května

Senátoři zamítli vládní návrh samostatného ZÁKONA O SOUDNÍCH TLUMOČNÍCÍCH A SOUDNÍCH PŘEKLADATELÍCH a vrátili ho do Poslanecké sněmovny

Dne 6. března 2019 Poslanecká sněmovna PČR schválila ve 3. čtení vládní návrh zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. 8. dubna 2019 byl postoupen k projednání do Senátu PČR a 2. května 2019 byl senátory zamítnut a vrácen poslancům. Poslanci znovu odložili hlasování původně stanovené na 28. květen 2019, později odsunuté na 4. červen 2019. Uvidíme, jak dále s návrhem zákona naloží - zda bude senátní rozhodnutí přehlasováno anebo bude návrh znovu zcela shozen ze stolu. Dle staronové ministryně spravedlnosti Marie Benešové je dost času na řádnou přípravu, protože účinnost zákona je navržena od 1. 1. 2021. 

Můžete si přečíst stenografický zápis z 3. čtení v Poslanecké sněmovně zde.

Text schválený Poslaneckou sněmovnou a postoupený k projednání do Senátu naleznete zde. Před projednáním návrhu zákona v Senátu, Komora soudních tlumočníků ČR zaslala všem senátorům dopis s připomínkami. Úplné znění dopisu je k dispozici v interní členské sekci těchto webových stránek. Taktéž přehled předchozích připomínek KST ČR, zaslaný poslancům 15. března 2018, tj. ještě před schválením návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, je k dispozici v členské sekci. Komora připomínkovala návrh zákona už u jeho zrodu, ale jen malá část připomínek byla legislativci zohledněna.

Na videozáznam z jednání v Senátu PČR se můžete podívat zde.

Prvotním cílem soudních tlumočníků a soudních překladatelů je dopracovat se po 25 letech marných snah k SAMOSTATNÉMU zákonu. Dokud se nevyřeší právní úprava pro znalce, tlumočníkům nebude umožněno se od nich odtrhnout a řádně se věnovat úpravě vlastní, která je ze své podstaty odlišná od znalců. Pouze vznik samostatného zákona zúročí dlouholetou práci KST ČR ve prospěch důstojné právní úpravy pro tlumočníky a překladatele, jinak se každá snaha o změnu a inovaci míjí účinkem.

Shrnutí situace a stávajícího obsahu návrhu zákona:
Největší boj se v dolní komoře strhl o úpravu, jež by dala překladatelům právo odmítnout úřadům překlad odborných textů z oborů, kterým nerozumí. Zatímco ústavně právní výbor ji podpořil, exministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) se postavil z obav ze zneužívání proti. Překladatelé by podle něho mohli práci pro úřady odmítat a věnovat se komerční činnosti, která je finančně zajímavější. "Může nastat situace, že nedokážeme sehnat tlumočníka," uvedl.


Naopak zastánci pozměňovacího návrhu varovali před nekvalitními překlady textů, kterým překladatel nebude rozumět. "Přijde mi to jako z doby komunismu. Nemůžeme nikoho nutit," řekl předseda frakce Pirátů Jakub Michálek. Sněmovna nakonec potvrdila Kněžínkovo stanovisko a úpravu neschválila.


Zkrátí se z deseti na tři roky doba, po kterou by překladatelé měli překlady uchovávat. Tlumočníci také budou mít po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva.


Poslanci schválili nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky. Klesne z navrhovaných 100.000 korun na 75.000 korun. Celá agenda tlumočníků a předkladatelů bude pod ministerstvem spravedlnosti, nikoli na krajských soudech.


Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky.
Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit vstupní zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti, poplatek za ni bude 3000 korun.