podmínek pro výběr tlumočníků, přináší některé nové povinnosti tlumočníků, pokouší se upřesnit vztah mezi tlumočníkem a veřejnou institucí, která jej ke konkrétnímu úkolu ustanovuje a posiluje postavení ministerstva spravedlnosti v oblasti dohledu nad výkonem činnosti tlumočníků. Kromě dalších dílčích změn také novela obsahuje nové ustanovení o kárné odpovědnosti tlumočníků a způsobu vyřizování stížností. Pro výběr tlumočníků jsou nyní stanoveny základní předpoklady, kterými je zásadně vysokoškolské vzdělání (specializovaná státnice tlumočnická ne- bo překladatelská), alespoň pětiletá praxe v oboru a absolvování specializovaného kurzu právního minima. Novela ponechává pravomoc výběru tlumočníků a zápisu do seznamu tlumočníků na předsedech krajských soudů a nově definuje odpovědnost tlumočníka tak, že tlumočník vykonává činnost dle zákona nestranně, nezávisle a svým jménem a na svou odpovědnost. Pro tlumočníky přináší novou povinnost pojištění odpovědnosti za výkon tlumočnické činnosti (minimálně na výši 500 000 Kč), deklaruje a upřesňuje povinnost mlčenlivosti a nově zavádí povinnost celoživotního vzdělávání a jeho dokládání po celou dobu evidence v seznamu tlumočníků. Novela prakticky řeší lépe otázku evidence znalců tím, že zavádí veřejnou a neveřejnou část seznamu tlumočníků, takže respektuje ochranu osobních údajů evidovaných tlumočníků a seznam pojímá jako veřejný jednotný elektronický seznam, který je strukturovaný podle jednotlivých obvodů krajských soudů. Pro tlumočníky i znalce novela stanoví povinnost priority pro úkony zadané orgány veřejné moci. Na druhou stranu ukládá těmto orgánům povinnost s tlumočníky předem projednat zadání a lhůtu úkonu. Ve vztahu k úkonům pro orgány veřejné moci novela zákona vymezuje okolnosti, za kterých tlumočník může odmítnout provedení úkonu a nově dává tlumočníkovi možnost dočasného pozastavení výkonu tlumočnické činnosti ze zákonem stanovených důvodů. K odmítnutí provedení úkonu z důvodu množství úkonů vykonávaných pro jiné subjekty než orgány veřejné moci tlumočník není oprávněn. Novela detailněji upravuje důvody vyškrtnutí tlumočníků a znalců ze seznamu a zakládá proces 7 přestupkového řízení před ministerstvem spravedlnosti pro porušení povinností tlumočníka s možností ukládání pokut ve výši 50 000Kč, resp. 100 000Kč. Neplnění povinnosti celoživotního vzdělávání nebo zjištěná disciplinární odpovědnost tlumočníka či znalce může být i důvodem pro zahájení řízení o ověřování odborné způsobilosti před komisí ministerstva spravedlnosti nebo jím pověřeným subjektem. Z dalších drobných změn je na místě zmínit novou procesní úpravu stížnostního řízení na úkony tlumočníků a znalců a na nově upravenou povinnost tlumočníků uchovávat úkony a tlumočnické deníky po dobu alespoň 10 let. Dále bude již zakotvena možnost podávání elektronických úkonů na žádost zadavatele, vedení tlumočnických deníků v elektronické podobě a jejich strukturování podle úkonů pro orgány veřejné moci a ostatní subjekty. Konkrétního vymezení se dočkali tlumočníci pro komunikaci s osobami neslyšícími a hluchoslepými a svůj projev v možnosti dvojí specializace našli tlumočníci a překladatelé. V zákoně se na několika místech objevuje zmínka o profesních a zájmových sdruženích znalců a tlumočníků, u kterých se otevírá možnost návrhové pravomoci ke jmenování znalců a tlumočníků, nastavení spolupráce při vzdělávání a výběru tlumočníků a znalců a při procesu kárného řízení či rozhodování o vyškrtnutí ze seznamu tlumočníků a znalců. Dá se tedy říci, že novela přepracovává a upřesňuje dosavadní text zákona podle dosavadních poznatků praxe a trendům elektronické komunikace. Klade přitom značný důraz na zvýšení odbornosti a odpovědnosti tlumočníků a znalců. Obsahuje přitom nová ustanovení o kárné odpovědnosti tlumočníků a znalců a procesní řešení vyřizování stížností a jmenování a odvolávání tlumočníků a znalců. Na druhou stranu se jedná o právní úpravu relativně složitou, která zapojuje více ministerstvo spravedlnosti do jednotlivých procesních kroků, kdežto profesním organizacím znalců a tlumočníkům ponechává jen poradní a vzdělávací funkci. Neřeší zatím otázku rovnoměrného počtu tlumočníků na jednotlivých krajských soudech ani vhodnější definování či vymezení jednotlivých oborů a odvětví zejména znalecké činnosti. Stejně tak otázka spolupráce tlumočníků a znalců se soudy a jejich odměňování není stále uspokojivě vyřešena. Z této koncepce novely tedy zřejmě bude do budoucna třeba pokročit ještě k dalším legislativním krokům, které by tyto a další oblasti tlumočnické a znalecké činnosti vhodným způsobem „dotáhly“. soudní tlumočník 2/2008 PREZENTACE KOMORY NA MEZINÁRODNÍM VELETRHU JAZYKŮ EXPOLINGUA PRAHA 2008 JUDr. Mgr. Jana Schovancová Začátek listopadu patřil jako již tradičně mezinárodnímu veletrhu jazyků EXPOLINGUA Praha, na kterém měla svoji prezentaci i Komora soudních tlumočníků. Letošní příspěvek Komory nesl název „Komora soudních tlumočníků ČR, o. s. – garant profesní způsobilosti soudních tlumočníků“ a do salonku, kde zástupci Komory přednášeli, se přišlo podívat přibližně 35 posluchačů. Posluchači byli nejprve seznámeni s charakteristikou Komory, jejími cíli a činností, o kterých na samém začátku informovala předsedkyně představenstva JUDr. Mgr. Jana Schovancová a po nichž následovaly podrobné informace o možnostech i budoucí povinnosti kontinuálního vzdělávání soudních tlumočníků, s ohledem na připravovanou novelu zákona o znalcích a tlumočnících. V rámci přednášky měli účastníci této akce možnost jako první zhlédnout novou oficiální prezentaci Komory, kterou v programu PowerPoint vytvořila rovněž přítomná členka představenstva Eva Gorgolová. Poté přišlo na řadu seznámení s webovými stránkami Komory a s orientací v jejich příslušných sekcích, ve kterých lze nalézt potřebné informace, o čemž pohovořil člen představenstva Mgr. Roman Hujer. Všichni tři zmínění zástupci Komory poté odpovídali na četné dotazy účastníků této akce, neboť stejně jako v minulých letech se jí zúčastnilo mnoho zájemců a uchazečů o jmenování soudním tlumočníkem, kteří vznášeli dotazy týkající se požadavků na kvalifikaci a jiných náležitostí potřebných pro jmenování soudním tlumočníkem. Zástupci Komory účastníky dále informovali o kurzu pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem, který Komora pořádá dvakrát do roka, a o možnosti zakoupit na místě skripta „Soudní tlumočení v teorii a praxi“, vydaná kolektivem autorů z Komory. O skripta byl stejně jako loni velký zájem. Komunikace s účastníky probíhala v živém, přátelském duchu a ze strany pořadatelů veletrhu byla po skončení této akce Komoře nabídnuta možnost účasti i v dalším ročníku veletrhu EXPOLINGUA Praha, který se uskuteční v listopadu roku 2009. 8 soudní tlumočník 2/2008 SEMINÁŘ KOMORY SOUDNÍCH TLUMOČNÍKŮ NA JERONÝMOVÝCH DNECH JUDr. Mgr. Jana Schovancová Stejně jako v předchozích letech i tentokrát se Komora soudních tlumočníků podílela na Jeronýmových dnech, víkendu plném seminářů, přednášek, prezentací a kulturních programů pro překladatele, tlumočníky, učitele a zájemce o cizí jazyky, který uspořádala Jednota tlumočníků a překladatelů ve spolupráci s dalšími organizacemi, jako Česká komora tlumočníků znakového jazyka, ASKOT – Asociace konferenčních tlumočníků, Ne-Be (Společnost pro nizozemskou vlámskou kulturu), Opus Arabicum a Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pojmenování této akce je odvozeno od jména sv. Jeronýma, překladatele Bible do latiny, který je patronem překladatelů a jeho svátek 30. září se celosvětově slaví jako Den překladatelů. (Úplný program Jeronýmových dnů je k dispozici ke stažení na webových stránkách Jednoty tlumočníků a překladatelů: www.jtpunion.org). Seminář Komory soudních tlumočníků přišel na pořad v sobotu 8. listopadu 2008 a Komora pro něj měla vyhrazeno téměř celé dopoledne. V rámci jeho programu se účastníci semináře, kteří přišli v hojném počtu, od předsedkyně představenstva JUDr. Mgr. Jany Schovancové a členů představenstva PhDr. Ilony Schee Šprcové, Evy Gorgolové a Mgr. Romana Hujera dozvěděli o aktualitách a zajímavostech z oblasti soudního tlumočení a následně obdrželi podrobné informace o změnách, které jsou obsaženy v připravované novele zákona o znalcích a tlumočnících. Na dotazy účastníků v rámci diskuze poté odpovídali všichni přítomní členové představenstva. Hostem semináře byl Ing. David Kolaja, předseda spotřebitelské organizace Zákazníci české justice, který účastníky seznámil s aktualitami a připravovanými změnami v rámci elektronizace justice. Semináře se zúčastnilo mnoho členů Komory a diskuze, která na semináři probíhala, svým způsobem navazovala na diskuzi započatou na obecném semináři Komory dne 17. října 2008. Znovu se potvrdilo, že téma novely zákona o znalcích a tlumočnících je pro soudní tlumočníky velmi aktuální. Semináře se zúčastnila i řada tlumočníků, kteří zatím členy Komory nejsou, a rovněž uchazeči o jmenování soudním tlumočníkem. Ve vztahu k těmto i dalším akcím Komory lze uzavřít, že v uplynulém roce značnou měrou přispěly ke zvýšení naší členské základny. OBECNÝ SEMINÁŘ K NOVELE ZÁKONA O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH JUDr. Mgr. Jana Schovancová Dne 17. října 2008 se v K-Centru na Senovážném náměstí v Praze uskutečnil další z řady obecných seminářů pro tlumočníky a překladatele, členy Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., tentokrát na téma připravované novely zákona o znalcích a tlumočnících. O významu a aktuálnosti tohoto tématu účast, ke které zřejmě přispěla i nová forma, kterou představenstvo Komory pro seminář zvolilo, a to forma besedy. Besedu moderovala místopředsedkyně představenstva Komory Mgr. Jitka Oleárníková. Seminář byl zahájen předsedkyní představenstva JUDr. Mgr. Janou Schovancovou, která kolegyně 9 pro soudní tlumočníky svědčila překvapivě vysoká a kolegy seznámila s aktualitami v činnosti Komory soudní tlumočník 2/2008 V průběhu semináře se ukázalo, že forma besedy byla pro tento seminář zvolena vhodně; účastníci semináře měli možnost nejen klást přednášejícím dotazy, ale i sdílet s přítomnými kolegy poznatky z praxe. Namístě je poděkovat společnosti WI-ASS ČR, s.r.o., která byla sponzorem semináře, a Jednotě tlumočníků a překladatelů, která stejně jako v ostatních případech seminářů pořádaných v K- Centru v Praze zajistila pro Komoru soudních tlumočníků přednáškový sál. v době od setkání členů na valné hromadě dne 1. března 2008. Poté se slova ujal Mgr. Luboš Dörfl, místopředseda Krajského soudu v Praze, jehož příspěvek byl věnován tématu novely zákona o znalcích a tlumočnících z pohledu soudu. JUDr. Petr Šonka, vedoucí oddělení profesní legislativy odboru legislativního Ministerstva spravedlnosti ČR, pohovořil na téma novely zákona o znalcích a tlumočnících z pohledu Ministerstva. Cestu zákona od přípravy až po vyhlášení ve Sbírce zákonů pak účastníkům semináře přiblížil JUDr. Jaroslav Oehm z Legislativní rady vlády, který účastníky seznámil i se svými zkušenostmi s činností v Legislativní radě. MEZINÁRODNÍ KULATÝ STŮL KE KOMUNITNÍMU TLUMOČENÍ Prof. IvanaČeňková,ÚTRLFFUK(řešitelka projektu MŠMT) V rámci oslav Sv. Jeronýma se v sídle Jednoty ze Stockholmu) hovořit o jejich zkušenostech tlumočníků a překladatelů (JTP) v sobotu 8.listo-ohledně vzdělávání a působení komunitních tlupadu 2008 konal Mezinárodní kulatý stůl ke komu-močníků v dalších zemích Evropské unie. Do disnitnímu* tlumočení. Hlavním organizátorem této kuse se zapojily i studentky a absolventky Ústavu půldenní akce byl Ústav translatologie Filozofické translatologie Dita Kotašová a Jiřina Holkupofakulty Univerzity Karlovy v Praze a spolu se vá, které na toto téma psaly své diplomové práce, podílely JTP a KST. Cílem tohoto stolu bylo se-spolu s ostatními studentkami mapovaly situaci ve známit českou tlumočnickou veřejnost a zástupce světě (zpracovaly fungování komunitního tlumostátní správy se specifiky komunitního tlumočení, čení v Austrálii, Kanadě, USA, Španělsku, Turecvýsledky dotazníkových průzkumů a rešerší k situ-ku, Švédsku, Belgii, Portugalsku, Rakousku, Noraci v této oblasti v České republice a společně se sku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Velké Británii, zahraničními účastníky, odborníky na komunitní Irsku, Německu, Švýcarsku, Francii a dalších zetlumočení (prof. Franz Pöchhacker z Vídně, mích) a spolupracovaly na rozesílání dotazníků dr. Greta Vanhassel z Antverp a dr. Helge Niska státním institucím a nevládním organizacím, jakož 10 soudní tlumočník 2/2008 i tlumočníkům. Pozvání na kulatý stůl přijaly také pracovnice tzv. cizineckých oddělení nemocnice Na Homolce Pavlína Viková a nemocnice v Motole Helena Kozáková a Markéta Pohanková ze Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Situaci v Irsku popsala Martina O’Byrne, doktorandka na univerzitě v Dublinu, která o komunitním tlumočení píše svoji disertaci. Za Komoru soudních tlumočníků hovořila Ilona Schee-Šprcová. Kulatý stůl se setkal – alespoň se tak zdálo – s velkým zájmem přítomného publika (odhadem bylo v sále kolem 60 – 70 účastníků), kteří měli možnost díky simultánnímu tlumočení kolegyň z ASKOT sledovat celou debatu v češtině či angličtině. Ústav translatologie FF UK v rámci rozvojového projektu MŠMT připravuje v této souvislosti v systému celoživotního vzdělávání k akreditaci nový kurz komunitního tlumočení, jenž by se mohl začít nabízet v akademickém roce 2009/2010 a probíhal by formou 10 až 14 půldenních modulů, jednak společných a povinných, zaměřených na etiku a etiketu tlumočníka, na komunikativní dovednosti, kulturní rozdíly, úvod do tlumočení (příprava, strategie a techniky, paměťová cvičení, konsekutivní tlumočení, tlumočení z listu, šušotáž) a tematických modulů (jako např. školství, občanská společnost, každodenní život, zdravotnictví, přehled právního systému ČR, azylové právo, pracovní právo, sociální zabezpečení, živnostenské úřady, matriční úřady, daňové právo, celní správa apod.), z nichž by tři byly povinné a další volitelné. Každý tematický modul by měl část společnou, tj. přednášku na dané téma, a poté modul specifický – praktickou výuku po jazykových skupinách na materiálech dané oblasti. Kurz by byl ukončen písemnou a ústní zkouškou a úspěšní absolventi by obdrželi Osvědčení. * Komunitní tlumočení (anglicky community interpreting, někdy také dialogue interpreting, cultural interpreting, public service interpreting), je, jak již různorodost názvů napovídá, poměrně široce definovaným typem tlumočení, v němž je hlavní umožnit osobám neovládajícím úřední jazyk dané země komunikaci s poskytovateli veřejných služeb a zajistit jim úplný a rovný přístup k systému domácího práva, zdravotnictví, vzdělávání a k sociálním službám. Označuje tedy tlumočení v sociální oblasti, ve školách, v nemocnicích, na policii, na úřadech, u soudu apod. Většinou jde o tlumočení pro imigranty, žadatele o azyl, příslušníky různých etnických skupin nebo zahraniční pracovníky. Jedná se tedy o tlumočení pro jednotlivé osoby nebo malé skupiny (rodiny). Tlumočník tlumočí oběma směry, z jazyka do jazyka. Často toto 11 tlumočení vykonávají nekvalifikovaní tlumočníci, dobrovolníci nebo děti imigrantů. Tento specifický druh tlumočení klade na znalosti a dovednosti tlumočníka jiné požadavky než tlumočení konferenční a také způsob práce je odlišný. Tlumočník musí často překonávat velké jazykové a kulturní rozdíly, a to v situacích, které mohou být pro klienta značně stresové. Navíc se stává, že každý z komunikačních partnerů Za Komoru soudních tlumočníků se Kulatého stolu o komunitním tlumočení, pořádaného v rámci Jeronýmových dnů, zúčastnila členka představenstva PhDr. Ilona Schee Šprcová. Ve svém vystoupení představila Komoru soudních tlumočníků a systém jmenování soudních tlumočníků v ČR. Rovněž zmínila připravovanou novelu Zákona o znalcích a tlumočnících. Vrámci neformální diskuse přednášejících, soudní tlumočník 2/2008 chápe roli tlumočníka jinak, např. úředník či lékař očekává věcnost, nestrannost, klient ho pokládá za osobu blízkou, které může důvěřovat. Od konferenčního tlumočení nebo doprovodného tlumočení se komunitní tlumočení liší také tím, že probíhá v naprosto jiné sociální situaci, kterou často doprovází nerovné postavení komunikačních partnerů (např. tlumočení v rámci azylového řízení). která následovala, byl navázán kontakt se zástupcem Komory soudních tlumočníků Rakouska. Zástupci obou komor projevili zájem o navázání bližších kontaktů a spolupráci mezi oběma komorami. Bylo dohodnuto, že v prvním pololetí roku 2009 se budou obě komory kontaktovat a domluví se na schůzce, kde budou posouzeny možné formy spolupráce. STANOVISKO KOMORY K ANALÝZE VÝSKYTU OHROŽENÍ TLUMOČNÍKA V RÁMCI TRESTNÍHO ŘÍZENÍ JUDr. Mgr. Jana Schovancová Na podzim r. 2008 se na představenstvo Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., dopisem obrátil Mgr. Martin Linhart, ředitel odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR, se žádostí o spolupráci na analýze četnosti a závažnosti výskytu ohrožení tlumočníka v rámci trestního řízení. Aby odpověď Komory co nejvěrněji odrážela skutečnost, rozeslali jsme kopii dopisu, která obsahovala několik Vážený pan Mgr. Martin Li n h a r t ředitel odboru bezpečnostní politiky Ministerstvo vnitra ČR Nad Štolou 3 P.O. Box 21/OBP 170 34 Pr a h a 7 doporučenou poštou, předtím emailem: oak@mvcr.cz konkrétních dotazů v předmětné věci, všem členům Komory se žádostí o vyjádření zkušeností s touto problematikou. Za veškeré odpovědi, které jsme od Vás obdrželi, Vám tímto ještě jednou vel- mi děkujeme. Zapracovali jsme je do stanoviska Komory, které bylo zasláno na Ministerstvo, a níže, jak jsme slíbili, je pro Vaši informaci přetiskujeme: 12 soudní tlumočník 2/2008 Na vědomí: Vážená paní JUDr. Dana Ř í m a n o v á ředitelka odboru legislativního Ministerstvo spravedlnosti ČR Vyšehradská 16 128 10 Pr a h a 2 doporučenou poštou V Praze dne 7. října 2008 Věc: K Vašemu č.j. MV-63125-1/OBP-K-2008 – analýza četnosti a závažnosti výskytu ohrožení tlumočníka v rámci trestního řízení a eventuální návrh řešení Vážený pane řediteli, k Vašemu dopisu pod shora uvedeným jednacím číslem sdělujeme následující, a to na základě odpovědí členů Komory soudních tlumočníků ČR, o. s. (dále jen „Komora“), kterým jsme otázky obsažené ve Vašem dopise zaslali se žádostí o sdělení, jaké zkušenosti s uvedenou problematikou z výkonu své praxe mají a jaká řešení případně navrhují. K dnešnímu dni představenstvo Komory obdrželo celkem 32 odpovědí, v nichž se mnozí tlumočníci vyjádřili, že vycházejí nejen ze svých vlastních zkušeností, ale i ze zkušeností svých kolegů. Z uvedených 32 tlumočníků 15 tlumočníků uvedlo, že s ohrožením či zastrašováním v rámci trestního řízení nemá žádné zkušenosti. Pokud jde o jazyky, pro které jsou uvedení tlumočníci jmenováni, v deseti případech se jedná o jazyk německý, ve třech případech o jazyk anglický, ve dvou případech o jazyk italský, ve dvou případech o jazyk španělský a v jednom případě o jazyk francouzský, ruský, srbský, chorvatský a bosenský (někteří z uvedených tlumočníků jsou jmenováni pro více než jeden jazyk). Z ostatních reakcí našich členů shrnujeme níže uvedené odpovědi: K otázce č. 1 Komora zastává stanovisko, že při závažném mnohahodinovém jednání se zahraničními obžalovanými by soud měl ustanovit tlumočníků více, alespoň dva, a zajistit přestávky, neboť v případech takových -někdy i vícedenních jednání, kde je přítomnost tlumočníka nezbytná, může jeden tlumočník tlumočení zvládnout jen s krajním vypětím. V popsané situaci pak nelze vyloučit, že se tlumočník dopustí chyb či nepřesností. 13 K otázce č. 2 Popsané riziko zcela určitě hrozí. Někteří z tlumočníků zároveň uvedli, že se sice nesetkali přímo s vydíráním, zastrašováním či korumpováním, avšak setkali se s pokusy o ovlivňování překladu. K otázce č. 3 Popsané riziko hrozí ve vyšší míře zejména u některých jazyků, které jsou v České republice obvykle spojovány s kriminálními strukturami, jako např. albánština, ruština, ukrajinština, vietnamština, bulharština apod., a předmětné riziko závisí i na povaze projednávaných věcí. Komora byla upozorněna na skutečnost, že například ruskojazyčné skupiny organizovaného zločinu dlouhodobě využívají služeb vybraných tlumočníků; tento jev je možné dlouhodobě dokumentovat například inzercí v ruských periodikách, vycházejících v České republice (Pražskij expres a další). Nabízení vyřízení dokladů potřebných pro získání povolení k pobytu, včetně obstarání výpisu z rejstříku trestů a dalších dokumentů z nástupnických zemí bývalého Sovětského svazu ve lhůtě několika dní bezpochyby dokládá, že se s nejvyšší pravděpodobností bude jednat o padělky, které jsou opatřovány českým překladem vybraným okruhem tlumočníků. V mnohých případech jsou ustanovení tlumočníci vystavováni ze strany obviněných nabídkám na lukrativní spolupráci (mimo příslušné trestní řízení). Dalším příkladem hrozícího rizika je překlad dokumentů, které nevypadají věrohodně. Jedna tlumočnice uvedla, že odmítla soudně přeložit doklad s nečitelným zvláštním razítkem, což vyvolalo zcela nepřiměřenou reakci žadatele o překlad. V některých případech žadatelé o překlad vyžadují, aby v překladu nebyly uvedeny určité údaje. Konkrétní případ zastrašování, včetně zastrašování a ohrožování rodiny tlumočnice byl Komoře oznámen ze strany tlumočnice jmenované pro jazyk německý a italský. Další zevrubně popsaný případ zastrašování se týká tlumočnice jmenované pro jazyk albánský, která uvedla, že slovně napadána a zastrašována je od počátku svého působení v pozici soudního tlumočníka, a to v různých etapách trestního řízení, včetně hlavního líčení. K jejímu zastrašování došlo i v případě tlumočení odposlechů. V jiných případech se objevila snaha napadat tlumočnické schopnosti a jazykové znalosti uvedené tlumočnice. K otázce č. 4 Komora za dobu své existence od r. 1996 obdržela stížnost na tlumočníky – členy Komory ve zcela výjimečných, ojedinělých případech; tyto případy se však netýkaly trestního řízení. soudní tlumočník 2/2008 Komora však byla upozorněna na nestandardní chování několika tlumočníků albánského jazyka, kteří nejsou členy Komory a kteří před splněním povinnosti dostavit se k tlumočení zvolili variantu sdělení, že nerozumí kosovskému dialektu albánského jazyka. Upozorněni jsme byli i na případ jiného tlumočníka uvedeného jazyka, který se tlumočení své kolegyně snažil ovlivnit tím, že se jedná o zvláštní dialekt albánského jazyka. K otázce č. 5 Současný stav zajištění bezpečnosti tlumočníků není uspokojivý. Je zřejmé, že v soudní budově je tlumočník v bezpečí, mimo ni však může být napaden, vydírán apod. Z uvedeného důvodu by bylo žádoucí ne- zveřejňovat osobní údaje tlumočníka, přičemž ve veřejně dostupné databázi by bylo uvedeno pouze jméno, příjmení, popř. titul tlumočníka, jeho emailová adresa a telefon, na kterém je dosažitelný. Povinnost zajistit, aby v databázi bylo uvedeno právě takové telefonní číslo, na kterém tlumočník bude k zastižení, by mohla být uložena vedoucím oddělení znalců a tlumočníků krajských soudů. Adresa bydliště, případně jiná adresa by byla uvedena pouze v interní databázi pro potřeby soudu. Situace tlumočníků je značně ztěžována právě tím, že na rozdíl od soudců, státních zástupců a příslušníků Policie je jejich úplná adresa uvedena přímo na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, a tudíž se výrazně zvyšuje reálné riziko jejich případného ohrožení. K otázce č. 6 Bylo by vhodné legislativně upravit postavení soudních tlumočníků ve smyslu zvýšení jejich ochrany, zejména pokud se jedná o organizovaný zločin závažného charakteru. Pokud se týká ochrany proti zastrašování, jednou z variant, které se nabízejí, je zřídit v jednací místnosti kabinku, do které by nebylo vidět, tlumočník by však měl možnost výhledu do jednací místnosti. K otázce č. 7 Tlumočníkům by zcela jistě měl být poskytnut určitý stupeň ochrany včetně utajení ve smyslu ustanovení § 55 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava zařazení tlumočníka mezi osoby, jejichž osobnost má být utajena, by mohlo velmi výrazně působit i preventivně. V případě potřeby doplnění dalších informací týkajících se výkonu tlumočnické činnosti se na nás neváhejte obrátit. V úctě, JUDr. Mgr. Jana Schovancová, předsedkyně představenstva KST ČR, o. s. ELEKTRONICKÁ JUSTICE Eva Gorgolová Dne 25. června 2008 jsme se zúčastnily spolu s naší paní předsedkyní JUDr. Mgr. Janou Schovancovou další konference, které pravidelně pořádá pan Ing. David Kolaja. Tentokrát byly hlavními problémovými okruhy: Informační propojení Policie České republiky a justičních institucí a první vážné problémy, které se objevují v souvislosti se zaváděním „elektronické justice“ – a jak se s nimi vypořádat. Na konferenci zazněly následující referáty: Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze: Modernizace justičních a policejních agend pohledem soudce. 14 Petr Přibyl, Policie ČR SVčK: Elektronické dokumenty v trestním řízení. Martin Dostál, místopředseda OS v Mělníku a Jan Marták, ředitel OŘ Policie ČR v Mělníku: Elektronická komunikace mezi resorty vnitra a spravedlnosti a co od ní očekáváme? František Steiner, náměstek ministra spravedlnosti, ekonomická sekce: Spolupráce resortu spravedlnosti a vnitra. Gabriel Berži, ředitel OSŘI Policejní prezidium PČR, a Miroslav Piš, systémový inženýr, UISKPV Policejní prezidium PČR: Budoucí vývoj policejního informačního systému. soudní tlumočník 2/2008 David Kolaja, ZČJ a Igor Linhart, zákazník: Praktické zkušenosti a náměty. Igor Troch, předseda komise ministra vnitra k definování služeb elektronického trestního a přestupkového řízení: Elektronické formuláře. Pavel Nemrava, obchodní ředitel společnosti Software 602: Elektronické formuláře a elektronický pod- pis jsou moderní nástroje pro policii i justici. Lenka Ceplová, místopředsedkyně KS v Praze: Elektronická soudní podání. Miroslava Matoušová, inspektor ÚOOÚ: Informační propojení policie a justice i otevřená komunikace justičních institucí směrem k veřejnosti jako citlivě vnímaná témata. Více na www.ejustice.cz Několik fotografie z této konference naleznete také na 3. straně obálky. EJUSTICE – CESTA K OTEVŘENÉ KOMUNIKACI VEŘEJNOSTI S JUSTICÍ Eva Gorgolová Dne 4. listopadu 2008 se v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze konala konference států Visegrágské čtyřky. Konferenci zahájil JUDr. Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti České republiky. Cílem konference byla výměna zkušeností z oblasti elektronizace justice. Přítomni byli zástupci z Ministerstva spravedlnosti Polské republiky, Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky, Ministerstva spravedlnosti a výkonu práva Maďarské republiky, Spolkového ministerstva spravedlnosti Rakouska. Spolkového ministerstva spravedlnosti Berlín a Ministerstva spravedlnosti Severní Porýní – Vestfálsko, Düsseldorf, Spolková republika Německo. Ze zástupců Ministerstva spravedlnosti České republiky své příspěvky přednesli náměstci ministra spravedlnosti JUDr. František Steiner a Mgr. František Korbel. Za naší Komoru jsme se z představenstva konference zúčastnily předsedkyně představenstva JUDr. Mgr. Jana Schovancová a já. Hlavními tématy bylo elektronické podávání a doručování, práce s elektronickými dokumenty, elektronické prostředky informování veřejnosti, eJustice a eLegislativa, užití IT v oblasti spravedlnosti, a další. Elektronický dokument je naroveň papírovému dokumentu, musí mít ekvivalentní podobu, a prioritu bude mít elektronický způsob (doručování i vedení spisů). 15 Nejvíce mě zaujal příspěvek zástupců ze Spolkového ministerstva spravedlnosti Rakouska, pana Martina Schneidera a pana Christiana Geseka, kteří mluvili o seznamu znalců, tlumočníků a mediátorů a databázi konkurzních správců. Seznam znalců a tlumočníků je k dispozici na intranetu Justiční správy a na internetu na webové stránce http://sdgliste. justiz.gv.at. Tlumočníci mohou v seznamu uvádět určité údaje na základě příslušného certifikátu. Od roku 2005 jsou vydávány nové identifikační průkazy znalců a tlumočníků, které odpovídají normám platným pro občanské průkazy. Tyto jsou ve formě čipové karty s elektronickým podpisem vydávány certifikačními kancelářemi zemských soudů (kterých je 21). Platnost takového certifikátu tlumočníků, jakož i znalců, je pět let. Po pěti letech je potřeba jej obnovit. Tlumočníci, i znalci, musí dokládat, že se vzdělávají. Údaje si tlumočníci spravují sami – pomocí této čipové karty. Zároveň pomocí této karty, resp. elektronické podpisu na ní, např. znalci předkládají posudky v elektronické podobě a tyto posudky jsou uveřejněny na internetu. Soud pouze kontroluje úplnost údajů. Rakousko má 9000 znalců a 1500 tlumočníků. soudní tlumočník 2/2008 KOMORA SOUDNÍCH TLUMOČNÍKŮ, O. S., VE SPOLUPRÁCI S JUSTIČNÍ AKADEMIÍ ORGANIZUJE TÝDENNÍ KURZ PRO PŘEKLADATELE PRÁVNICKÝCH TEXTŮ PRO JAZYK ANGLICKÝ A NĚMECKÝ, garantem kterého je paní PhDr. Marta Chromá, Ph.D., vedoucí katedry jazyků na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tento kurz se bude konat v Kroměříži, v prostorách Justiční akademie, a to ve dnech 4. – 12. července 2009 Celkový počet výukových hodin 48 – absolventi obdrží osvědčení Kurz je určen pro především pro ty překladatele, kteří dosud neabsolvovali Doplňkové studium na Univerzitě Karlově, hlavně z Moravy, ale mohou se jej účastnit i absolventi – pro zopakování a prověření si vědomostí (opakování je matka moudrosti), jakož i kdokoliv jiný z profesní veřejnosti. Ubytování bude zajištěno rovněž v prostorách Justiční akademie Podrobný program i možnost se přihlásit bude v předstihu uveřejněn na našich webových stránkách. Přednášet budou paní Marta Chromá a paní Milena Horálková, také z PF UK. Předběžný rozvrh a program Výuka bude probíhat každý den dopoledne i odpoledne, mimo středu a sobotu, kdy bude výuka pouze dopoledne, a to: 8.30 – 10.00; 10.30 – 12.00; 12.00 – 13.30; oběd 13.30 – 15.00; 15.30 – 17.00 Program kurzu vychází z programu Doplňkového studia a soustředí se na soukromé právo. Počtem hodin tento kurz odpovídá rozsahu soukromého práva v Doplňkovém studiu. (1) ústavní systém; právní systém; druhy norem (zákonné a podzákonné předpisy); legislativní proces; delegovaná legislativní pravomoc atd. (2) občanské právo: obecná charakteristika; fyzické a právnické osoby; zastoupení; právní úkony; promlčení (3) obecná část OZ; vlastnictví, vlastnická práva; spoluvlastnictví, věcná práva, restituční nároky (4) závazkové právo – obecný výklad (5) druhy smluv s důrazem na nájemní smlouvu (6) odpovědnost za škodu, náhrada škody (7) rodinné právo, manželství, rodiče a děti, výživné (8) dědické právo (9) civilní soudnictví (10) civilní soudnictví II (11) obchodní právo – obchodní společnosti I (12) obchodní právo – obchodní společnosti II (13) obchodní právo – obchodní závazkové vztahy (14) pracovní právo: uzavírání pracovních smluv, práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, výpovědi, atd. (15) právo sociálního zabezpečení 16 soudní tlumočník 2/2008 UZAVŘENÍ RÁMCOVÉ SMLOUVY O SPOLUPRÁCI S JUSTIČNÍ AKADEMIÍ JUDr. Mgr. Jana Schovancová Dne 9. října 2008 uzavřely ředitelka Justiční akademie JUDr. Daniela Kovářová a předsedkyně představenstva KST ČR, o. s., JUDr. Mgr. Jana Schovancová rámcovou smlouvu o spolupráci. Justiční akademie je organizační složkou státu a předmětem její činnosti je zejména zabezpečování výchovy a vzdělávání soudců, státních zástupců, asistentů, justičních a právních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších zaměstnanců rezortu justice. Na základě smlouvy o spolupráci budou oba subjekty spolupořádat vzdělávací akce, spolupracovat na zpracování materiálů a vyměňovat si poznatky a zkušenosti a vzájemně se informovat o vlastní činnosti; oba subjekty se mj. dohodly na organizačním, personálním a finančním spolupořádání vzdělávacích akcí. Dohoda potvrdila již probíhající spolupráci KST ČR, o. s., a Justiční akademie, která by se v budoucnu měla ještě rozvíjet s ohledem na připravovanou novelu zákona o znalcích a tlumočnících. První společnou akcí po podpisu smlouvy byl seminář zabývající se problematikou českého jazyka pro překladatele a tlumočníky, který se uskutečnil v sobotu 29. listopadu 2008 v pražském pracovišti Justiční akademie v Hybernské ulici. KURZ PRO UCHAZEČE O JMENOVÁNÍ SOUDNÍM TLUMOČNIKEM S velkým zájmem se letos už podruhé setkal kurz pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem, který naše Komora uspořádala v sobotu 15. listopadu v prostorách Justiční akademie v Praze. Kromě členů představenstva Komory, kteří se se zájemci podělili o své zkušenosti z praxe, byl hlavním referujícím místopředseda Krajského soudu v Praze Mgr. Luboš Dörfl. Hovořil zejména o kvalifikačních předpokladech, které musí zájemci o jmenování splňovat a poutavým způsobem odpovídal také na dotazy ohledně novely zákona o soudních znalcích a tlumočnících. Celý den proběhl ve velmi příjemné atmosféře. 17 soudní tlumočník 2/2008 Z USKUTEČNĚNÝCHAKCÍXIII. TERMINOLOGICKÝ SEMINÁŘ NĚMČINY V TŘEŠTI Mgr. JitkaOleárníková,HelenaVykoupilová Česko-německý terminologický seminář si pro svůj třináctý ročník vybral nové místo konání – Zámecký hotel v Třešti u Jihlavy (Středisko společných činností Akademie věd ČR, www.zamek-trest.cz). Klidné a noblesní prostředí hotelu umístěného v bývalém zámku s rozlehlým lesoparkem poskytlo letošnímu semináři vskutku důstojný rámec. Hotel je jako zařízení AV ČR významnou měrou využíván pro pořádání vzdělávacích akcí, organizátoři tedy mohli využít přednáškového sálu se vší potřebnou technikou. Program semináře reagoval na požadavky a přání, které vyjádřili účastníci seminářů v předchozích ročnících. Téma prvního dne semináře – notářské úkony a jejich terminologie v ČR a SRN – bylo kromě toho i odezvou na vystoupení zástupců Notářské komory na seminářích KST ČR zaobírajících se všeobecnými záležitostmi a problémy soudního tlumočení: přednášky prezidenta Notářské komory ČR JUDr. Martina Foukala o záležitostech dědictví, konané v červnu 2006, a přednášky JUDr. Bohdana Hallady, vedoucího zahraničního odboru Notářské komory, k výkladu základních pojmů z notářské činnosti, jež se uskutečnila v listopadu 2007. Zájem, který zmíněná vystoupení vzbudila, nám byl podnětem k zařazení problematiky notářské činnosti i na program česko-německého terminologického semináře. V dopolední části pátečních přednášek vystoupil notář JUDr. Martin Krčma se svým příspěvkem Notářské úkony a jejich terminologie a na jeho vystoupení pak odpoledne navázal Rainer Hebenstreit, advokát a notář z Berlína, svým příspěvkem Das Amt des Notars in Deutschland. Oba notáři poutavým, bezprostředním způsobem na řadě příkladů z praxe vysvětlili rozdíly v postavení a činnosti notářů v právním systému České republiky a naopak SRN a věnovali se konkrétním případům výkonu činnosti v oblasti dědického práva, sepisování listin a v neposlední řadě také úloze soudních tlumočníků při tlumočení a překladu notářských zápisů. Účastníci semináře měli jako obvykle možnost bezprostředně během přednášky klást případné dotazy a nutno podotknout, že oba notáři zodpověděli každou otázku s vysokou fundovaností. Pro lepší orientaci v dané problematice obdrželi všichni účastníci semináře celou řadu písemných dokumentů, které byly zahrnuty do sborníku semináře. O vysoké úrovni vystoupení obou notářů svědčí také fakt, že v dotazníku ze semináře byla jejich prezentace ohodnocena nejvyšším možným oceněním. Sobotní dopoledne věnovali organizátoři daňové a účetní terminologii. Ta se sice vyskytla již na dřívějších česko-německých terminologických seminářích před několika lety, ale problematika je to natolik 18 soudní tlumočník 2/2008 živá a stále se vyvíjející podle toho, jak se mění příslušné právní předpisy upravující tuto oblast, že organizátoři pružně reagovali na poptávku soudních tlumočníků po tomto tématu a zařadili je na pořad letošního setkání. Se žádostí o vystoupení se obrátili na osobu z nejpovolanějších, Mgr. Magdu Stehnovou, členku Komory daňových poradců ČR a autorku česko-německého a německo-českého Odborného slovníku pro účetnictví, výkazy a DPH. Předvídali jsme, že se nám dostane fundovaných a komplexních informací, přednáška Mgr. Stehnové však předčila veškerá očekávání. Ať se účastníci zeptali z daného oboru na cokoli, dostalo se jim promptní a konkrétní odpovědi i s případnými odkazy a upozorněními na související pojmy. Paní Mgr. Stehnová sklidila v závěru své přednášky bouřlivý potlesk a všichni účastníci vyjádřili přání vrátit se k daňové a účetní terminologii na některém z dalších českoněmeckých seminářů. Název sobotní odpolední přednášky Vinařství – základní názvosloví, druhy vína, charakteristika vína signalizoval, že se budeme věnovat tématu, jaké se na žádném z terminologických seminářů pořádaných KST ČR dosud nevyskytlo. S rozvojem agroturistiky, vinařských stezek a s tím souvisejících aktivit se tlumočníci stále častěji setkávají s požadavkem na překlady příslušných odborných i propagačních materiálů a odpovídající terminologii často potřebují i při tlumočení projevů zástupců státních orgánů na nejrůznější úrovni. Tématu se ujala PhDr. Jitka Sýkorová z Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně, která do své přednášky zahrnula množství informací o pěstování vinné révy, sklizni a zpracování hroznů i způsobu hodnocení vína. Související terminologii poskytla všem účastníkům ve formě tištěného slovníčku. Organizátoři však chtěli účastníkům semináře dopřát i možnost poznat, jak se víno správně odborně hodnotí a jak taková řízená degustace vypadá. Přání organizátorů vyšel vstříc Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., z přední české vinařské společnosti Vinselekt Michlovský a. s. Nejenže poskytl formou velkorysého sponzorského daru vína pro řízenou degustaci, která proběhla v rámci přednášky, ale také se přednášky osobně zúčastnil a každý z předvedených 8 vzorkůodborně charakterizoval. Šarmantní a milá Ing. Lenka Michlovská se s velkou péčí věnovala prezentaci a podávání degustovaných vín. Na nedělní dopoledne připadlo téma Forenzní a paternitní soudní posudky s využitím metod DNA analýzy. Jak už sám název přednášky napovídá, jednalo se o závažné a terminologicky obtížné téma, jehož se však oba přednášející, Ing. Aleš Hořínekz Ústavu biologie a lékařské genetiky I. LF UK Praha a Doc. RNDr. Marie Korabečná, Ph.D., z Ústavu biologie LF UK Plzeň zhostili se zápalem a nadšením sobě vlastním. Ing. Hořínek nejprve vysvětlil podstatu problematiky DNA analýzy a vysvětlil obsah nejfrekventovanějších odborných pojmů. Doc. RNDr. Korabečná, Ph.D. pak na příkladu vzorového posudku sepsaného v němčině názorně předvedla, s jakou podobou materiálů se mohou tlumočníci ve své praxi setkat. Na jejich příspěvek přímo navázala Mgr. Catherina Štifterová, pracovnice Celní správy ČR a soudní tlumočnice, svou prezentací Základní terminologie k problematice DNA analýzy v rámci trestního řízení. Tento příspěvek vycházel z její bohaté praxe a účastníkům semináře poskytl aktuální terminologii z této oblasti spolu s vysvětlením obsahu příslušných pojmů. Jednotlivá témata byla i letos doplněna terminologickým workshopem či terminologickou diskusí, kterou vedli naši oblíbení lektoři z katedry jazyků 19 soudní tlumočník 2/2008 Právnické fakulty Univerzity Karlovy PhDr. Milena Horálková a Dr. Michael Wilding. Rušnou pracovní atmosféru semináře doplnila páteční a sobotní večerní posezení. Na páteční večer si PhDr. Alena Jakubíčková, předsedkyně dozorčí rady KST ČR a zároveň i účastnice semináře, připravila poutavé vyprávění o Jihlavě a její historii, jihlavském regionu a jihlavském jazykovém ostrově (Iglauer Sprachinsel). Sobotní večer byl pak věnován společenskému posezení. Vystoupila na něm cimbálová muzika Habáni z Čejkovic a zúčastnili se jej rovněž manželé Michlovských s ukázkami své produkce prezentovanými již v rámci sobotní odpolední přednášky. Byly tak dány základní předpoklady pro neformální setkání nesené v moravském duchu, při kterém si účastníci zazpívali i zatančili při cimbálce či poseděli u chutného občerstvení a vynikajícího vína z produkce společnosti Vinselekt Michlovský. Závěrem došlo i na zpívání při kytaře, na kterou zahrál – jako i v minulých letech – náš kolega Pavel Schleiss. Organizátoři neopomenuli vyzdvihnout roli, kterou při zajišťování semináře hraje Česko-německý fond budoucnosti. Již při neformálním zahájení semináře ve čtvrtek večer, poté při oficiálním zahájení jednání v pátek ráno a závěrem i při ukončení semináře v neděli v poledne zdůraznili, že Fond budoucnosti podpořil tento projekt letos částkou 65 000 Kč a významně tak přispěl k jeho úspěšnosti. Logo Fondu budoucnosti bylo po celou dobu semináře umístěno na čestném místě v čele konferenčního sálu. Příspěvek na projekt Česko-německého terminologického semináře poskytl i bankovní dům UniCredit Bank Czech Republic ve výši 10000Kč. Specialistka alternativní distribuce II oddělení segmentu svobodných povolání paní Monika Šmolíková úvodem semináře prezentovala produkty banky včetně speciálního programu pro soudní tlumočníky jako významné skupiny příslušníků svobodných povolání, na které se tato bankovní instituce zvlášť zaměřuje. Ke sponzorům semináře se připojila i společnost Vinselekt Michlovský a. s., která dodala vína pro řízenou degustaci proběhnuvší při přednášce o vinařské terminologii a v osobě předního vinařského odborníka Doc. Ing. Miloše Michlovského, CSc., názorně předvedla, jak poutavě, zábavně a s jakou láskou a entuziasmem lze toto obsáhlé téma prezentovat. 20 soudní tlumočník 2/2008 ČESKO-NĚMECKÝ FOND BUDOUCNOSTI OSLAVIL 10 LET EXISTENCE Mgr. JitkaOleárníková Česko-německý fond budoucnosti oslavil v letošním roce desetileté jubileum a ohlédnutí za širokým spektrem činnosti nelze ve stručnosti charakterizovat jinak, než pozitivně. Velice trefně to shrnul v deníku Süddeutsche Zeitung Klaus Brill: „Politici i experti jsou zcela zajedno v tom, že příběh Fondu budoucnosti je příběhem o úspěchu“. Na své konto si za dobu své existence Fond připsal více než 1200 kulturních projektů, jejichž cílem by- lo a samozřejmě i nadále do budoucna zůstane podpora dialogu mezi Čechy a Němci. Jde o projekty zaměřené na mládež a školy včetně různých stipendií, oblast kultury, překladatelskou činnost, obnovu stavebních památek, sociální projekty a podporu menšin, partnerství obcí a zájmových skupin a v neposlední řadě také o vzdělávání dospělých. V tomto směru je jednou z významných oblastí činnosti této organizace také podpora odborných konferencí, seminářů a workshopů, které si kladou za cíl prohloubit odborné znalosti různých profesních sku- pin obou zemí a podpořit také pěstování osobních kontaktů. Proto už tradičně patří Fond budoucnosti mezi významné sponzory česko-německých terminologických seminářů pro soudní tlumočníky německého a českého jazyka. Nejinak tomu bylo i v letošním roce, kdy významnou částkou podpořil i XIII. terminologický seminář v Třešti. Německé semináře jsou nejstarším vzdělávacím projektem naší Komory a každoročně se čtyřdenních setkání účastní na 60 soudních tlumočníků z České republiky a Spolkové republiky Německo. Podrobněji o letošním semináři informujeme na dalších stránkách. SETKÁNÍ MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ČR A PROFESNÍCH KOMOR ČR ????? V Kroměříži se v prostorách Justiční akademie uskutečnilo na začátku listopadu setkání pracovníků Ministerstva spravedlnosti ČR se zástupci profesních komor České republiky. Za naši Komoru se dvoudenního jednání zúčastnily předsedkyně představenstva JUDr. Mgr. Jana Schovancová a místopředsedkyně Mgr. Jitka Oleárníková. Na programu byly připravované změny významných legislativních dokumentů: souhrnná novela občanského soudního řádu, návrh zákona o mediaci v netrestních věcech, návrh zákona, kterým se mění exekuční řád a související právní předpisy včetně centrální evidence exekucí, novela zákona o advokacii, rekodifikace civilního práva a v neposlední řadě také novela zákona o znalcích a tlumočnících. Setkání bylo vel- mi přínosné pro všechny zúčastněné – pracovníci Ministerstva spravedlnosti si z něj odnesli připomínky a poznatky z uplatňování legislativních dokumentů v každodenní praxi a zástupci profesních komor se zase naopak měli možnost seznámit s důvody formulací konkrétních ustanovení jednotlivých zákonů. 21 soudní tlumočník 2/2008 4. DÍL CYKLU SEMINÁŘŮ O ČESKÉM JAZYCE Eva Gorgolová V sobotu 29. listopadu 2008 se ve spolupráci s Justiční akademií konal v Praze v Hybernské 18 v prostorách Justiční akademie již čtvrtý díl pětidílného cyklu Český jazyk pro překladatele a tlumočníky. Přednášela jako vždy paní PhDr. Anna Černá z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Hlavním tématem tentokrát byla interpunkce a některá problematická zájmena. Účast byla jako vždy hojná a paní Černá jako vždy skvělá. Paní Černá měla přednášku skvěle připravenou nejen v PowerPointu – takže mohla být využita technika sálu Justiční akademie – názorné příklady i vysvětlení byly promítány nejen datapro jektotem na velkoplošné plátno, ale i na interaktivní tabuli. Navíc paní Černá měla jako vždy připravené materiály – skripta i testík – které obdrželi všichni přítomní. Všichni účastníci získali také osvědčení, které se nám bude velmi hodit při dokládání udržování si i zvyšování kvalifikace. Probrali jsme zejména problematické případy čárky ve větě jednoduché a v souvětí; psaní čárky před spojkami a, i, ani, nebo, či, jako, neboli; tj. i častý omyl = čárka před a pak, a potom, a také, atd., atp., apod., aj; věty s výrazy eventuálně, respektive, včetně; přívlastek volný a těsný; přístavek, tj. hlavně stále se opakující chyby u označování právnických osob (neoddělování přístavku čárkou a zapomínání na mezeru po tečce (Stavcert, s. r. o., spol. s r. o.; o. p.s., a. s., v. v. i.: Firma Slunce, a. s., a společnost Hrom, s. r. o., se výběrového řízení neúčastní. Rozdíly mezi pomlčkou a spojovníkem (složená přídavná jména), malíř-lakýrník (člověk, který je zároveň malíř a zároveň lakýrník); propan-butan (ale učitel angličtinář). Vyznačení těsného spojení u místních jmen a v názvech správních oblastí: Frýdek-Místek. U víceslovných složek nám bylo doporučeno vhodnější z důvodů přehlednosti zvolit psaní s mezerami (a s pomlčkou (Praha 10 – Zahradní Město; Praha 6 – Ruzyně; Karlovy Vary – Drahovice); psaní dvou příjmení: dříve Otýlie Sklenářová-Malá; Rimskij- Korsakov; podle současné legislativy bychom spojovník užívat neměli – Lucie Saicová Římalová. Rozdíl mezi: politicko-ekonomický (týkající se politiky a ekonomie) x politickoekonomický (od politické ekonomie); nebo angloamerický (např. literatura) a anglo-americký i anglicko-americký (např. válka); Další stále se opakující chyby – pouze správně: 5prstý či pětiprstý (chybně 5-tiprstý apod.); stejně tak správně pouze 8procentní roztok = 8% roztok x 8% (bez mezery znamená 8 procent). Z dalšího jsme pak ještě probrali: lomítko; apostrof; uvozovky; dvojtečku (psaní výčtů); problematická zájmena: svůj a váš/Váš, jenž, mě a mně apod. Pro úpravu písemnosti nám byla doporučena především ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory a dále pak následující literatura: O. Kuldová, E. Fleischmannová: Jak psát obchodní dopisy a jiné písemnosti J. Kraus, J. Hoffmannová: Písemnosti v našem životě P. Kočička, F. Blažek: Praktická typografie Na jaře roku 2009, pravděpodobně v květnu se bude konat 5. díl. 22 soudní tlumočník 2/2008 I. ČESKO-MAĎARSKÝ TERMINOLOGICKÝ SEMINÁŘ JUDr. Mgr. Jana Schovancová V první prosincovou sobotu byl jeden z přednáškových sálů K-Centra na Senovážném náměstí v Praze obsazen účastníky historicky prvního setkání soudních tlumočníků maďarského jazyka, I. česko-maďarského terminologického semináře, jehož uspořádáním představenstvo splnilo jedno ze svých předsevzetí pro letošní rok. Nad seminářem převzal záštitu J. E. László Szőke, velvyslanec Maďarské republiky v Praze. Seminář za představenstvo Komory zahájila předsedkyně představenstva JUDr. Mgr. Jana Schovancová a jménem Velvyslanectví Maďarské republiky v Praze pronesl úvodní slova p. Lajos Szénási, vedoucí konzulárního oddělení Velvyslanectví, který poté přednesl první přednášku a seznámil účastníky semináře s konzulární problematikou a terminologií. Po krátké přestávce následovala přednáška Mgr. Noemi Ilczyszynové, advokátky, která se věnovala zejména vybrané terminologii obchodního práva na základě svých zkušeností z advokátní praxe. Autorem poslední z velmi hodnotných přednášek byl JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., tiskový mluvčí Vrchního soudu v Olomouci a předseda trestního senátu téhož soudu, který pohovořil na téma trestněprávní terminologie a o svých zkušenostech s prací se soudními tlumočníky. Celý seminář se nesl ve velmi živém duchu, hovořilo se na něm převážně maďarsky, k čemuž přispěla i hojná účast rodilých mluvčích, kteří se na seminář dostavili z Maďarska. Po celou dobu semináře účastníci diskutovali o svých zkušenostech s vybranými termíny v obou jazycích a v závěru semináře již začali plánovat, co bude tématem příštího semináře maďarského jazyka, který Komora plánuje uspořádat v I. pololetí příštího roku. Krátce po jeho skončení obdrželo představenstvo Komory mnoho pozitivních ohlasů na tento seminář, a proto se v nadcházejícím roce nadále bude věnovat rozšíření těchto vzdělávacích akcí pro soudní tlumočníky i na ostatní tzv. „malé“ jazyky. V. ČESKO-RUSKÝ TERMINOLOGICKÝ SEMINÁŘ PhDr. Ilona Schee Šprcová Na základě rámcové dohody o spolupráci uzavřené Seminář zahájili členové představenstva PhDr. Ilona mezi KST ČR a Ruským střediskem vědy a kul-Schee Šprcová a Mgr. Roman Hujer, organizátoři tury v Praze byl dne 6. 12. 2008 uspořádán již semináře. Poté pohovořil k účastníkům ředitel Ruspátý česko-ruský terminologický seminář v Křiš-kého střediska vědy a kultury v Praze Boris Viktoroťálovém sále Ruského střediska vědy a kultury vič Ionov, rada velvyslanectví Ruské Federace v Praze 6 – Bubenči, Na Zátorce 14. v Praze, který představil středisko a jeho aktivity v ČR. 23 soudní tlumočník 2/2008 Ve svém vystoupení p. Ionov opakovaně zdůrazňoval zájem RSVK o rozvoj spolupráce s KST ČR, což se projevilo prakticky již při organizaci tohoto semináře, kdy z iniciativy pana ředitele a vedoucí jazykových kurzů střediska doc. Celunovové byly na seminář pozvány 2 lektorky z Moskvy. Jejich cestu a pobyt v ČR též hradilo RSVK. První přednáška, kterou přednesla prof. Irina Viktorovna Šurupovová ze Státního institutu ruského jazyka A. S.Puškina, se věnovala tématu „Tvorba a skladba současné ruské bankovní terminologie“. Přednáška měla pro účastníky praktický užitek, neboť si z ní odnesli komplexní přehled současné běžně užívané bankovní terminologie. Následovala přednáška prof. Taťány Evaldovny Korepanovové, rovněž lektorky Státního institutu ruského jazyka A. S.Puškina, o současných tendencích vývoje obchodní ruštiny. Tato přednáška byla neméně zajímavá, zejména z toho pohledu, že účastníkům přiblížila současný ruský jazyk a obrátila jejich pozornost zejména na ustálená slovní spojení, která se v poslední době stávají kodifikovanou normou v ruském obchodním jazyce. Po přestávce na oběd, kdy účastníci měli možnost ochutnat pravý ukrajinský boršč a pirožky plněné mase či zelím, byla na programu přednáška ing. Ivana Soukupa. Na základě svých dlouholetých zkušeností z působení v bankách v ČR i RF představil ing. Soukup účastníkům semináře bankovní systém a fungování bank v obou republikách a spolu s Ilonou Schee Šprcovou i základní terminologii k této problematice v obou jazycích. Nicméně jak ze strany přednášejících, tak ze strany účastníků semináře bylo konstatováno, že bankovnictví a finance je velmi obsáhlé téma, čas vyhrazený pro tuto přednášku byl nedostatečný, mnohé otázky 24 a terminologické problémy nemohly být prodiskutovány a tomuto tématu bude nutno věnovat čas ještě na některém z dalších seminářů ruštiny. Po krátké prezentaci vícejazyčného terminologického slovníku vydaného VŠE a Žitomirskou státní univerzitou, následovala prezentace doc. Jeleny Alexandrovny Celunovové, CSc. „Současná ruská orfografie“. Paní docentka seznámila účastníky semináře s novými pravidly ruského pravopisu, přijatými v loňském roce, a představila nový slovník ruské orfografie. Vzhledem k tomu, že se jedná o první významnou změnu ruského pravopisu od padesátých let 20. století, dospěli účastníci k závěru, že bude nutné se s těmito novými pravidly podrobněji seznámit. Na závěr semináře se účastníci dozvěděli informace o plánovaném kurzu právnické ruštiny se zaměřením na překlady českých právních dokumentů do ruského jazyka, který připravuje Ruské středisko vědy a kultury ve spolupráci s KST ČR od února 2009. soudní tlumočník 2/2008 I. UKRAJINSKO-ČESKÝ TERMINOLOGICKÝ SEMINÁŘ MiroslavOttomanský Dne 7. 12. 2008 se v K-Centru na Senovážném náměstí uskutečnil první ukrajinsko-český seminář uspořádaný KST ČR, o.s. Zúčastnilo se jej 21 řádně přihlášených soudních tlumočníků a několik studentů z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity v Brně, kteří se problematikou odborné terminologie zabývají v rámci svého studia ukrajinistiky. Seminář zahájil krátkým uvítacím projevem Mgr. Roman Hujer. Po něm vystoupila PhDr. Ilona Schee-Šprcová, která účastníky seznámila s činností KST ČR, o.s., a s koncepcí nového zákona o soudních tlumočnících. Mgr. Oxana Gazdošová následně představila připravovaný Česko-ukrajinský právnický slovník, na kterém na Masarykově univerzitě v Brně pracují společně s doc. Halynou Myronovou, CSc. Na konkrétních příkladech ilustrovala problémy, na něž při přípravě slovníku narazily. Některé z nich přitom vyvolaly okamžitou bouřlivou diskusi, ať už se jednalo o problém bezekvivalentních termínů jako jsou „registrované partnerství“ či „cizinecká policie“, nebo o rozkolísanost současné ukrajinské odborné terminologie, kdy se často liší vyjadřování zákonodárců a renomovaných právních specialistů, a tak ani běžně používané výrazy jako je slovní spojení „spáchat trestný čin“ nemají dosud jednotnou ustálenou podobu. Studentka FFUK Halyna Portečko pak přednesla obsáhlý příspěvek o právní terminologii, na který navázala podnětná diskuse s referentkou a její profesorkou PhDr. Věrou Lendělovou, Csc., v rámci níž byla vznesena řada praktických dotazů týkajících se každodenní tlumočnické praxe. Bohdan Kopčák a Ivana Grešlíková z redakce časopisu Ukrajinskyj žurnal poté pohovořili o tomto měsíčníku, který od podzimu 2005 vydává v ČR občanské sdružení Ruta. Časopis si za krátkou dobu své existence získal výtečné renomé a díky polsko-ukrajinsko-slovensko- české spolupráci může nabízet bohatý a velmi kvalitní obsah. Jeho šéfredaktorka Mgr. Lenka Víchová se snaží, aby se aktivity sdružení neomezovaly na vydávání časopisu, a tak se Ruta pustila např. do digitalizace diapozitivů ve fondech Slovanské knihovny nebo do pravidelné projekce ukrajinských filmů v Ponrepu (promítací síni Národního filmového archivu). Ještě před obědovou pauzou byl účastníkům semináře promítnut experimentální film Pictograph slovenského režiséra Mišo Suchého vytvořený ze starých černobílých fotografií zachycujících každodenní život vsi Kryvorivňa v ukrajinských Karpatech. Film byl natočen v roce 2007 a v letošním roce vyšel na DVD jako příloha prázdninového čísla Ukrajinského žurnálu. Po přestávce vystoupila mladá ambiciózní překladatelka Rita Kindlerová, která nastínila současnou situaci s překlady ukrajinské beletrie. Potěšující informací je skutečnost, že v současné době se právě díky usilovné práci Rity Kindlerové na českých knižních pultech pravidelně objevují ukrajinské tituly. Poslední z nich -antologii současné ukrajinské prózy s názvem Expres Ukrajina, která vyšla letos v listopadu v nakladatelství Kniha Zlín, si mohli účastníci semináře přímo v K-Centru zakoupit za zvýhodněnou cenu. Na závěr vystoupil za Ukrajinskou iniciativu Mgr. Bohdan Rajčinec, který kromě kulturně osvětových aktivit ukrajinských spolků v České republice, v jejichž činnosti došlo v posledních letech k zefektivnění a vzájemné koordinaci, popsal také mechanismy komunikace mezi státem a menšinami. Seminář uzavřeli Mgr. Roman Hujer a Miroslav Ottomanský konstatováním, že v započaté tradici by bylo dobré pokračovat, neboť setkávání soudních tlumočníků je bezpochyby velmi podnětné a mohlo by vést ke zkvalitnění a zároveň zjednodušení jejich obtížné práce. 25 soudní tlumočník 2/2008 VII. TERMINOLOGICKÝ SEMINÁŘ FRANCOUZSKÉHO JAZYKA Mgr. HelenaZikánová V sobotu dne 13. prosince 2008 Komora soudních tlumočníků zorganizovala v pořadí již VII. terminologický seminář francouzského jazyka. Na programu byla terminologie trestního práva - 2. část, která navazovala na téma VI. semináře konaného v lednu 2008. Program byl následující: 1. Veřejná žaloba, soukromá obžaloba 2. Evropský zatykač 3. Řízení o prominutí mezi členskými státy Znalec, znalecký posudek 4. Extradice 5. Vyšetřování, ověřování totožnosti 6. Vyšetřující soudy Terminologii přednášela PhDr. Markéta Larišová z Právnické fakulty UK Praha. Přednáška velmi často prolínala s diskusí a objevila se celá řada zajímavých otázek, které budou sloužit jako inspirace pro tématiku dalších, budoucích seminářů. Akce se zúčastnilo 20 překladatelů. Je to méně, než v minulosti, patrně vzhledem k termínu ani ne 14 dní před vánocemi, ale tím spíše je třeba ocenit, že i v této době před vánocemi si účastníci udělali čas a sjeli se do Prahy ze všech končin republiky. Už nyní se těšíme na další setkání a děkujeme všem překladatelům za účast a zájem. ÚVOD DO TLUMOČNICKÉHO ZÁPISU PavelTrusinaa PhDr. AlenaJakubíčková Dne 27. června jsme se zúčastnili tohoto kurzu, který uspořádala spřátelená profesní organizace JTP (Jednota tlumočníků a překladatelů) a který vedla paní profesorka Ivana Čeňková z Ústavu Translatologie Filosofické Fakulty Univerzity Karlo vy. Kurz se konal v K centru na Senovážném náměstí v Praze. Skládal ze čtyř částí: – paměťová cvičení, – teoretické informace, – zásady pořizování zápisu, – praktický nácvik notace. 26 Tlumočnický zápis se pořizuje při konsekutivním tlumočení, kdy řečník hovoří nepřerušeně v úsecích dlouhých 4 –6 minut – tedy při takzvané vysoké konsekutivě. Cílem první části bylo ukázat účastníkům kurzu, že každý člověk má krátkodobou paměť, která je schopná uložit až 9 významových různě velkých jednotek a zasadit je do kontextu. Tato část spočívala v náslechu a následné reprodukci několikaminutových projevů bez zápisu. Krátkodobá paměť má pro tento druh konsekutivního tlumočení rozhodující důležitost. A k našemu milému překvapení jsme zbytky soudní tlumočník 2/2008 této paměti objevili i u sebe, ač od doby dosažení naší plnoletosti již uplynul „nějaký ten pátek“. Část teoretická byla věnována stručné historii vývoje konsekutivního tlumočení a rozvoje jeho teorie, k němuž došlo zejména po druhé světové válce se vznikem OSN a dalších mezinárodních organizací. Paní profesorka zmínila několik jmen zakladatelů teorie tlumočení a rozdala účastníkům seznam základní bibliografie k dalšímu případnému samostudiu. Poté nám byly vysvětleny hlavní zásady pořizování tlumočnického zápisu. Stručně zmíníme jen některé: – Tlumočí se smysl celého projevu, nikoliv jednotlivá slova. – Zásada vertikalismu a horizontalismu struktury tlumočnického zápisu. – Používání symbolů a zkratek – této oblasti věnovala paní profesorka poměrně dost času a zmínila různé možnosti, které navrhovali představitelé jednotlivých tlumočnických škol, kteří byli uvedeni v seznamu bibliografie. Tato část pak byla zakončena konstatováním, že všechny výše uvedené zásady se zakládají na zkušenostech z praxe a mají povahu určitých doporučení, ale nakonec je na každém jednotlivém tlumočníkovi, jak bude při pořizování zápisu konkrétně postupovat. Rozhodující je, aby byl při tlumočení svůj zápis dobře reprodukovat a přednesený projev kvalitně do cílového jazyka přetlumočit. V závěrečné části jsme pak přistoupili k praktickým cvičením pořizování zápisu. Zde jsme si mohli sami vyzkoušet některá úskalí, jimž je nutno čelit při zapisování mluvených projevů tak, aby je bylo následně možno přetlumočit. Během celého kurzu odpovídala paní profesorka na dotazy účastníků a podělila se s námi o některé zkušenosti ze své bohaté tlumočnické praxe. Strávili jsme dopoledne z jedním z našich nejlepších translatologických odborníků, jehož erudovanost, profesní poctivost a skromnost zasluhuje obdiv. Autorem následujících dvou příspěvků je zakladatel KST, o. s., JUDr. Karel Rozsypal. Shrnuje v nich své dlouholeté zkušenosti z činnosti soudního tlumočníka a my věříme, že v jeho slovech naleznete nejedno poučení pro každodenní praxi: ZA VYŠŠÍ ÚROVEŇ OVĚŘENÝCH PŘEKLADŮ JUDr. KarelRozsypal Jestliže u obecných překladů platí zásada, že překlad má být kvalitní, že má přesně reprodukovat smysl a obsah výchozího textu, že se v něm nemají vyskytovat gramatické a logické chyby, překlepy, vynechávky apod., že má mít určitou úroveň i vnější úprava překladu, potom u překladů ověřených, které zpracovávají soudní tlumočníci, to platí v dvojnásobné míře. Za účelem maximální kvality ověřených překladů je třeba od samého začátku zachovat určitý postup. Začíná to obvykle fyzickým převzetím textu ve výchozím jazyku. Již při tomto převzetí je třeba zjistit o jaký dokument se jedná (matriční doklad, smlouva, osvědčení atp.) a co je jeho vlastním obsahem (skutečnosti, které dokument obsahuje, včetně jejich přesného vymezení, případných omezení, v dokumentu uvedených výjimek apod.) V případě nejasností je třeba vyžádat si od zadavatele vysvětlení, popř. doplnění dokumentu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat čitelnosti ručně psaných textů (např. anglických rodných a oddacích listů, ručně psaných lékařských zpráv apod., ale i křestních listů vydávaných dříve farními úřady, vč. mnohdy nečitelného kurentu). Doporučuje se požádat zadavatele, aby nečitelné texty objasnil a jeho vyjádření si zaznamenat. To se týká hlavně jmen a příjmení resp. číselných údajů apod. Není-li zadavatel schopen takové vysvětlení podat, je nejlepším řešením zadávaný překlad odmítnout. 27 soudní tlumočník 2/2008 Podobně je tomu v případě, že text zadaný k pře-Při vlastním zpracování překladu se doporučuje zakladu obsahuje zkratky, které nejsou zcela obecné. To chovat tento postup: se opět týká lékařských zpráv a některých rozhodnutí či usnesení úřadů. U lékařských zpráv je nejlépe kon-1) seznámit se s textem zadaným k překladu ještě taktovat lékaře, který zprávu vystavil a to telefonicky, v přítomnosti zadavatele, osobně nebo emailem (eventuální s tím spojené náklady je možno vyúčtovat zadavateli). U zkratek 2) již bez přítomnosti zadavatele pozorně přečíst uvedených na úředních rozhodnutích doporučuje se zadaný text, slovo po slově, zapsat si neznámé obrátit na zpracovatele dokumentu a jeho emailovou resp. problematické výrazy a jejich správný přeadresu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vysvět-klad do cílového jazyka; tím jednak zajistíme, že lení emailem obvykle dojde ještě tentýž den nebo den problematický výraz bude v celém překladu přenásledující a to i z blízké nebo vzdálené ciziny. Pokud kládán stejným způsobem a navíc ušetříme čas obecné zkratky nenalezneme ve slovnících speciali-spojený s opakovaným vyhledáváním neznámézovaných na zkratky v různých jazycích, naskýtá se ho výrazu ve slovníku, tu i možnost vyhledat tyto zkratky na internetu. V případě, že zkratka vykazuje několik významů, volíme 3) ještě před zahájením vlastního psaní textu cílovéten, který svým obsahem zapadá do překládaného ho překladu nastavíme jazyk do kterého má být textu. Např. zkratka DB může znamenat Deutsche text přeložen, pravopisné chyby a překlepy jsou Bahn, Deutsche Bank, ale v češtině má např. i vý-potom na obrazovce podškrtnuty červenou vlnitou znam dutina břišní. čarou a je třeba je ihned při psaní opravit, Zadavatele nenecháme odejít, pokud si nezapí-4) po napsání kontrolujeme celý text překladu na obrašeme jazyk do kterého má být překlad proveden zovce a zjišťujeme, zda neobsahuje závady, které (tj. praktické u tlumočníků zapsaných pro 2 a více nejsou předmětem jazykové kontroly (např. vynechajazyků), den a hodinu, do které má být překlad při-ná slova apod.), to se týká především cílového jazyka praven k převzetí, zpětný kontakt na zadavatele tele-v němčině, kde sloveso nebo jeho příslušný tvar se fonem nebo emailem pro případ dodatečného zjišťo-objevují na konci věty a často se stává, že překladatel vání nejasností v zadaném textu apod. Termín hoto-zapomene příslušný slovesný tvar doplnit, vého překladu uvádějte raději s určitou časovou rezervou (nejlépe jeden den po předpokládaném ukon-5) po takto provedené kontrole vytiskneme celý čení). V praxi často dochází k tomu, že zadavatel při text překladu a opět kontrolujeme při současném dohodnutém termínu 15:00 hodin, se objeví až o ně-porovnávání s výchozím textem, zda překlad kolik hodin dříve s odůvodněním, že má cestu ko-přesně reprodukuje zadaný výchozí text, tuto lem a s otázkou, zda není překlad náhodou již hotov. kontrolu několikráte opakujeme, třeba i s časo- Neslibujte nikdy příliš krátké termíny pro zpracová-vým odstupem několika hodin ní překladu. Dokončovat překlad minuty před dohodnutým termínem a hodinou, vč. spojení šňůrou, 6) při opakované kontrole se soustředíme přederazítkem a podpisem, vede často k chybám a nepřes-vším na rozhodující údaje: nostem ověřeného překladu. a) název orgánu vydávajícího listinu, číslo jedna cí či číslo spisu, jméno a osobní údaje osoby, Obsahuje-li zadaný text méně obvyklé výrazy, je které se doklad týká (datum narození atd.), dobré požádat zadavatele, pokud ovládá cílový jazyk přesný název smluvních stran, jméno a funkce překladu, o souhlas k výrazu, který hodláte při překla-osoby odpovědné za vydání dokumentu (tyto du použít. Jestliže zadavatelem překladu smlouvy je údaje kontrolujeme raději opakovaně), zástupcem jednoho z kontrahentů, je dobré s ním do-b) méně závažné jsou údaje o rodičích na rodhodnout, že ukončený překlad smlouvy mu bude za-ném listu, o právních zástupcích slán emailem k vyjádření souhlasu s přeloženým tex-c) stran ve sporu, adresy účastníků, vedlejší a do- tem. Zadavatel má potom možnost buď sám nebo za plňující údaje a další údaje uvedené tak zvaně svého smluvního partnera se k připraveném textu pod čarou vytištěné obvykle drobným tiskem vyjádřit, resp. provést příslušné úpravy. S ohledem na (adresa poboček úřadu či instituce, telefonní skutečnost, že překladatel má svůj překlad uložen a bankovní spojení, evidenční číslo v obchodv paměti počítače, není nijak složité provést požado-ním rejstříku, příslušný soud atp.) mají relativvané úpravy a takto odsouhlasený překlad vytisknout ně nejmenší závažnost a případně nepřesnosti a připojit s pečetí k výchozímu textu smlouvy. u nich snižují kvalitu překladu jen nepatrně. 28 soudní tlumočník 2/2008 Ještě ad 6 c) výše: Drobně tištěné údaje pod čarou, ale někdy i v záhlaví, nepřestavují žádnou velkou náročnost pokud se týče překladu, ale spíše zdržují pokud se týče jejich mnohdy zdlouhavého přepisování. Zde je dána dvojí možnost: 1) tyto údaje přeložit a přepsat doslova v případě, že hlavní text dokumentu je velmi krátký a tím zvýšíme rozsah překladu někdy až o značný počet znaků, nebo 2) tyto údaje, v případě, že jejich doslovný překlad spočívající obvykle v nepřehledné řadě čísel, můžeme zkrátit tím způsobem, že v pořadí uvedeném pod čarou se spokojíme pouze se slovním výčtem uvedených údajů jako sídlo podniku či úřadu, jeho adresa, případně adresa poboček, bankovní spojení, rejstříkový soud, příslušnost soudu apod. Vraťme se však ještě k vlastní kontrole napsaného překladu. Ukazuje se, že je velice účinné, jestliže kontrolu správnosti provede nám blízká osoba, která může, ale nemusí ovládat jazyk cílového překladu. Jestliže jazyk neovládá je velmi účinná její pomoc v tom, že nám zkontroluje všechna jména a čísla v dokumentu uvedená, ve kterých podle zkušenosti dochází k největším chybám a nepřesnostem (překladatel se soustředí spíše na jazykovou stránku). Jestliže v dokumentu je uveden odkaz na příslušný právní předpis doporučuje se vyhledat jeho přesné znění v citovaném zákoně a v zákoně a paragrafu cílového jazyka např. termín podvod § 250 tr. zák. (Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že….) proti Betrug § 263 StGB (Wer in der Absicht, sich oder einem Dritten einen rechtswidrigen Vermögensvorteil zu verschaffen…..) a přesné znění citovaného paragrafu zákona v obou jazycích porovnat vč. údajů, které základní skutkovou podstatu blíže osvětlují (další navazující paragrafy). Tím překladatel získá nejenom přesnou představu o citovaném trestním činu z hlediska právního, ale i příslušné v obou zákonech uvedené výrazové prostředky. Pokud se týče českých zákonů je možno jejich aktualizované znění získat v edici „ÚZ“, vydávané ostravským nakladatelstvím Sagit za relativně nízkou cenu, pokud se týče např. německých zákonů jsou jejich aktualizovaná znění k dostání v edici Beck-Texte im dtv rovněž za přijatelnou cenu. K do stání jsou tyto texty zákonův prodejnách právnické literatury. Na závěr ještě několik poznámek pokud se týče úpravy ověřeného překladu a jeho spojení s výchozím dokumentem. Úprava překladu by měla odpovídat přesně, co do rozmístění, ale i druhu a velikosti tištěného písma, výchozímu dokumentu. Počítačové zpracování překladu to umožňuje v plném rozsahu. Přes dodržení v tomto článku uvedených doporučení se může stát, že chybu v překladu objeví překladatel sám nebo jeho zadavatel teprve potom, kdy překlad je již šňůrou a pečetí připojen k originálu dokumentu či k jeho ověřené kopii. V takovém případě je možno provést opravu a provedení opravy potvrdit podpisem a pečetí soudního tlumočníka. Taková oprava ale při nejlepší vůli snižuje důvěru v provedený překlad a je proto lépe přistoupit k druhému možnému řešení a tím je přestřižení šňůry a odpojení překladu od původního dokumentu, provedení opravy na počítači a nově vytištěný a opravený překlad připojit k výchozímu dokumentu. K tomu účelu se doporučuje dodržení několika zásad: 1) spojení překladu s výchozím dokumentem je třeba provést v pořadí překládaný dokument jako první (vrchní) a jeho překlad do cílového jazyka jako druhý spodní, 2) kromě příslušného děrování pro šňůru nesmíme v žádném případě na předložený dokument nebo jeho ověřenou kopii uvádět žádné údaje, nesmíme na něj otisknout tlumočnickou pečeť s připojením doložky a podpisu, apod. 3) spojení obou písemností musí být provedeno rozpojitelným způsobem (nesešívat sešívačkou), použít můžeme např. v rohu nahoře pouze přelepku s razítkem pouze na překladu, kterou je možno odstranit popř. přelepit, jediné pevné spojení se provede pomocí šňůry připevněné k poslední straně překladu a přetištěné znaleckou pečetí. 4) opravený překlad opatřený děrovačkou zhotovenými otvory (provést tak, aby byly v souladu s již provedenými otvory na výchozím dokumentu) se opět sešije šňůrou s výchozím dokumentem a opatří tlumočnickou doložkou, pečetí a podpisem soudního tlumočníka. 29 soudní tlumočník 2/2008 MŮŽE VĚK OMEZIT VÝKON SOUDNÍHO TLUMOČNÍKA ? JUDr. KarelRozsypal V souvislosti s přípravou nového zákona o znal-K těmto obecným znalostem přistupuje ještě cích a tlumočnících na konci devadesátých let mi-znalost terminologie v oblastech, ve kterých soudní nulého století se řešila otázka do jakého věku může tlumočníci podávají své výkony. To se týká zejména soudní tlumočník vykonávat svou činnost. Zatímco lékařských zpráv a nálezů (názvosloví z oboru anadoposud platný zákon v tomto směru žádné omeze-tomie, chorob a úrazů), pravidel silničního provozu ní neukládal, s výjimkou ztráty způsobilosti odvést (znalosti na úrovni držitele řídičského průkazu), požadovaný výkon, což se ale může projevit i ve včetně názvosloví jednotlivých částí a dílů silničvěku nedosahujícím věk důchodový, objevilo se ních motorových vozidel (nutné při specifikaci rozv návrhu nového zákona o znalcích a tlumočnících sahu poškození vozidel po dopravních nehodách), ustanovení, že zapsaný soudní tlumočník se auto-názvosloví v oblasti školství (názvy škol a jednotlimaticky vyřazuje z evidence posledním dnem ka-vých vyučovacích předmětů). lendářního roku, ve kterém dosáhl věku 65 let. Později byla tato hranice posunuta na dosažení vě-Alespoň obecné zvládnutí těchto znalostí, včetně ku 70 let s tím, že tato hranice může být třikrát praktických zkušeností s obecnými překlady a s tluprodloužena, vždy o 3 roky, což znamená, že abso-močením v daném jazyku, představuje časovou nálutně maximálním věkem pro výkon činnosti soud-ročnost několika let a za tohoto stavu je možno poního tlumočníka je 79 let. V přítomné době připra-kládat optimální věk pro zapsání uchazeče do sezvovaný nový zákon a znalcích a tlumočnících žádné namu soudních tlumočníků ve věku okolo 30 let. takové věkové omezení pro výkon soudního tlu-Samozřejmě, že se tu jedná pouze o orientační údaj, močníka neobsahuje. který připouští odchylky směrem nahoru i dolů. S určitostí nelze doporučit ke jmenování soudním Jak to tedy s věkem soudních tlumočníků oprav-tlumočníkem osobu, která právě dokončila jazykové du je. Především je třeba se zamyslet nad požadav-vzdělání, nebo dokonce ještě před jeho ukončením. kem dosaženého věku při jmenování soudních tlu-Určitá jazyková praxe by měla být vždy vyžadována. močníků. I když pro výkon soudního tlumočníka není předepsáno právnické vzdělání, mělo by se stát Jak je tomu ale se ztrátou způsobilosti k výkonu pravidlem, že uchazeč o zapsání do seznamu soud-soudního tlumočníka u osob, které dosáhly důchoních tlumočníků by měl mít vysokoškolské vzdělání dového věku ? Podobně jako u začínajících tlumočjazykové, pokud možno v oboru překladatelském níků nelze ani zde stanovit přesnou věkovou hranici, nebo tlumočnickém.. Toto jazykové vzdělání není při jejímž dosažení by tlumočník ztratil způsobilost ale jedinou kvalifikační podmínkou. Uchazeč o zápis k výkonu své funkce. Taková hranice je velmi indido seznamu tlumočníků v resortu Ministerstva spra-viduální. Při jejím hledání se tu střetávají dva faktovedlnosti by měl prokázat i několikaletou praxi ry: na jedné straně stále se rozšiřující jazykové obecné tlumočnické a překladatelské činnosti. i věcné znalosti v průběhu dlouholeté praxe, na dru hé straně postupné ubývání fyzických i psychických Kromě toho by takový uchazeč měl získat ales-schopností a sil v důsledku postupujícího stárnutí poň základní znalosti o českém právním řádu a zhoršujícího se zdravotního stavu. a o právním řádu zemí příslušné jazykové oblasti a to jak v oblasti formální, tzn. v organizaci státních Pokud se týče tělesné způsobilosti nepředstaa komunálních úřadů a řízení před nimi, tak v oblas-vuje výkon práce soudního tlumočníka neúměrné ti materiální, tzn. v právu ústavním, občanském, ob-tělesné zatížení s výjimkou případů tlumočení v techodním, trestním, správním, policejním, pracov-rénu např. při dopravních nehodách, záchranných ním, finančním a v oboru bankovnictví, pojišťovnic-akcích, místním ohledání apod. Určitou fyzickou tví a sociální péče, patří sem ale i všeobecná orien-námahu vyžaduje např. tlumočení při soudním řítace v oblasti práva mezinárodního a evropského zení, kdy tlumočník, který tlumočí při výslechu a všeobecný přehled o veřejném dění u nás i v pří-obviněného či svědka, je často nucen stát vedle slušného jazykové oblasti včetně kultury. vyslýchaného po dlouhou dobu, zvláště při střídání 30 soudní tlumočník 2/2008 výslechů několika svědků, kdy vyslýchané osobě je dovoleno se po ukončení výpovědi opět posadit, zatímco tlumočník je někdy nucen zůstat stát a tlumočit výslech dalšího svědka. Není bez zajímavosti skutečnost, že tlumočníka po fyzické stránce daleko méně zatěžuje tlumočení před policejním orgánem, kdy tlumočení např. při vyšetřování dopravní nehody, krádeže vozidel apod., probíhá vsedě za stolem a je tak umožněno si dělat písemné poznámky apod. Tlumočení při soudním řízení je po psychické stránce ztíženo jednak svojí formálností (taláry soudců, řídící funkcí předsedy senátu či samosoudce), ale mnohdy i hektickým vystupování stran i advokátů, kdy nechybějí ani výroky o nesprávném tlumočení jako prostředek obhajoby a to i v případech, kdy tlumočník odvedl perfektní výkon. Výroky jako: bylo to špatně či nepřesně přetlumočeno, využívají zejména advokáti při obhajobě svých klientů, když jim chybějí věcné argumenty. Pokud se týče psychické způsobilosti je ovšem nutné, aby tlumočník dobře chápal smysl toho, co má tlumočit, a byl schopen rychle a účelně reagovat. I tady může ale docházet k neúměrnému psychickému zatížení, jestliže tlumočení probíhá bez přestávky delší dobu, mnohdy i po dobu několika hodin. Jestliže v takovém případě vyšetřující orgán jednání nepřeruší a nevyhlásí přestávku, je na tlumočníkovi, aby si takovou přestávku sám vyžádal. To ostatně platí i pro mladší tlumočníky, vč. případů až několikahodinového jednání před soudem bez jakéhokoliv přestávky či přerušení. Kromě fyzické zátěže může být pro výkon tlumočníka až nepřekonatelnou zábranou ztráta schopnosti rychle a přesně pochopit obsah vysloveného, rychle a přesně reagovat při vlastním tlumočení, schopnost koncentrace, relativně zhoršená paměť a ztráta schopnosti přesně reprodukovat tlumočené výroky do cílové řeči. K tomu přistupují i některé zdravotní problémy jako je nedoslýchavost, špatný zrak (neschopnost přečíst psaný text), neschopnost srozumitelně artikulovat (není mu rozumět), fyzická i psychická výdrž při déle trvajícím tlumočnickém výkonu, zvýšená psychická i fyzická unavitelnost. Podstatně příznivější je pro tlumočníka-seniora pořizování ověřených překladů. Zde je výhodné a prakticky nutné využívat výhod, které poskytuje práce na počítači. Tím je zajištěna nejenom vzorná grafická úprava překladu, ale samotný překladatelský výkon je podstatnou měrou usnadněn a zkrácen. K tomu přistupuje ještě okolnost, že při rozumně dohodnutém termínu předání hotového překladu se zadavatelem, je možno pracovat na překladu s přestávkami, pro tuto práci volit nejvhodnější denní dobu atp. Doporučuje se seniorům nebrat ke zpracování překlady, u kterých zadavatel požaduje neúměrně krátký termín (text vícestránkového překladu zadán odpoledne a hotový překlad je požadován následující den ráno). O ukončení činnosti soudního tlumočníka by neměl existovat žádný předpis, ani nařízené přezkoušení starších tlumočníků, ale především tlumočník sám, když zjistí, že na plnění požadovaných úkolů již nestačí. Pokud tlumočník sám sebekriticky v tomto směru svojí činnost nezhodnotí, je tu dána pojistka kontrolou u zadavatele, který při nedostatečně odvedené kvalitě upustí od dalšího zadávání překladů. To se týká i státních orgánů, které případně upozorní soud, u kterého je tlumočník zapsán, a navrhnou jeho vyškrtnutí ze seznamu soudních tlumočníků pro ztrátu způsobilosti kvalitně tlumočit. Nejobvyklejší způsob ukončení činnosti soudního tlumočníka je však odevzdání úředního razítka, kdy tlumočník sebekriticky přizná, že na řádný výkon již nestačí nebo o výkon soudního tlumočení již nemá zájem. Jsou však známy i případy, kdy tlumočník je nadále veden v seznamech tlumočníků, ale tlumočnickou činnost již nevykonává. V takovém případě je na pracovnicích oddělení znalců a tlumočníků příslušných soudů, aby při pohovoru při každoroční kontrole tlumočnických deníků takovému tlumočníkovi navrhli ukončení jeho činnosti. 31 soudní tlumočník 2/2008 VYBÍRÁME Z OTÁZEK A ODPOVĚDÍ K PROBLEMATICE ÚČTOVÁNÍ KOPIÍ PŘEKLADŮ JUDr. Mgr. Jana Schovancová Nejčastějším dotazem, se kterým se na předsta-případů však s odkazem na chybějící právní úpravu venstvo Komory soudních tlumočníků obraceli její odměnu nepřiznají žádnou, někdy se sdělením, že členové, ale i řada nečlenů v uplynulém pololetí, se jsou si vědomy bezvýchodnosti situace, ve které se týká problematiky účtování dalších vyhotovení pře-tlumočník nachází, často však s projevem neochoty kladů, tj. jejich takzvaných kopií. Diskuze k tomuto nalézt jakýkoliv způsob jejího schůdného řešení. tématu nedávno proběhla i v rámci diskuzní skupiny členů Komory. Mnozí kolegové se stále častěji se-S ohledem na shora popsaný stav věci nezbývatkávají s tím, že některé státní orgány nejsou ochot-la jiná možnost, než aby se alespoň k částečnému ny jim další vyhotovení překladů zaplatit, přičemž zmírnění této tvrdosti ve vztahu k soudním tlumočtrvají na tom, že tlumočník na odměnu za další vy-níkům pokusilo dopracovat představenstvo Komohotovení překladů nemá nárok. Jediné, co jsou ry: při použití analogie jsme se rozhodli ve vyúčtoochotny tlumočníkovi proplatit, je náklad na poříze-vání odměny za další vyhotovení překladů odkázat ní kopií s odkazem na průměrnou cenu kopie vyho-na část I., položku 3 přílohy k zákonu č. 634/2004 tovené v kopírovacích centrech, která se pohybuje Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších řádově ve výši 3,- Kč za stránku. Státní orgány při-předpisů, ve které se stanoví poplatek ve výši 50,- tom neberou ohled na skutečnost, že tlumočník za Kč za každou i započatou stránku při vydání stejnoobsah, formu a splnění veškerých zákonem požado-pisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních vaných náležitostí odpovídá u všech vyhotovení spisů, ze soukromých spisů v úřední úschově, z rejspřekladu stejně, a je tedy povinen, kromě času strá-tříků, z registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, veného nad pořizováním či tištěním kopií, obsah z listin nebo z dalšího písemného a obrazového mapísemného překladu zkontrolovat, sešít s výchozím teriálu, popřípadě sdělení o negativním nálezu. Do dokumentem a opatřit tlumočnickou doložkou a pe-celkového vyúčtování odměny předkládaného státčetí. Státní orgány neberou ohled na počet hodin ním orgánům tak nadále vedle vyúčtování odměny strávených nad touto další činností, včetně povinné-za samotný překlad podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. ho zapsání každého vyhotovení do tlumočnického zahrnujeme i vyúčtování dalších vyhotovení, a to deníku, kdy počet hodin zejména u dokumentů číta-tak, že počet stran každého dalšího vyhotovení znájících několik desítek stran (odpovídajících v mnoha sobíme částkou 50,- Kč s odůvodněním, že tak činípřípadech svým obsahem dvěma či více normostra-me analogicky podle části I., položky 3 přílohy nám) lze vyčíslit i v desítkách. k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Platná právní úprava tlumočnické činnosti a jejího odměňování, kterou je zákon č. 36/1967 Sb., Uvedený postup jsme se rozhodli aplikovat při o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších před-vědomí, že působnost zákona o správních poplatcích pisů, a vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona se na soudní tlumočníky nevztahuje a na odměnu o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších před-vyúčtovanou na takto postaveném principu tlumočpisů, na účtování odměny za další vyhotovení pře-ník nemá právní nárok. Absenci právní úpravy však kladu nepamatuje. Tristní skutečností zůstává, že v určitých případech lze kompenzovat použitím ana- přes veškerá upozornění z řad tlumočníků a stále logie, která jakožto právní institut slouží především častější názorové střety při řešení této problematiky k vyplňování mezer v právu. Úkony, které jsou předžádný z návrhů nové právní úpravy připravovaných mětem poplatku podle citovaného zákona, jsou dal- v poslední době s řešením účtování odměny za další ším vyhotovením překladů svou povahou v existujívyhotovení překladů nepočítá. Tlumočník je tak od-cí platné právní úpravě nejbližší. Na podporu uvedekázán na milost a nemilost státním orgánům, které ného postupu je namístě zdůraznit i fakt, že na vydápodle svého uvážení mu buď ve výjimečných přípa-ní stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu dech alespoň nepatrnou odměnu přiznají, ve většině podle zákona o správních poplatcích nemusí pracov32 soudní tlumočník 2/2008 ník příslušného orgánu vynaložit větší úsilí, než na vytvoření dalšího vyhotovení překladu vynakládá soudní tlumočník, který je povinen obsah nově vzniklého dokumentu navíc zkontrolovat, sešít s výchozím dokumentem, opatřit tlumočnickou doložkou a pečetí a zapsat do tlumočnického deníku. Vycházejíc ze zkušeností s vyhotovováním překladů a dalších jejich exemplářů zejména pro státní orgány v Praze, lze dospět k závěru, že shora popsaný postup se v několika uplynulých letech osvědčil. Představenstvo Komory však bylo vyrozuměno i o několika případech, kdy zejména mimopražské státní orgány odmítly uvedený postup akceptovat. Ať tak či onak, nastíněná problematika účtování dalších vyhotovení překladů nadále zůstává otevřená pro nalezení a právní zakotvení jejího řešení. JE PŘÍPUSTNÉ, ABY TLUMOČNÍK JEDNAL ZA FYZICKOU OSOBU NA ZÁKLADĚ PLNÉ MOCI? JUDr. Mgr. Jana Schovancová Z četných dotazů, které představenstvo Komory soudních tlumočníků obdrželo na podzim r. 2008, uveďme ještě ten následující: „Je dle Vašeho názoru přípustné, aby tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků na základě plné moci jednal za fyzickou osobu (která je účastníkem správního řízení) a současně v tomto řízení předkládal doklady, u kterých osobně provedl překlad? Provedl např. i překlad plné moci k zastupování vystavené na jeho osobu. Dle mého názoru toto odporuje § 11 zákona č. 36/1967 Sb. Děkuji za odpověď. Obecně není uvedený postup právními předpisy zakázán a v praxi k němu dochází poměrně často, aniž by Komora soudních tlumočníků zaznamenala jakýkoliv problém z uvedeného postupu vyplývající. Ačkoliv výklad právních předpisů v České republice přísluší soudům, podle našeho názoru uvedený postup v mnohých případech bývá i praktický. Například v případech, kdy pro cizince, který se českým jazykem nedomluví, zpravidla bývá tlumočník jednou z mnohdy omezeného okruhu osob, které zná a se kterými může komunikovat. V těchto případech zmocnění tlumočníka napomáhá i k urychlení vyřízení příslušné záležitosti účastníka řízení. Ustanovení § 11 zákona č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, by ovšem podle našeho názoru odporovalo, pokud by tlumočník měl sám osobně nějaký poměr k projednávané věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkovi samému nebo k jeho zástupci, tj. například by měl osobní zájem na projednávané věci, byl by osobou blízkou ve vztahu k účastníkovi řízení apod. V takovém případě je tlumočník povinen uvedenou skutečnost žadateli o překlad sdělit. 33 soudní tlumočník 2/2008 Gratulujeme jubilantům, kteří v letošním roce oslavili kulatá výročí: Atanasovská Petra, PhDr. Brunová Alena Dorčák Pavel Hoffmannová Jana Charfreitagová Jarmila, M.A. Larišová Markéta Olga, PhDr. Masojídková Lenka, Mgr. Mrňová Olga, PhDr. Nguyen Dung, Ing. Olaszek-Kotýnek Krystyna, Ing. Pátková Věra Pečínková Jana Pokorná Eva, Mgr., PhD. Pöpperl Jiří Procházková Helena Procházková Jitka, Ing. Schreiberová Petra, Mgr. Stehlíková Hana, PhDr. Šilerová Zdeňka, Ing., Mgr. Vlastníková Eva Vlčková Jana, Mgr. Vysoká Jiřina VÍTÁME NOVÉ ČLENY! Ve druhém pololetí roku 2008 rozšířili naše řady tito noví členové (podle pořadí přihlášek): Herbrandová Marcela, Mgr. – němčina, ruština Marešová Soňa, Mgr. – angličtina, němčina Suntychová Martina, Mgr. – angličtina Dostálová Lucie, Mgr. – angličtina Verni Pavelková Kateřina, Mgr. Ing. Dott.ssa – italština Dingová Naďa, Mgr. – znakový jazyk Hendrychová Lenka, Mgr. – angličtina Hokeš Jiří, Mgr. – angličtina Čihulková Veronika, Mgr. – angličtina Novoselova Veronika, Mgr. – ruština Žarkovič Jasmina, Mgr. – srbština, chorvatština, bosenština, černohorština Korandová Viktorija, Mgr. – ruština, ukrajinština Chorovská Šárka, Ing. – italština Fehér Tibor, Ing. – maďarština Klímová Lada, Mgr. – angličtina, němčina S lítostí oznamujeme, že v průběhu roku zemřel náš člen Sokolskij Alexej 34 soudní tlumočník 2/2008 VybralijsemproVász denníhotiskuČEŠKY STÁLE VÍC PŘIJÍMAJÍ MUŽSKÝ TVAR PŘÍJMENÍ KateřinaSeverová Už ne Nováková, Procházková, ale Eliáš, Konvalinka či Jákl. V Česku řádí v poslední době módní vlna, která tradiční českou koncovku ženských příjmení posouvá až na druhé místo. Nevěsty totiž ve stále větší míře přijímají manželovo příjmení v mužské podobě vedle svého dosavadního. V matričních knihách se tak objevují mnohdy neobvyklé kombinace. Svědčí o tom i sňatky českých celebrit. Nepřechýlené příjmení si nechala po manželovi třeba modelka Kateřina Konvalinka-Průšová, rosničky Romana Jákl-Vítová a Petra Eliáš-Voláková nebo bývalá reportérka TV Nova Kateřina Bouda-Kašparová. „Zájem o to, aby žena měla příjmení bez přechýlení, se zvyšuje. Zrovna nyní máme jeden pár, kde si žena bude brát manželovo příjmení bez koncovky -ová, ale zároveň si ponechá i své stávající,“ řekla Právu plzeňská matrikářka Hana Magadová. Podobnou zkušenost mají i jinde v republice. „Mírný nárůst je patrný. Dostává se to už do povědomí,“ uvedla vedoucí matričního oddělení v Ostravě- Porubě Pavla Adamčíková s tím, že dříve o této možnosti ženy ještě příliš nevěděly. Desítky žen bez -ová Šanci zapsat příjmení v mužském tvaru přinesla rozvolněná novela zákona o matrikách z roku 2004. Připouští, aby si nevěsty vzaly mužovo příjmení v případě, že se jedná o cizinku, o občanku, která má trvalý pobyt v cizině, o ženu, která je jiné než české národnosti nebo jejíž manžel je cizinec. Co říká zákon Na základě žádosti nositelky příjmení, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru, jde-li: a) o cizinku, b) o občanku, která má trvalý pobyt v cizině, c) o občanku, jejíž manžel je cizinec, d) o občanku, která je jiné než české národnosti. Od platnosti zákona nově nabyté možnosti využily již desítky dam. Převážně ty ze světa showbusinessu. Důvodů, proč některé ženy přistoupily k netradiční podobě příjmení, je hned několik: práce, partner cizinec či pouhá touha odlišit se. Matriky se shodují v tom, že nejčastěji tak jednají ženy, jejichž snoubenec pochází ze zahraničí. „Ve většině případů si tuto variantu nechávají zapsat nevěsty, které si berou cizince, nebo jsou trvale v zahraničí a vědí, že by jim koncovka -ová dělala problémy,“ sdělila Právu vedoucí matriky Brno-střed Markéta Tintěrová. Dodala, že je jen minimum žen, které žijí v ČR a berou si mužskou podobu příjmení proto, že se jim to hodí nebo líbí. Problémy se skloňováním Na fakt, že ale ženské příjmení v nepřechýleném tvaru může u nás přinést i potíže, upozorňuje Markus Giger z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. „ Ženská příjmení bez koncovky -ová jsou nesklonná, což může znamenat problém,“ konstatoval Giger. O budoucnost tradiční podoby přechýlených příjmení se ale nebojí. Jeho názor potvrzují i údaje matričních úřadů, které dokládají, že i nadále nejčastěji volí ženy tzv. klasiku, tedy manželovo příjmení doplněné o tradiční -ová. 35 soudní tlumočník 2/2008 Z HISTORIE DOMU HYBERNSKÁ 18/1006 (DŘÍVE ČO. 20, PŘÍP. 20A) vekterémmányníKSTČR,o.s.,svésídloa zároveňtupořádáněkteréseminářePavel Novotný Z knihy PETRSKÁČTVRŤdůmoddomu, vydané Nakladatelství Libri Praha 2008, jejímž autorem je Také na pozemku současného domu stály v 15. sto-výuka mediků. Prvním učitelem klinické výuky byl letí dva domy. Již v roce 1400 je zde připomínán šlechtic dr. prof. Tadeáš Bayer (1737 – 1808), profedům Podviňského (Jan Podviňský), průchozí až na sor všeobecné a speciální patologie a rektor UK. Senný trh (dnešní Senovážné náměstí) a v roce 1470 Směrem do vnitrobloku až po Senovážné náměstí uvádějí záznamy majitele domu rodinu Chlupatých vznikly postupně v letech 1813 –66 nové vojenské a druhý dům vdovy po Janu Hrobkovi z Podskalí kasárny, jízdárna a nemocnice. Během revoluce v ro- Markéty zvané Krásná. Oba domy měly pivovar. ce 1848 se staly terčem povstalců a byly vyrabovány. Když východnější dům vyženil bakalář Jiřík od Bí-Byly nazývány Novoměstské nebo Novobranské lého orla (v Panské ulici), také se tomuto domu říka-kasárny. Zrušeny byly kolem roku 1890 a pozemek lo U bílého orla (U bílých orlů). Dalším majitelem do Hybernské ulice byl v roce 1900 prodán. V letech byla rodina sladovníka Jana Petráska. Ta po Bílé 1900–01 zde byla postavena současná novobahoře odešla do exilu a dům získal Brikcí Strništko rokní budova jako sídlo Pražské úvěrní banky Der a následně jeho syn Jan Brikcí z Lvové brány, který Creditanstalt Prag. Representativní novobarokní se později stal novoměstským radním, a v roce 1666 čtyřpatrový dům s prvky secese vně i v interiéru vnuk Karel Josef Brikcí. Dům byl přestavěn a podle podle návrhu ing. Karla Mottla postavila stavební vdovy Veroniky Švihové se jmenoval U Švihů. Zá-firma Václava Nekvasila. V hlavní budově byla zřípadní dům se jmenoval Kochovský a též dům pana zena kavárna Café Orient. Na místě pekárny a hos- Gotthelfa. Kochovský podle majitele z roku 1583, podářských budov ve vnitrobloku byl v letech exulanta Daniela Kocha z Kolburku. V roce 1637 1903–04 postaven nový spolkový dům pro Ústřední koupil dům Havel Gotthelf z Freudenberka, hejtman, jednotu hospodářských společenstev v Království českterý pro císaře Rudolfa II. spravoval vletech 1635–47 kém (Böhmischer Landwirtschaftsgenossenschaften kolínské a poděbradské panství. Směrem do vnitro-im Königreiche Böhmen). V objektu byla v roce 1905 bloku vlastnil též hospodářské budovy až na dnešní otevřena kavárna Orient. Součástí dvoupatrové bu- Senovážné náměstí a dům U Nebeských. V roce 1662 dovy byl sál, kde po roce 1913 vznikl kinematograf získal dům novoměstský radní Pavel Ledčanský Orient s kubistickou výzdobou Pavla Alberta Koz Popic, v roce 1700 malostranský měšťan Jan Wien-petzkého. V roce 1907 byla ve vnitrobloku postavena dlinger a rok nato pekař Mathias de Goia. Oba domy prosklená tiskárna, která zde působila i mezi válbyly v roce 1708 zničeny požárem, který postihl kami. Po vzniku republiky se jednota přejmenovala mnoho domů v ulici; zkázu dokonalo pruské dělo-na Ústřední jednotu hospodářských družstev. Až do střelectvo v roce 1757 při obléhání Prahy. Pekárnu svého přestěhování Na Poříčí v objektu působilo zakončenou barokním průčelím přízemního domu ústředí a sekretariát a další podniky a organizace zabrali a opravili francouzští vojáci v roce 1742 po Agrární strany Českoslovanské. Byly to Zeměděldobytí a okupaci Prahy. Ještě do doby bourání pekár-ská záložna, redakce stranického tisku, Slovenského ny v roce 1901 zde byl nápis „L´art de vaincre est deníku a brněnského listu Svoboda. Tiskárna Novina perdu sans l´art de subsister“ (Umění zvítězit je zma-procházela vnitroblokem až na Senovážné náměstí řeno bez umění nasytit). Nová budova pekárny po-čo. 10. Předsedovi Agrární strany Antonínu Švestavená v roce 1764 procházela vnitroblokem a měla hlovi, který zde měl od roku 1918 kancelář, byla hlavní vchod na Senovážném náměstí, kde vznikly v roce 1934 nad vstupním portálem hlavní budovy kasárny postavené podle plánů Jana Nepomuka umístěna pamětní deska. Ta byla odstraněna v roce Palliardiho. Pozemek patřil Vojenskému proviantní-1940. Kino se v roce 1921 přestěhovalo do hotelu mu úřadu. V druhé polovině 18. století zde byla Central a zdejší prostor byl přestavěn podle návrhu i vojenská nemocnice, kde od roku 1767 probíhala Václava Pilce na úřadovny a trezor záložny. 36 soudní tlumočník 2/2008 Na straně do Hybernské ulice působila lékárna Orient Josefa Dovolila, v provozu ještě po válce 1947. Z poválečné historie a znárodnění budovy nejsou o objektu téměř žádné informace. Po roce 1990 budovu od státu získala Agrobanka, která ji v letech 1993 – 94 nechala rekonstruovat jako svou centrálu podle projektu ing. arch Tomáše Dohnala, Petra Rosenbergera, Václava Aulického a Spojprojektu Praha. Rekonstrukci provedla rakouská firma Suter & Suter. Tato rekonstrukce získala ocenění Stavba roku 1994. V době krachu Agrobanky roku 1996 zde krátce působil noční podnik a bar se striptýzem a následně budova propadla státu. Na jaře roku 2002 byla vládou ČR převedena pro potřeby resortu ministerstva spravedlnosti. Nyní zde působí Městský soud v Praze a Justiční akademie. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 36/1967 SB., O ZNALCÍCH A TLUMOČNÍCÍCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 322/2006 SB. S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN 36/1967 Sb. ZÁKON ze dne 6. dubna 1967 o znalcích a tlumočnících Změna: 322/2006 Sb. Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Oddíl I Účel a rozsah úpravy § 1 (1) Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů (dále jen „státní orgány“) orgány veřejné moci, jakož i znalecké a tlumočnické činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací třetích osob. (2) Zákon se nevztahuje na podávání posudků, které je upraveno jinými předpisy, a na podávání posudků a provádění tlumočnických úkonů, které neslouží potřebám řízení před státními orgány ani nejsou v souvislosti s právními úkony občanů a organizací; zejména se nevztahuje na expertizní činnost souvisící s plněním výrobních úkolů organizací a na tlumočnickou činnost v rámci mezinárodního styku a cestovního ruchu. (2) Tento zákon upravuje a) podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti, b) práva a povinnosti znalců a tlumočníků, c) podmínky činnosti znaleckých ústavů (dále jen „ústavy“), d) působnost Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) a krajských soudů při výkonu státní správy znalecké a tlumočnické činnosti. § 2 (1) Znaleckou a tlumočnickou činnost vykonávají znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků (dále jen „seznam“); znaleckou činnost vykonávají také ústavy (§ 21). (2) Osoby nezapsané do seznamu znalců a tlumočníků mohou být v řízení před státními orgány orgány veřejné moci ustanoveny znalci nebo tlumočníky jen výjimečně za podmínek stanovených v § 24. Oddíl II Znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu Jmenování znalců a tlumočníků § 3 (1) Znalce (tlumočníky) jmenuje pro jednotlivé obory (jazyky) ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v rozsahu, v němž je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen. (2) Tlumočníkům pro jiné mluvené jazyky jsou na roveň postaveni tlumočníci pro styk komunikaci s osobami hluchoněmými neslyšícími1) a hluchoslepými. § 4 (1) Jmenovat znalcem (tlumočníkem) lze toho, kdo: a) je československým státním občanem, b) má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru (jazyka), v němž má jako znalec (tlumočník) působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou (tlumočnickou) činnost, jde-li o jmenování pro obor (jazyk), v němž je taková výuka zavedena, c) má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou (tlumočnickou) činnost může řádně vykonávat, d) se jmenováním souhlasí. (2) V odůvodněných případech může ministr spravedlnosti prominout podmínku československého státního občanství. (1) Znalcem může být jmenována fyzická osoba, která a) je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu, b) je bezúhonná podle § 4b, c) nebyla v posledních 3 letech vyškrtnuta ze seznamu pro porušení povinností dle tohoto zákona, d) splňuje potřebné odborné předpoklady, alespoň získala-li 1. vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu v oboru, pro který má být jmenována, nebo v oboru souvisejícím, studiem na vysoké škole v České republice nebo odpovídající vzdělání na vysoké škole v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů), nebo bylali v tomto oboru nebo oboru souvisejícím jmenována docentem nebo profesorem podle jiného právního předpisu2), 2. odbornou nebo specializovanou způsobilost, jeli pro konkrétní obor, odvětví nebo specializaci jiným právním předpisem) předepsána a 3. odbornou praxi v oboru, pro který má být jmenována, nebo v oboru souvisejícím, kterou vykonávala nejméně po dobu 5 let, e) absolvovala v rámci získaného vzdělání podle písmene d) speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor a odvětví, v němž je taková výuka zavedena, nebo absolvovala kurs znaleckého minima organizovaný subjektem pověřeným ministerstvem, f) má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat, g) se jmenováním souhlasí. (2) V oborech, pro které neexistuje odpovídající vysokoškolské vzdělání, nebo ve výjimečných a odůvodněných případech, může uchazeč o jmenování doložit splnění potřebných odborných předpokladů podle odstavce 1 písm. d) tím, že předloží jiné dokumenty, kterými prokáže svou odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost, například doklady o absolvovaném vzdělání, výčet publikační činnosti v rámci oboru, vyjádření orgánu veřejné moci nebo profesního nebo zájmového sdružení sdružujícího znalce daného oboru. § 4a (1) Tlumočníkem může být jmenována fyzická osoba, která a) je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu, b) je bezúhonná podle § 4b, c) nebyla v posledních 3 letech vyškrtnuta ze seznamu pro porušení povinností dle tohoto zákona, 1) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů. 2) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 3) Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 37 soudní tlumočník 2/2008 d) splňuje potřebné odborné předpoklady, alespoň získala-li 1) vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu filologie nebo překladatelství a tlumočnictví v jazyce, pro který má být jmenována, studiem na filozofické nebo pedagogické fakultě v České republice nebo odpovídající vzdělání v příslušném jazyce studiem na vysoké škole humanitního směru v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů2), nebo složila-li státní jazykovou zkoušku speciální tlumočnickou nebo speciální překladatelskou na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice a 2) odbornou praxi v jazyce, pro který má být jmenována, kterou vykonávala nejméně po dobu 5 let, e) absolvovala alespoň obecnou část doplňkového studia pro tlumočníky nebo překladatele pořádaného právnickou fakultou vysoké školy, f) má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že tlumočnickou činnost může řádně vykonávat, g) se jmenováním souhlasí. (2) U jazyků, u kterých nelze prokázat splnění potřebných odborných předpokladů podle odstavce 1 písm. d), zejména v případě komunikace s osobami neslyšícími a hluchoslepými, musí uchazeč o jmenování prokázat splnění potřebných odborných předpokladů tím, že předloží jiné dokumenty, kterými prokáže svou odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost, například doklady o absolvovaném vzdělání, výčet publikační činnosti v rámci oboru, vyjádření orgánu veřejné moci nebo profesního nebo zájmového sdružení sdružujícího tlumočníky daného oboru. (3) V případě, že uchazeč o jmenování tlumočníkem získal vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského nebo bakalářského studijního programu v oboru práva studiem na vysoké škole nebo vyšší odborné vzdělání v oboru práva na vyšší odborné škole v České republice nebo získal odpovídající vzdělání v oboru práva na vysoké škole v zahraničí za předpokladu, že toto vzdělání bylo uznáno podle jiných právních předpisů2), se odstavec 1 písm. e) nepoužije. (4) Jestliže mateřský jazyk uchazeče o jmenování tlumočníkem je jiný než český jazyk, lze jej jmenovat tlumočníkem, pouze složil-li úspěšně státní jazykovou zkoušku speciální tlumočnickou, nebo státní jazykovou zkoušku speciální překladatelskou z českého jazyka na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v České republice. § 4b Podmínku bezúhonnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) a § 4a odst. 1 písm. b) nesplňuje fyzická osoba, pokud a) byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, b) byla pravomocně odsouzena za nedbalostní trestný čin, pokud jeho skutková podstata souvisí s výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka, c) probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší její úpadek nebo hrozící úpadek. § 5 (1) Ke jmenování znalcem (tlumočníkem) dojde na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. (1) Ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o jmenování znalce nebo tlumočníka na základě závazného doporučení sboru pro znalecké a tlumočnické otázky podle § 16, pokud je pro daný obor zřízen, který provede výběr z osob navržených na jmenování podle odstavce 2. Ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu si může vyžádat i stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce nebo tlumočníky. (2) Návrhy na jmenování znalce (tlumočníka) mohou podat státní orgány orgány veřejné moci, vědecké instituce, vysoké školy, dále organizace, u nichž pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i příslušné orgány společenských organizací, jestliže to vyplývá z úkolů těchto organizací profesní sdružení a zájmová sdružení sdružující znalce nebo tlumočníky. Znalcem (tlumočníkem) může být jmenován též ten, kdo sám o jmenování požádá své jmenování sám navrhne. (3) Orgány a organizace uvedené v odstavci 2, jakož i sbory pro znalecké otázky (§ 16) se na žádost ministra spravedlnosti, popřípadě předsedy krajského soudu vyjadřují, zda navrhovaný znalec (tlumočník) splňuje podmínky pro jmenování. (3) Vyhovuje-li se návrhu na jmenování znalce nebo tlumočníka v plném rozsahu, vydá se osobě navržené na jmenování místo rozhodnutí jmenovací dekret. Návrh na jmenování znalce nebo tlumočníka lze též zamítnout z důvodu dostatečného počtu znalců daného oboru, odvětví a specializace nebo tlumočníků daného jazyka a specializace. § 6 (1) Znalec (tlumočník) je povinen složit slib do rukou toho, kdo jej jmenoval. (2) Slib zní: „Slibuji, že při své znalecké (tlumočnické) činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou (tlumočnickou) činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké (tlumočnické) činnosti dozvěděl.“ § 7 (1) Jmenovaní znalci (tlumočníci) se po složení slibu zapisují do seznamu znalců a tlumočníků. (2) Seznamy znalců a tlumočníků vedou krajské soudy, v jejichž obvodu má znalec (tlumočník) trvalé bydliště. (3) Ústřední seznam znalců a tlumočníků vede ministerstvo spravedlnosti; seznam se zasílá pověřenectvu Slovenské národní rady pro spravedlnost a krajským soudům. (4) Seznamy znalců a tlumočníků jsou veřejně přístupné. (1) Předseda krajského soudu je povinen znalce nebo tlumočníka nejpozději do 15 pracovních dnů po složení slibu zapsat do seznamu. (2) Do seznamu se zapisují tyto údaje a) jméno, příjmení, akademický titul, vědeckopedagogický titul, popřípadě vědecká hodnost a rok narození znalce nebo tlumočníka, b) adresa pro doručování, c) datum zápisu do seznamu, d) datum pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka a datum ukončení tohoto pozastavení včetně důvodu pozastavení, e) číslo pojistné smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s vykonáváním činnosti a název a sídlo pojistitele, f) kontaktní údaje znalce nebo tlumočníka včetně elektronické adresy, g) identifikační údaje zaměstnavatele, pokud znalec ne- bo tlumočník vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, h) členství znalce nebo tlumočníka v profesním sdružení nebo zájmovém sdružení sdružujícím znalce nebo tlumočníky, i) adresa trvalého pobytu, pokud se vyžaduje, jinak bydliště v cizině a místo výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti na území České republiky, j) datum vyškrtnutí ze seznamu, k) sankce uložené za poslední tři roky v souvislosti s výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka, l) záznamy o účasti na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání za po sledních 5 let. (3) Seznam je veden a spravován ministerstvem jako elektronický registr s dálkovým přístupem. Registr je veřejným seznamem v části, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až f). (4) Seznam je členěn na oddíl pro zápis znalců, který je dále členěn podle oborů a odvětví, s uvedením zvláštních specializací, a na oddíl pro zápis tlumočníků, který je dále členěn na obory podle jazyků s uvedením specializace tlumočník nebo překladatel. Oba oddíly jsou v rámci oborů a odvětví členěny rovněž podle krajů podle místa trvalého pobytu znalce nebo tlumočníka, pokud se vyžaduje, jinak podle místa výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti v České republice. (5) Změnu kteréhokoliv z údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až k) je znalec nebo tlumočník povinen bez zbytečného odkladu oznámit předsedovi krajského soudu; k oznámení musí být připojen doklad nebo kopie dokladu prokazující změnu příslušného údaje, pokud takový doklad existuje. Tyto změny je předseda krajského soudu povinen bezodkladně, nejpozději však do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, uveřejnit v seznamu. Výkon znalecké (tlumočnické) činnosti § 8 Znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně a ve stanovené lhůtě. Úkony znalecké a tlumočnické činnosti zadané orgány veřejné moci se vyřizují přednostně. § 9 (1) Znalci (tlumočníci) jsou oprávněni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost i mimo obvod krajského soudu, v jehož seznamu jsou zapsáni. (2) Státní orgány ustanovují zpravidla znalce (tlumočníky), kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má státní orgán sídlo nebo pracoviště. (1) Znalci a tlumočníci musí být po celou dobu výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka, s limitem pojistného plnění na každou pojistnou událost nejméně ve výši a) 1 000 000Kč, pokud jde o znalce, b) 500 000 Kč, pokud jde o tlumočníka. (2) Znalci a tlumočníci jsou povinni uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka nejpozději do 3 měsíců od zápisu do seznamu. Kopii této smlouvy jsou znalci a tlumočníci povinni do 15 pracovních dnů ode dne jejího uzavření předložit předsedovi krajského soudu. (3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit seznam oborů, odvětví a specializací, na něž se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje. § 10 (1) Znalec (tlumočník) je povinen vykonávat svou činnost osobně nestranně a nezávisle, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. V případě porušení povinnosti stanovené tímto zákonem odpovídá za škodu tímto vzniklou, ledaže za škodu odpovídá stát podle jiného právního předpisu4). (2) Jestliže to vyžaduje povaha věci, je Pokud znalec (tlumočník) oprávněn přibrat přibere konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek;,tuto okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí uvést v posudku nebo překladu. Odpovědnost znalce (tlumočníka) není dotčena ani v oné části posudku (překladu), o níž bylo konzultováno. 4) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 38 soudní tlumočník 2/2008 (3) Každý úkon znalce nebo tlumočníka musí být přezkoumatelný. (4) Znalec nebo tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm oprávněně požadovat. § 10a Povinnost mlčenlivosti Znalec a tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své znalecké nebo tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení; tato povinnost neplatí ve vztahu ke skutečnostem, které byly předmětem veřejně podaného znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonu. Této mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou nebo tlumočnickou činnost vykonal na základě smlouvy. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na osoby, které se podílely na znalecké nebo tlumočnické činnosti; o povinnosti mlčenlivosti je znalec nebo tlumočník povinen tyto osoby poučit. § 11 (1) Znalec (tlumočník) nesmí podat posudek (provést tlumočnický úkon), jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. (2) Jakmile se znalec (tlumočník) dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda znalec (tlumočník) je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku (tlumočnický úkon) ustanovil. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle správního řádu. (4) O tom, kdy znalec (tlumočník) může odepřít podání posudku (překladu) a kdy mu nemůže být podání posudku (překladu) uloženo, platí pro jednotlivé druhy řízení obdobně ustanovení o svědcích. (5) Znalec nebo tlumočník je povinen podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu odepřít, pokud není zapsán v oboru a odvětví, ve kterém je potřebné úkon vykonat, nebo nemá potřebnou specializaci. (6) Znalec nebo tlumočník může orgánu veřejné moci podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu odepřít, pokud doloží, že závažné zdravotní důvody, případně jiné vážné důvody, mu neumožňují vykonat úkon řádně a včas. (7) Znalec nebo tlumočník nemůže podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu ode- přít podle odstavce 6 z důvodu množství úkonů vykonávaných pro jiné subjekty než orgány veřejné moci. § 12 (1) Nejde-li o žádný z případů uvedených v § 11; je znalec (tlumočník) povinen podat posudek (provést tlumočnický úkon), jestliže byl ustanoven znalcem (tlumočníkem) v řízení před státním orgánem orgánem veřejné moci. Odmítne-li znalec (tlumočník) provést úkon, sdělí to státní orgán krajskému soudu, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán. Orgán veřejné moci se znalcem nebo tlumočníkem zadání úkonu a lhůtu pro podání úkonu projedná zejména, když zadaný posudek či překlad je odborně nebo časově náročnější než obvykle zadávané posudky nebo překlady. Znalec nebo tlumočník je povinen provést předběžný odhad předpokládané výše odměny a nákladů, které si provedení úkonu vyžádá. Bez tohoto předběžného odhadu nemůže znalec nebo tlumočník požádat o výplatu zálohy. Překročení předběžného odhadu, které je řádně odůvodněno, nesmí být důvodem pro krácení odměny znalci nebo tlumočníkovi. (2) Podává-li znalec (tlumočník) v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací na jejich žádost posudek (tlumočnický úkon) mimo řízení před státními orgány, znalecký posudek nebo tlumočnický úkon z jiných důvodů než na žádost orgánu veřejné moci poskytuje třetím osobám tuto odbornou pomoc na základě dohody v rámci výkonu své funkce smlouvy. § 13 (1) Podává-li znalec posudek písemně v listinné podobě, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti; stejnou povinnost má tlumočník u ověřovaných písemných překladů podávaných v listinné podobě. Použití pečeti mimo výkon znalecké nebo tlumočnické činnosti je nepřípustné. Vzhled otisku pečeti stanoví prováděcí právní předpis. (2) Předseda krajského soudu vydá znalci nebo tlumočníkovi potvrzení, které ho opravňuje k objednávce a převzetí pečeti na jeho náklad. (3) Podává-li znalec nebo tlumočník svůj úkon se souhlasem zadavatele úkonu písemně v elektronické podobě, opatří jej svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“). (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti pečeti a vzhled otisku pečeti. § 14 (1) Je-li toho k podání posudku třeba, je znalec oprávněn používat přístrojů, jiných zařízení a materiálů organizace, u níž pracuje; ve výjimečných případech, jestliže to je k podání posudku nezbytné, je povinna též jiná organizace, která má potřebné přístroje, zařízení a materiály, umožnit znalci na jeho žádost jejich použití. Tuto povinnost nemá organizace, jejíž zařízení plní zvláštní úkoly ve veřejném zájmu. (2) Organizace má vůči znalci nárok na náhradu nákladů, které jí použitím přístrojů, jiných zařízení a materiálů vznikly. § 15 (1) Znalci (tlumočníci) jsou povinni vést znalecký (tlumočnický) deník. Do deníku zapisují provedení všech posudků (tlumočnických úkonů), jejich předmět, pro koho byla činnost provedena, výši odměny a výloh a den jejich proplacení. Deník je veden písemně v listinné nebo elektronické podobě ve 2 oddílech; do prvního oddílu se zapisují úkony učiněné pro orgány veřejné moci a do druhého oddílu ostatní úkony. Znalec nebo tlumočník je povinen předkládat znalecký nebo tlumočnický deník k provedení kontroly předsedovi krajského soudu v pravidelných termínech stanovených tímto předsedou nebo kdykoliv na požádání tohoto předsedy. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu a způsob vedení deníku v listinné a elektronické podobě. § 15a Celoživotní vzdělávání (1) Znalci a tlumočníci jsou povinni se celoživotně vzdělávat. (2) Za celoživotní vzdělávání se považuje průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a odvětví a nejnovějšími vědeckými poznatky. (3) Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména samostatné studium odborné literatury, účast na kurzech, školicích akcích, seminářích, odborných a vědeckých konferencích a kongresech v České republice a v zahraničí, účast na odborně vědeckých aktivitách, publikační a pedagogická činnost a vědecko-výzkumná činnost vztahující se k odbornosti znalce nebo tlumočníka. (4) Celoživotní vzdělávání organizují a pořádají zejména ministerstvo, veřejnoprávní ústavy podle § 21, vysoké školy, profesní sdružení nebo zájmová sdružení sdružující znalce nebo tlumočníky. § 15b Průkaz odbornosti (1) Průkaz odbornosti je dokument, který obsahuje průběžné záznamy o účasti znalce nebo tlumočníka na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání. (2) Záznamy do průkazu odbornosti o účasti na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání provádějí jejich pořadatelé, případně i sám znalec nebo tlumočník; v takovém případě je však znalec nebo tlumočník povinen účast na akci na požádání předsedy krajského soudu prokázat. (3) Průkaz odbornosti vydá znalci nebo tlumočníkovi předseda krajského soudu. (4) Průkaz odbornosti je znalec nebo tlumočník povinen předkládat předsedovi krajského soudu ke kontrole vždy společně se znaleckým nebo tlumočnickým deníkem předkládaným podle § 15. (5) Záznamy o účasti na akcích organizovaných a pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání zaznamená předseda krajského soudu do seznamu podle § 7 odst. 2 písm. l) nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne předložení průkazu odbornosti ke kontrole. § 15c Uchovávání písemných znaleckých a tlumočnických úkonů a znaleckých a tlumočnických deníků Znalci a tlumočníci jsou povinni písemné znalecké a tlumočnické úkony uchovávat nejméně po dobu 10 let od provedení úkonu a znalecké a tlumočnické deníky uchovávat po celou dobu výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti a nejméně po dobu 10 let ode dne vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu. § 16 (1) V oborech, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, se zřizují jako poradní orgány ministra spravedlnosti a předsedy krajského soudu tehdy, pokud byl ministrem spravedlnosti pověřen ke jmenování znalců nebo tlumočníků, sbory pro znalecké a tlumočnické otázky; jejich členy jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu z řad znalců a tlumočníků, případně zástupců odborné veřejnosti. (2) Úkolem sborů pro znalecké a tlumočnické otázky je spolupůsobit při jmenování znalců a tlumočníků, stanovit odborné předpoklady nutné pro jmenování znalcem, pečovat o zdokonalování zvláštní kvalifikace znalců a tlumočníků, dávat podněty pro vědecký výzkum obecných otázek znalecké činnosti a vyjadřovat se k takovým otázkám z hlediska oboru, pro který jsou zřízeny. (3) Sborům pro znalecké a tlumočnické otázky předsedá a jejich zasedání řídí ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu nebo jimi pověřená osoba. (4) Členové sborů pro znalecké a tlumočnické otázky mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce člena sboru pro znalecké a tlumočnické otázky; mohou jim být poskytovány i odměny ve výši stanovené ministerstvem. Odměňování a náhrada nákladů § 17 (1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení překladu) pro orgán veřejné moci právo na odměnu podle stanovených sazeb ve výši stanovené prováděcím právním předpisem. Jinak se odměna stanovuje na základě smlouvy. (2) Odměna se stanoví podle stupně odbornosti potřebného k provedení úkonu a podle množství účelně vynaložené práce. Odměna podle odstavce 1 věty první se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě nebo zvýšit v případech stanovených prováděcím právním předpisem. (3) Odměna stanovená podle předchozích odstavců se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést podle zvláštního právního předpisu 5). 5) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 39 soudní tlumočník 2/2008 § 18 (3) K rozhodnutí podle odstavce 1 a 2 si předseda § 20c (1) Znalec (tlumočník) má dále právo na úhradu krajského soudu může vyžádat vyjádření svého porad-(1) Předseda krajského soudu rozhodne, po vyjánáhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti ního orgánu podle § 16, stanovisko profesních sdružení dření svého poradního orgánu podle § 16, o vyškrtse znaleckým posudkem (tlumočnickým úkonem). nebo zájmových sdružení sdružujících znalce nebo nutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, pokud se (2) Náklady podle odstavce 1 jsou zejména cestovní tlumočníky. dodatečně zjistí, že znalec nebo tlumočník nesplňuje výdaje, náhrada ušlé mzdy při předvolání ke státnímu (4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle některou z podmínek, za kterých byl jmenován. orgánu, náklady, které znalec uhradil podle § 14 odst. 2, odstavce 1 nemá odkladný účinek. K tomuto rozhodnutí si předseda krajského soudu věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovní-(5) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost může též vyžádat stanovisko profesních sdružení ků pro pomocné práce. Jestliže znalec (tlumočník) při-znalce nebo tlumočníka, nesmí znalec nebo tlumoč-nebo zájmových sdružení sdružujících znalce nebo bral konzultanta, má nárok na náhradu nákladů s tím ník vykonávat samostatnou znaleckou nebo tlumoč-tlumočníky. spojených jen tehdy, jestliže státní orgán orgán veřejné nickou činnost. Pozastavením práva vykonávat čin-(2) Předseda krajského soudu rozhodne o vyškrtmoci, který jej znalcem (tlumočníkem) ustanovil, s při-nost znalce nebo tlumočníka však není dotčena po-nutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, pokud bráním konzultanta vyslovil souhlas. vinnost dokončit již rozpracované úkony, pokud to a) znalec nebo tlumočník vykonával činnost podle (3) Vůči organizaci, u níž znalec (tlumočník) je není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. tohoto zákona bez pojištění odpovědnosti za škov pracovním poměru, nemá při předvolání ke státnímu (6) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce du při výkonu této činnosti nebo orgánu nárok na náhradu mzdy. nebo tlumočníka a ukončení pozastavení tohoto prá-b) znalec nebo tlumočník při ověřování odborné va podle odstavce 1 a 2 zaznamená předseda kraj-způsobilosti podle § 25e ani opakovaně neuspěl § 19 ského soudu v seznamu bez odkladu, nejpozději nebo pokud se znalec nebo tlumočník bez omluvy (1) Odměnu a náhradu nákladů je znalec (tlumočník) však do 15 pracovních dnů poté, co se rozhodnutí a bez vážného důvodu k ověření odborné způsopovinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku (provede-o pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo bilosti nebo k opakovanému ověření odborné ním tlumočnického úkonu). Její V případě podání posud-tlumočníka stalo vykonatelným nebo kdy se dozvě-způsobilosti nedostavil. ku (provedení překladu) pro orgán veřejné moci jejich děl o ukončení pozastavení tohoto práva. (3) Předseda krajského soudu může rozhodnout výši určí orgán, který ustanovil znalce (tlumočníka). o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, (2) Krajský soud, v jehož seznamu je znalec (tlu-§ 20a pokud močník) zapsán, dohlíží na úměrnost a úplnost účtova-Zánik práva vykonávat znaleckou a) pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činných odměn občasnými kontrolami. nebo tlumočnickou činnost nosti nevzniklo do 3 měsíců od zápisu znalce nebo (1) Právo vykonávat znaleckou nebo tlumočnic-tlumočníka do seznamu, § 20 kou činnost zaniká vyškrtnutím znalce nebo tlumoč-b) pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činnosti Odvolání znalce (tlumočníka) níka ze seznamu, zaniklo a nebylo obnovené do 3 měsíců, nebo Orgán, který znalce (tlumočníka) jmenoval, jej od-a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 20b, c) znalec nebo tlumočník více než 2 roky nemůže pro volá a zařídí jeho vyškrtnutí ze seznamu, jestliže nebo zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonáa) se dodatečně ukáže, že nebyly splněny podmínky pro b) rozhodne-li o tom předseda krajského soudu v pří-vat svoji činnost a nemá pozastavené právo vyko jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly, padech uvedených v § 20c; v těchto případech je návat činnost znalce nebo tlumočníka podle § 20, b) po jmenování nastaly skutečnosti, pro které znalec znalec nebo tlumočník vyškrtnut ze seznamu ke nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvo( tlumočník) nemůže svou činnost trvale vykonávat, dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. dy trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva. c) znalec (tlumočník) přes výstrahu neplní nebo porušu-(2) Vyškrtnutím znalce nebo tlumočníka ze sezna-(4) Předseda krajského soudu může rozhodnout, je své povinnosti, mu zároveň pozbývá platnosti jmenovací dekret po vyjádření svého poradního orgánu podle § 16, d) organizace, u níž je znalec (tlumočník) zaměstnán, znalce nebo tlumočníka. o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu, prokáže, že mu znalecká (tlumočnická) činnost brání pokud znalci nebo tlumočníkovi byla za poslední v řádném výkonu povinností vyplývajících z pracov-§ 20b 3 roky opakovaně uložena sankce za přestupek, za ního poměru, (1) Ten, kdo který lze dle tohoto zákona uložit pokutu s horní e) znalec (tlumočník) požádá o své odvolání. a) zemřel, je vyškrtnut ze seznamu ke dni úmrtí, hranicí sazby 50 000Kč nebo mu byla uložena sank- b) byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze sezna-ce za přestupek, za který lze dle tohoto zákona uložit Pozastavení práva vykonávat činnost znalce mu ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu pokutu s horní hranicí sazby 100 000Kč; zahájit řínebo tlumočníka o prohlášení za mrtvého, zení o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze sezna (1) Předseda krajského soudu rozhodne o pozasta-c) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo mu lze do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozvení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumoční-ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla ome-hodnutí, kterým byla tato sankce uložena. ka, pokud zena, je vyškrtnut ze seznamu ke dni nabytí právní (5) K rozhodnutí podle odstavce 3 a 4 si předseda a) bylo proti znalci nebo tlumočníkovi zahájeno moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti krajského soudu může vyžádat i stanovisko profestrestní řízení pro úmyslný trestný čin; toto poza-k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho ních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících stavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnu-způsobilost k právním úkonům omezena, znalce nebo tlumočníky. tí, kterým se toto trestní řízení končí, d) byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin (6) Vyškrtnutí ze seznamu zaznamená předseda b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce nebo nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen k nepod-krajského soudu bez odkladu, nejpozději však do tlumočníka k právním úkonům; toto pozastavení míněnému trestu odnětí svobody za trestný čin 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kte-spáchaný z nedbalosti, je vyškrtnut ze seznamu právní moci. rým se řízení o způsobilosti znalce nebo tlumoční-ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, ka k právním úkonům končí, kterým byl odsouzen, § 20d c) znalec vykonává znaleckou činnost jako společ-e) podal předsedovi krajského soudu písemnou žá-Stížnosti na znalce a tlumočníky ník, statutární orgán nebo jako člen statutárního, dost o vyškrtnutí ze seznamu, opatřenou úředně (1) U znaleckých posudků nebo tlumočnických řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu ústa-ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu úkonů zadaných orgány veřejné moci mohou tyto vu zapsaného v seznamu ústavů a to na dobu, po uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla orgány nebo účastníci řízení podávat předsedovi kterou tuto činnost vykonává, nebo žádost o vyškrtnutí ze seznamu předsedovi kraj-krajského soudu stížnosti na znalce nebo tlumoční d) znalci nebo tlumočníkovi byla pravomocným roz- ského soudu doručena; úřední ověření podpisu se ky v případě podezření na porušení povinností znalhodnutím uložena povinnost zúčastnit se ověření nevyžaduje, pokud znalec nebo tlumočník doručí ce nebo tlumočníka podle tohoto zákona v souvislosodborné způsobilosti; toto pozastavení končí žádost o vyškrtnutí ze seznamu osobně předsedovi ti se zadaným znaleckým posudkem nebo tlumočnicdnem, kdy znalec nebo tlumočník při ověřování krajského soudu nebo jím pověřené osobě a tuto kým úkonem. Stížností však nelze napadnout správodborné způsobilosti uspěl, v případě, že znalec žádost před ním podepíše. nost znaleckého posudku nebo tlumočnického úkonebo tlumočník při ověřování odborné způsobilos-(2) Vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 1 zazna-nu. V případě podezření na porušení povinností ti neuspěl, dnem nabytí právní moci rozhodnutí mená předseda krajského soudu v seznamu bez odkla-znalce nebo tlumočníka při vypracování znaleckého o vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu. du, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se posudku nebo tlumočnického úkonu může předseda (2) Předseda krajského soudu může rozhodnout o po-o skutečnosti uvedené v odstavci 1 dozvěděl. O zázna-krajského soudu provést šetření i z vlastního podnězastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumoč-mu předseda krajského soudu písemně vyrozumí toho, tu nebo na základě podnětu fyzických nebo právnicníka, pokud o to znalec nebo tlumočník sám požádá jehož se záznam týká, jde-li o důvod vyškrtnutí uvede-kých osob. a) z důvodu, že vykonává znaleckou činnost v ústavu ný v odstavci 1 písm. d) a e); v případech uvedených (2) Předseda krajského soudu stížnost do 20 prazapsaném v seznamu ústavů, a to na dobu, po v odstavci 1 písm. a) a b) předseda krajského soudu covních dnů prošetří a o výsledku šetření stěžovatele kterou tuto činnost vykonává nebo písemně vyrozumí o záznamu osoby žijící v den smrti do 15 pracovních dnů od jeho skončení vyrozumí. b) z jiných vážných důvodů, které doloží, a to na do-znalce nebo tlumočníka ve společné domácnosti a v pří-(3) Předseda krajského soudu je oprávněn si za tím bu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 4 let. padě uvedeném v odstavci 1 písm. c) opatrovníka. účelem vyžádat stanovisko svého poradního orgánu 40 soudní tlumočník 2/2008 podle § 16, profesního sdružení nebo zájmového sdružení sdružujícího znalce nebo tlumočníky a požadovat součinnost jiných orgánů veřejné moci. (4) Znalec nebo tlumočník má právo vyjádřit se k obsahu stížnosti a uvést skutečnosti na svou obranu a pokud je ve věci stížnosti konáno ústní jednání, zúčastnit se projednávání stížnosti. (5) V případě zjištění porušení povinnosti stanovené tímto zákonem znalcem nebo tlumočníkem předseda krajského soudu podá ministerstvu podnět na zahájení správního řízení o přestupku znalce nebo tlumočníka. Oddíl III Znalecká činnost ústavů § 21 (1) Jsou-li v určitém oboru ústavy nebo jiná pracoviště specializovány na znaleckou činnost, jsou státní orgány povinny vyžadovat posudky především od nich. (2) Ve zvláště obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení mohou státní orgány požádat vědecké ústavy, vysoké školy a instituce, aby samy podaly posudek. (3) Seznam ústavů a jiných pracovišť podle odstavce 1 a vědeckých ústavů, vysokých škol a institucí podle odstavce 2 (dále jen „ústavy“) vede ministerstvo spravedlnosti; seznam se zasílá pověřenectvu Slovenské národní rady pro spravedlnost a krajským soudům. Obecná ustanovení (1) Za ústavy oprávněné vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona se považují a) veřejnoprávní subjekty, a to zejména vědecké ústavy6), vysoké školy a veřejné výzkumné instituce7), vykonávající vědecko-výzkumnou činnost v příslušném oboru a zapsané ministerstvem v seznamu ústavů (dále jen „veřejnoprávní ústav“), b) ostatní právnické osoby zapsané na jejich návrh ministerstvem v seznamu ústavů podle § 21a (dále jen „soukromoprávní ústav“). (2) Soukromoprávní ústav musí být po celou dobu výkonu znalecké činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem znalecké činnosti, s limitem pojistného plnění na každou pojistnou událost nejméně ve výši 10 000 000Kč. Soukromoprávní ústav je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem znalecké činnosti nejpozději do 3 měsíců od zápisu do seznamu ústavů. Kopii této smlouvy je soukromoprávní ústav povinen do 15 pracovních dnů ode dne jejího uzavření předložit ministerstvu. Na veřejnoprávní ústav se povinnost pojištění nevztahuje. (3) Znalec, který vykonává znaleckou činnost jako společník, statutární orgán nebo jako člen statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu ústavu zapsaného v seznamu ústavů, je povinen požádat předsedu krajského soudu o pozastavení práva vykonávat činnost znalce a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení této činnosti. § 21a (1) Ministerstvo může rozhodnout o zápisu právnické osoby jako soukromoprávního ústavu do seznamu ústavů, pokud a) je specializovaná na výkon znalecké činnosti v oboru a odvětví, které je předmětem návrhu na zápis, b) alespoň tři její společníci, členové nebo zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají znaleckou činnost v ústavu, jsou znalci zapsanými v příslušném oboru a odvětví a nejsou společníky, členy nebo zaměstnanci jiného ústavu; tato podmínka platí pro každý obor a odvětví, které je předmětem návrhu na zápis, c) určila osobu nebo osoby odpovědné za výkon znalecké činnosti pro každý obor a odvětví, které je předmětem návrhu na zápis; tyto osoby musí být zapsané v seznamu jako znalci v příslušném oboru a odvětví a zároveň musí být společníkem, členem nebo zaměstnancem společnosti v pracovním poměru na dobu neurčitou, d) má odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké činnosti, e) nebyla v posledních 3 letech vyškrtnuta ze seznamu ústavů podle § 21c odst. 3 nebo 4, f) základní kapitál společnosti je tvořen akciemi vydanými na jméno, jde-li o akciovou společnost. (2) Změnu kteréhokoliv z údajů uvedeného v odstavci 1 je soukromoprávní ústav povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu; k oznámení musí být připojen doklad nebo kopie dokladu prokazující změnu příslušného údaje, pokud takový doklad existuje. § 21b Seznam ústavů (1) Seznam ústavů je veden a spravován ministerstvem jako veřejný, elektronický registr s dálkovým přístupem. Seznam je členěn na oddíl pro zápis veřejnoprávních ústavů a na oddíl pro zápis soukromoprávních ústavů. Oba oddíly jsou dále členěny podle oborů a odvětví, s případným uvedením zvláštních specializací, a v rámci oborů a odvětví rovněž podle krajů podle sídla ústavu. (2) Do seznamu ústavů se zapisují tyto údaje a) název, sídlo a identifikační číslo ústavu, b) pokud je ústav zřízen státem nebo územním samosprávným celkem, označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo, c) jméno a příjmení osoby pověřené řízením ústavu a den udělení tohoto pověření, d) jméno a příjmení osob odpovědných za výkon znalecké činnosti v ústavu včetně uvedení oborů a odvětví, v nichž za výkon znalecké činnosti odpovídají, e) předmět hlavní činnosti, f) předmět další nebo jiné činnosti, byla-li stanovena ve zřizovací listině, g) datum zápisu do seznamu, h) číslo pojistné smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s vykonáváním znalecké činnosti a název a sídlo pojistitele, i) kontaktní údaje, včetně e-mailové adresy. (3) Změnu kteréhokoliv z údajů uvedeného v odstavci 2 je ústav povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu; k oznámení musí být připojen doklad nebo kopie dokladu prokazující změnu příslušného údaje, pokud takový doklad existuje. Změny údajů je ministerstvo povinno bezodkladně, nejpozději však do 15 pracovních dnů od doby, kdy se o nich dozvědělo, uveřejnit v seznamu ústavů. § 21c Zánik oprávnění ústavu vykonávat znaleckou činnost (1) Oprávnění ústavu vykonávat znaleckou činnost zaniká vyškrtnutím ze seznamu ústavů, pokud a) dojde k zániku ústavu; v těchto případech je ústav vyškrtnut ze seznamu ústavů ke dni jeho zániku, b) ústav o to písemně požádá podle odstavce 2, nebo c) o tom rozhodne ministerstvo podle odstavce 3 nebo 4; v těchto případech je ústav vyškrtnut ze seznamu ústavů ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Pokud ústav písemně požádá ministerstvo o vyškrtnutí ze seznamu ústavů, ministerstvo jej vyškrtne k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu byla žádost doručena. (3) Ministerstvo rozhodne o vyškrtnutí soukromoprávního ústavu ze seznamu ústavů, pokud a) zjistí, že ústav nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 21a odst. 1 nebo b) ústav vykonával znaleckou činnost bez pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu této činnosti. (4) Ministerstvo může rozhodnout o vyškrtnutí ústavu ze seznamu ústavů, pokud a) pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činnosti nevzniklo do 3 měsíců od zápisu do seznamu ústavů, b) pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu činnosti zaniklo a nebylo obnovené do 3 měsíců nebo c) ústavu byla za poslední 3 roky opakovaně uložena sankce za správní delikt, za který lze dle tohoto zákona uložit pokutu s horní hranicí sazby 500 000Kč nebo mu byla uložena sankce za správní delikt, za který lze dle tohoto zákona uložit pokutu s horní hranicí sazby 1 000 000 Kč; zahájit řízení o vyškrtnutí ústavu ze seznamu ústavů lze do 1 roku ode dne uložení této sankce. (5) Vyškrtnutí ze seznamu ústavů zaznamená ministerstvo bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí o vyškrtnutí nabylo právní moci nebo co se o skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) dozvědělo. § 22 (1) Ústav podá posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval je odpovědný za zpracování posudku a kdo může, jestliže to je podle procesních předpisů třeba, před státním orgánem orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení; touto osobou může být pouze osoba uvedená v § 21b odst. 2 písm. d). (2) Za včasné a řádné provedení posudku odpovídá ústav. (3) Na znalce, který vykonává znaleckou činnost v ústavu, se vztahuje povinnost celoživotního vzdělávání podle § 15a a může mu být za podmínek uvedených v § 25e uložena povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti i v případě, že má znalec pozastavené právo vykonávat činnost znalce podle § 20. Za plnění povinnosti celoživotního vzdělávání odpovídá v těchto případech ústav. (3) (4) Jinak pro výkon znalecké činnosti ústavů přiměřeně platí ustanovení o výkonu znalecké činnosti znalců zapsaných do seznamu, pokud není v tomto oddíle stanoveno jinak. § 23 (1) Ústav má právo na odměnu a náhradu nákladů. (2) Vedoucí ústavu přizná v odůvodněných případech pracovníku, který na posudku pracoval, odměnu odpovídající vykonané práci, a to nejvýše do částky vyplacené ústavu jako odměna. Ústav má za podání posudku právo na odměnu a náhradu nákladů; při podání posudku pro orgán veřejné moci ve výši stanovené prováděcím právním předpisem; pro třetí osoby ve výši stanovené smlouvou. Oddíl IV Znalci (tlumočníci) nezapsaní do seznamu § 24 (1) Státní orgán Orgán veřejné moci může ve výjimečných a odůvodněných případech ustanovit znalcem (tlumočníkem) osobu, která není zapsána do seznamu a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek (provedla tlumočnický úkon) a která s ustanovením vyslovila souhlas, a) není-li pro některý obor (jazyk) znalec (tlumočník) do seznamu zapsán, 6) Například zákon č. 283/1992 Sb., o Aakademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb. 7) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. 41 soudní tlumočník 2/2008 b) nemůže-li znalec (tlumočník) zapsaný do seznamu úkon provést, c) jestliže by provedení úkonu znalcem (tlumočníkem) zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady. (2) Takto ustanovený znalec (tlumočník) nemůže podat posudek (provést tlumočnický úkon), dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2. (3) Hospodářská arbitráž může ustanovit znalcem osobu, která není zapsána do seznamu, také tehdy, jde-li o posouzení zvlášť složitých odborných otázek. V těchto případech lze nahradit složení slibu písemným prohlášením. § 25 Ustanovení o odměňování a náhradě nákladů platí i pro znalce (tlumočníka) ustanoveného podle § 24; ostatních předpisů se užije přiměřeně. § 25a Ustanovení § 24 odst. 1 a § 25 se použijí obdobně i při vyžadování znaleckého posudku od právnických osob, které nejsou zapsány do seznamu ústavů. Oddíl V Správní delikty § 25b (1) Znalec nebo tlumočník se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí změnu údaje podle § 7 odst. 5, b) vykonal pro orgány veřejné moci znaleckou nebo tlumočnickou činnost se zjevnými vadami podle § 8, c) opakovaně nevykonal pro orgány veřejné moci znaleckou nebo tlumočnickou činnost ve stanovené lhůtě podle § 8, d) nepředloží kopii smlouvy podle § 9 odst. 2, e) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10, f) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké nebo tlumočnické činnosti, g) v rozporu s § 11 odst. 2 podal znalecký posudek nebo provedl tlumočnický úkon ve věci, z níž byl jako znalec nebo tlumočník vyloučen, h) neodepře podání znaleckého posudku nebo provedení tlumočnického úkonu podle § 11 odst. 5, i) v rozporu s § 13 odst. 1 použije pečeť mimo výkon činností znalce nebo tlumočníka, j) odmítne orgánu veřejné moci podat posudek nebo provést tlumočnický úkon, ačkoliv se nejedná o žádný z případů uvedených v § 11, k) nepředloží znalecký nebo tlumočnický deník k provedení kontroly podle § 15, l) v rozporu s § 15 nevede znalecký nebo tlumočnický deník nebo ho nevede řádně, m) nepředloží ke kontrole průkaz odbornosti podle § 15b odst. 4, n) neuchovává písemné znalecké nebo tlumočnické úkony nebo znalecké nebo tlumočnické deníky podle § 15c, o) v rozporu s § 20 odst. 5 vykonává činnost znalce nebo tlumočníka v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost, nebo p) nepožádá o pozastavení práva vykonávat činnost znalce podle § 21 odst. 3. (2) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že a) neoznámí změnu údaje podle § 21b odst. 3, b) vykonal pro orgány veřejné moci znaleckou činnost se zjevnými vadami podle § 8, c) opakovaně nevykonal pro orgány veřejné moci znaleckou činnost ve stanovené lhůtě podle § 8, d) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10, e) v rozporu s § 11 odst. 2 podal znalecký posudek ve věci, z níž byl vyloučen, f) nepředloží kopii smlouvy podle § 21 odst. 2, g) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 10a, h) odmítne orgánu veřejné moci podat posudek, ač koliv se nejedná o žádný z případů uvedených v § 11, i) nepředloží znalecký deník k provedení kontroly podle § 15, j) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně, k) nepředloží ke kontrole průkaz odbornosti znalce vykonávajícího znaleckou činnost v ústavu podle § 15b odst. 4, nebo l) neuchovává písemné znalecké úkony nebo znalecké deníky podle § 15c. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), k), m) a p) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g), h), i), j), l), n) a o) pokutu do 100 000Kč. (4) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c), f), i) a k) se uloží pokuta do 500 000Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. b), d), e), g), h), j) a l) pokuta do 1 000 000Kč. § 25c (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt právnických osob zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. (5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. § 25d Ve věcech správních deliktů je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobce sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jde-li o fyzickou osobu, bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Oddíl VI Ověřování odborné způsobilosti znalců a tlumočníků § 25e (1) Předseda krajského soudu může uložit znalci ne- bo tlumočníkovi povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti v případě, že vyjdou najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že znalec nebo tlumočník pozbyl částečně nebo zcela odbornou způsobilost. (2) Ověřování odborné způsobilosti zajišťuje ministerstvo nebo jím pověřený veřejnoprávní subjekt (dále jen „organizátor zkoušky“). (3) Organizátor zkoušky zašle znalci nebo tlumočníkovi písemnou pozvánku na ověření odborné způsobilosti nejpozději 3 měsíce před termínem konání ověření odborné způsobilosti, ve které uvede způsob, den, místo a čas konání zkoušky. Součástí této pozvánky je i soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury nebo odkaz na internetové stránky ministerstva, kde jsou tyto podklady zveřejněny. (4) Znalec nebo tlumočník, který při ověřování odborné způsobilosti uspěl, do 15 pracovních dnů ode dne konání odborné způsobilosti obdrží od ministerstva osvědčení. Znalec nebo tlumočník, který při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, je o této skutečnosti organizátorem zkoušky neprodleně informován. (5) Znalec nebo tlumočník, který při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, je pozván na opakované ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne konání ověření odborné způsobilosti, u které neuspěl. Organizátor zkoušky zašle znalci nebo tlumočníkovi na opakované ověření odborné způsobilosti písemnou pozvánku podle odstavce 3. Ověření odborné způsobilosti může znalec nebo tlumočník opakovat pouze jednou. (6) Ministerstvo vede evidenci o osvědčeních vydaných podle odstavce 4. § 25f Řízení o námitkách Jestliže znalec nebo tlumočník při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, má právo podat do 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení této skutečnosti námitky proti postupu organizátora zkoušky; námitky se podávají organizátoru zkoušky. Organizátor zkoušky námitkám vyhoví nebo je předá k rozhodnutí ministerstvu a pokud je ministerstvo organizátorem zkoušky, ministrovi spravedlnosti. Ministerstvo nebo ministr spravedlnosti o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 kalendářních dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení organizátora zkoušky nebo, vydal-li organizátor zkoušky nesprávné hodnocení, změní je nebo zruší a případně pozve znalce nebo tlumočníka k opakovanému ověření odborné způsobilosti; v tomto případě se nejedná o opakované ověření odborné způsobilosti podle § 25e odst. 5. Oddíl V VII Ustanovení přechodná a závěrečná § 25g Ke jmenování znalce nebo tlumočníka podle § 3 odst. 1 je místně příslušný předseda krajského sou- du, v jehož obvodu má osoba, navržená na jmenování, trvalý pobyt, pokud se vyžaduje, jinak místo výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti. Pokud si provedení některého úkonu nevyhradil ministr spravedlnosti, je ke všem dalším úkonům podle tohoto zákona ve vztahu ke jmenovaným znalcům a tlumočníkům místně příslušný předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec nebo tlumočník trvalý pobyt, pokud se vyžaduje, jinak místo výkonu znalecké nebo tlumočnické činnosti. § 26 K provedení tohoto zákona upraví ministerstvo spravedlnosti řízení při jmenování a odvolání znalce (tlumočníka), způsob vedení seznamů znalců a tlumočníků a seznamů ústavů, zřizování a působnost sborů pro znalecké otázky, odměňování a poskytování náhrady nákladů, způsob kontroly odměňování a vedení deníků znalců a tlumočníků a podrobnosti o výkonu znalecké a tlumočnické činnosti. § 27 Byl-li znalec (tlumočník) v řízení před státním orgánem ustanoven přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů. § 28 (1) Zrušují se: a) zákon č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků, b) vyhláška ministra spravedlnosti č. 193/1959 Ú. l., k provedení zákona o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků, c) první a druhá věta v odstavci 2 § 127 zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu). (2) Zvláštní předpisy o podávání znaleckých posudků a odborných vyjádření nejsou tímto zákonem dotčeny. § 29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1967. Novotný v. r. Laštovička v. r. Lenárt v. r. 42 nostech sjednání pojištění odpovědnosti za škody z činnosti soudního tlumočníka a z činnosti komerč- ního překladatele. Prostřednictvím makléřské společnosti WI-ASS ČR s. r. o. je uzavřena Rámcová dohoda o pojištění profesní odpovědnosti členů Komory soudních tlu- močníků ČR, o. s. u Generali Pojišťovny a. s. Základní rozsah pojištění: Pojištění se vztahuje na odpovědnost za škodu, pokud tato škoda vznikne v souvislosti s jedná- ním nebo opomenutím pojištěného při výkonu jeho profesní činnosti. Pojištění kryje odpovědnost za škody způsobené třetí osobě z profesní činnosti soudního tlumočníka a je rozšířeno i na odpovědnost za škody z činnosti komerčního překladatele a na obecnou odpověd- nost z provozu kanceláře. Pojištění se vztahuje na odpovědnostzaškodu,kekterédojdev dobětrvánípojištění,pokudškodnáudálost(jednáníneboopomenutí)vzniknev dobětrvánípojištění, a pokudbylsoučasněnároknanáhraduškodypoprvépísemněuplatněnvůčipojištěnémuv dobětrvánípojištění(Princippojištěníclaimsmade) Toto je důležité pro případ ukončení, nebo přeru- šení činnosti překladatele či tlumočníka, kdy i v době, kdy není prováděna profesní činnost, může dojít k uplatnění nároku na náhradu škody a je nutné mít sjednáno platné pojištění. Přehled pojistného za základní rozsah pojistného krytí: škodu, k níž došlo v souvislosti s Vaším chyb- ným jednáním v době do 1 roku od data počátku pojištění) • rozšíření územní platnosti na území Evropy či světa (mimo USA a Kanady) • odpovědnost za věci převzaté. Přirážky za sjednání připojištění: Volitelná připojištění k základnímu rozsahu pojištění Přirážka k ročnímu pojistnému: Zpětné krytí 10% Odpovědnost za věci převzaté 10% Evropské pojistné krytí 20% ČR Světové pojistné krytí 30% Příklady uplatněných škod z praxe: 1) Škody z činnosti soudního tlumočníka – Neuskutečnění soudního řízení v případě, že tlumočník promešká termín stanovený soudem a bude za toto pochybení odpovídat (hradí se např. náklady na cestovné svědků), obdobně při neuskutečnění svatby či rozvodového říze- ní a následného požadavku na úhradu vznik- lých nákladů spojených s cestovným, případně ubytováním zúčastněných osob a pod.) – Nesprávně provedený překlad, který zásadním způsobem ovlivní rozhodnutí soudu a tímto rozhodnutím bude poškozen některý z účastní- škodu, k níž došlo v souvislosti s Vaším chyb- ným jednáním v době do 1 roku od data počátku pojištění) • rozšíření územní platnosti na území Evropy či světa (mimo USA a Kanady) • odpovědnost za věci převzaté. Přirážky za sjednání připojištění: Volitelná připojištění k základnímu rozsahu pojištění Přirážka k ročnímu pojistnému: Zpětné krytí 10% Odpovědnost za věci převzaté 10% Evropské pojistné krytí 20% ČR Světové pojistné krytí 30% Příklady uplatněných škod z praxe: 1) Škody z činnosti soudního tlumočníka – Neuskutečnění soudního řízení v případě, že tlumočník promešká termín stanovený soudem a bude za toto pochybení odpovídat (hradí se např. náklady na cestovné svědků), obdobně při neuskutečnění svatby či rozvodového říze- ní a následného požadavku na úhradu vznik- lých nákladů spojených s cestovným, případně ubytováním zúčastněných osob a pod.) – Nesprávně provedený překlad, který zásadním způsobem ovlivní rozhodnutí soudu a tímto rozhodnutím bude poškozen některý z účastní- soudní tlumočník 2/2008 POJIŠTĚNÍ PROFESNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Z ČINNOSTI SOUDNÍHO TLUMOČNÍKA – ČLENA KOMORY SOUDNÍCH TLUMOČNÍKŮ ČR, O.S. V souvislosti s připravovanou novelou zákona č. 36/1967 Sb si Vás dovolujeme informovat o mož- Limit pojistného plnění * Roční pojistné 500 000 Kč 3 000 Kč 1 000 000 Kč 3 500 Kč 2 000 000 Kč 4 500 Kč 3 000 000 Kč 5 500 Kč 4 000 000 Kč 6 500 Kč 5 000 000 Kč 7 500 Kč * Limit pojistného plnění: Horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost Další možnosti připojištění: • zpětné krytí (což je pojištění odpovědnosti za ků řízení. – Chybný překlad znaleckého posudku použitím nepřesné terminologie, nebo např. chybným uvedením číselných údajů. 2) Škody z činnosti komerčního překladatele – Provedení chybného překladu a úhrada nákladů, vynaložených na tisk nových dokumentů, na stažení chybně přeložených dokumentů. 43 soudní tlumočník 2/2008 – Chybný překlad návodu k užívání výrobku, kdy dojde ke škodě na majetku a zdraví třetích osob a také náklady na zajištění opravy a distribuce nových materiálů. – Chybně uvedené údaje o společnosti v zakládacím dokumentu při vzniku akciové společnosti, což může mít za následek zbytečné svolání valné hromady společnosti, a požadavek na úhradu výdajů s tím vzniklých. Kompletní text Rámcové pojistné smlouvy včetně Všeobecných pojistných podmínek a přihlášky k pojištění je k dispozici na webových stránkách www.wiass.cz, případně si jej můžete vyžádat telefonicky, nebo e-mailem na níže uvedených kontaktech. Členům Komory, kteří již mají sjednáno pojištění profesní odpovědnosti u jiného pojistitele a mají zájem o sjednání pojištění dle podmínek Rámcové pojistné smlouvy, doporučujeme, aby se kontaktovali pracovníka makléřské firmy WI-ASS ČR s.r.o., který doporučí další postup při převodu pojištění, aby s ohledem na časový rozsah pojistného krytí sjednané v pojistné smlouvě byla zachována kontinuita pojistného plnění. S požadavky na pojištění či případnými dotazy se obracejte na níže uvedené kontakty. Na další spolupráci se těší Zdeněk Chovanec, pojišťovací makléř Ostružnická 362/3, 779 00 Olomouc Telefon: 585 227 792, 585 230 256 Fax : 585 230 271 Mobil 605 298 336 E-mail: chovanec@wiass.cz 44