Diskuze Vytvořit nový komentář

Tato diskuze je určena pouze k výměně názorů mezi tlumočníky a překladateli. Pokud chcete zaslat dotaz na představenstvo KST ČR, pište na email: kstcr@kstcr.cz

Vstupní zkouška | 10.09.2021 17:09, od Kateřina Novotná (k.novotna@volny.cz)

Dobrý den, dostala jsem přípis z MS, nejdříve požadavek o uhrazení poplatku za vstupní zkoušku a nyní, abych se dostavila 11.10.2021 ke zkoušce v Praze. Nebyl původní limit na vykonání zkoušky 5 let a možnost složit zkoušku na Moravě, v Kroměříži? Děkuji za radu a názor. KN

vstupní zkouška | 13.09.2021 21:09, od Jan Karafiát (kara@fiat.it)

Pokud jste podala žádost o zápis, pak Vás ministerstvo vyzve k vykonání zkoušky do 6 měsíců od podání žádosti. Pokud chcete na zkoušku později, musíte na ministerstvo poslat zpětvzetí žádosti.

Odpovědět

Vyúčtování přípravy na tlumočení | 06.09.2021 11:09, od Eliška Boková (eliska.bokova@gmail.com)

Dobrý den, je, prosím, někde k dispozici informace, jak vyúčtovat přípravu na tlumočení u soudu? Je příprava samostatný tlumočnický úkon nebo je to "přípravná práce" ve smyslu §12 odst. 3a) vyhlášky 507/2020, tedy součást tlumočnického úkonu? Situace 1: Tlumočník se hodinu připravoval na jednání. Dostavil se k soudu, kde hodinu tlumočil. Kolik, dle jakých paragrafů si naúčtuje? Situace 2: Tlumočník se hodinu připravoval na jednání. Dostavil se k soudu, kam se však cizozemec nedostavil, tj. nedošlo ani k tlumočení z cizího jazyka do českého jazyka nebo naopak, po 20 minutách byl tlumočník poslán domů. Kolik, dle jakých paragrafů si naúčtuje? Bylo by, prosím, možné o tuto situaci rozšířit Podklad pro vyúčtování tlumočného? S pozdravem a díky, Eliška Boková

Odpovědět

dotaz | 03.09.2021 11:09, od pavel kohout (petko09@seznam.cz)

Dobrý den, Zajímalo by mě, jestli nějaký odborník ví, zda si může soudní tlumočník přeložit sám vlastní doklady a zda je to v pořádku, nebo zda musí pověřit někoho jiného. Děkuji

nemůže | 10.09.2021 16:09, od Jan Karafiát (kara@fiat.it)

Nemůže, protože nesplňuje podmínku nepodjatosti ve vztahu k zadavateli úkonu. Neměl by ani dělat úkony pro své rodinné příslušníky a přátele.

Odpovědět

ověřování podpisu překladatele | 31.08.2021 22:08, od Andrea Moustafa (andreamoustafa73@gmail.com)

Velice se omlouvám všem, že se vracím k tomuto tématu, ale po té, co jsem řešením ověření jednoho mého podpisu na jedné doložce strávila nečekaně asi 3 hodiny, mi to nedá. Nebudu vás zde unavovat situací, která nastala. Samozřejmě někdy je to otázka 10 minut, jindy čekám déle. Opravdu to nikdo neřešíte? Nevadí vám to? Jak to klientovi účtujete? Je to naprosto absurdní situace. Soudy mohly potvrzovat, že jsme zapsáni v jejich seznamu, a ministerstvo nemůže klientovi potvrdit, že jsme v jeho seznamu?? Teoreticky, kdybych byla falešná překladatelka, s falešným razítkem, notář ověří můj PODPIS a ministerstvo následně ověřuje RAZÍTKO NOTÁŘE!!! Jaký to má smysl??? Vidí ho někdo? S tímto dotazem se současně obracím na ministerstvo.

Odpovědět

Překlad doložky o ověření podpisu | 04.08.2021 14:08, od Soňa Vrňatová (s_vrnatova@centrum.cz)

Dobrý den, mám přeložit pouze doložku notáře o ověření podpisu pod dokumentem, který je již v cizím jazyce. Vždy jsem připojovala překlad k celému dokumentu. Nyní klient chce, abych ze skenu vytiskla jen stránku s doložkou a překlad svázala s ní. Je to v pořádku? Moc děkuji. Soňa Vrňatová

překlad a zdrojový text | 17.08.2021 10:08, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Zákazníkovi můžete plně vyhovět. Nově svazujeme překlady jak s originály, tak i s výstupy z počítače, fotokopiemi atd. a není na nás zjišťovat nebo dokonce ověřovat pravost zdrojového textu. Ověřujeme shodu překladu s připojeným textem. Pokud zákazník chce připojit tlumočnickou doložku k celému svazku, musíte v záhlaví upřesnit, že jste provedla "částečný překlad", tj. toliko doložky, či strany č. X.

Odpovědět

Vstupní zkouška podle nového zákona | 03.08.2021 13:08, od Jiří Špale (translations@spale.eu)

Dobrý den, absolvoval již někdo z vás Vstupní zkoušku? Na stránce tlumocnici.justice.cz...jak-zkouska-probiha jsem si přečetl o průběhu zkoušky a přiznám se, ze z toho nejsem chytrý: Trvá písemná část 45 nebo 90 minut? Trvá část "odůvodnění" 30 nebo 60 minut? V textu se píše, ze odůvodňovat se mají otázky, které předběžné hodnocení označilo jako chybné. Jestliže byly chybné, k čemu mi pomůže jejich odůvodnění? Nebo se tím mysli nějaká možnost nápravy? Kolik otázek typu vzorové otázky na tlumocnici.justice.cz ... co-je-obsahem-zkousky zkouška obsahuje? Děkuji Jiří Špale

Odpovědět

vyloučení překladatele | 12.07.2021 09:07, od Martina Kulíšková (martinaklasek@seznam.cz)

Dobrý den, prosím o Váš názor. Je důvodem vyloučení překladatele ve věci dle § 18 TlumZ. to, pokud mi klient jako FO zadá překlad usnesení, které vydal soud, jehož jsem zaměstnankyní, přičemž na vyhotovování tohoto usnesení nebo rozhodování ve věci klienta u tohoto soudu (kde jsem zaměstnána) jsem se nikterak nepodílela?

Vyloučení překladatele z případu | 12.07.2021 23:07, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Dle mého skromného názoru záleží také na tom "kde má být tlumočnický úkon použit". Vás se nejvíce týká první věta odst. 2) § 18 tlumočnického zákona, a pokud zadavatele upozorníte a on bude souhlasit, abyste překlad provedla, evidentně vás nemá za podjatou.

Odpovědět

Identifikační číslo osoby zadavatele | 13.06.2021 18:06, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Předpokládám, že v položce "Označení zadavatele úkonu" není potřeba zadávat zadávat identifikační číslo (patrně č. OP) osoby, pokud se jedná o tlumočení líčení před soudem a jméno předsedy/předsedkyně senátu nebo samosoudce/samosoudkyně apod. zcela stačí. Jste téhož názoru (nebo máme i od nich požadovat č. OP) ???

Označení zadavatele úkonu | 13.06.2021 22:06, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Označení zadavatele úkonu znamená jednoduše název zadavatelského orgánu a číslo jednací, či spisová značka daného úkonu. To nám orgány veřejné moci vždy poskytují a my je máme uvádět v překladatelské doložce a až Evidence úkonů bude existovat, tak i tam. Nedělejme si více starostí, než je třeba ;)

Odpovědět

Účtování dalších vyhotovení překladu (nekonečný příběh) | 14.05.2021 13:05, od Lenka Havrdová (lenka.havrdova@gmail.com)

Dobrý den, doufala jsem, že nová zákonná úprava vyřeší "problém" s účtováním dalších vyhotovení, ale zdá se, že ne. Státní zastupitelství mi výrazně zkrátilo odměnu za "další vyhotovení překladu dle §5 vyhlášky 507/2020" se sazbou sníženou o 70% s tím, že úřadem (cit.) "bylo požadováno vypracování jednoho překladu ve třech vyhotoveních a že v rámci jednoho překladu nelze účtovat další vyhotovení dle této vyhlášky. Nejedná se o kontrolu shody zdrojového projevu s překladem, který dříve překladatelka provedla za účelem vypracování dalšího vyhotovení úkonu, ale o pouhé vytištění jednoho provedeného překladu. Nevyžaduje se proto kontrola shodu každé vytištěné kopie překladu navíc, jedná se po pouhé strojové rozmnožování kopií v rámci jednoho zadání. Sporné ustanovení §5 by se aplikovalo v případě, že by vyvstala nutnost provést opětovný překlad po uplynutí určitého časového období" (sic! - jak dlouhé musí být?) Zároveň státní zástupce podotýká, že "v době rozhodování o odměně nebyla k tlumočnické vyhlášce vydána ani důvodová zpráva, která by objasňovala smysl a účel jednotlivých ustanovení vyhlášky, ani interpretační stanovisko původce vyhlášky." Máte někdo již v tomto roce podobnou zkušenost? Má smysl podávat stížnost a s jaká argumentace u vás zafungovala? Může si překladatel dovolit odmítnout vyhotovit tzv. další vyhotovení a doporučit úřadu, aby si překlad zkopíroval a nechal ověřit shodu s prvopisem? Děkuji, LH

Účtování dalších vyhotovení | 19.05.2021 13:05, od Tomáš Bicek (tomas@bicek.eu)

Dobrý den, můj problém je naprosto shodný, KSZ mi taky zkrátilo vyúčtování o další vyhotovení. Bylo by, prosím, možno to nějak vyjasnit? Ta formulace ve vyhlášce (dle mého laického názoru) nahrává oběma stranám... Díky moc.

Účtování dalších vyhotovení | 20.05.2021 12:05, od Mgr. Silvie Kany (kany@volny.cz)

Dobrý den, mám úplně stejnou zkušenost. Dnes mi bylo vyúčtování dalších vyhotovení překladů taky zamítnuto. Bohužel mi bylo taky telefonicky sděleno, že ostatní překladatelé si další vyhotovení neúčtují. Ptám se proč? Měli bychom asi postupovat jednotně. Já stížnost ale rozhodně podám. Nevíte někdo prosím, jaké náležitosti taková stížnost musí mít?

Účtování dalších vyhotovení | 25.05.2021 09:05, od Pavla Nečasová (paola.necasova@centrum.cz)

Mám stejnou zkušenost, kdy mi okresní státní zastupitelství odměnu za další vyhotovení nepřiznalo (se stejným odůvodněním jako u paní Havrdové), zatímco okresní soud v témže městě mi tuto odměnu již dvakrát přiznal. Podle mého názoru může být tato situace právní nejistoty vyřešena jedině nahrazením příslušného ustanovení vyhlášky srozumitelnou a jednoznačnou formulací, která připouští pouze jeden výklad. Do té doby by bylo velice žádoucí, kdybychom jako profesní skupina postupovali vůči státním orgánům jednotně ve smyslu doporučení KST.

Účtování dalších vyhotovení | 25.05.2021 10:05, od Jekatěrina Sochorová (sushkova@seznam.cz)

Dobrý den, účtuji to jako paušální náhrady hotových výdajů dle přílohy k vyhlášce, str. á 3,-Kč. Kupodivu i ohledně této malé částky mají některé úřady výhrady. Situace, kdy by po nějaké době vyžadovali stejný překlad u mě nikdy nenastala.

Účtování dalších vyhotovení | 25.05.2021 23:05, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Paní kolegyně, situace, že po nějaké době budou vyžadovat stejný překlad nastat prakticky ani nemůže, protože nemáme povinnost překlady archivovat a tudíž z bezpečnostních důvodů ani je uchovávat. Jediná opora v novém zákoně pro účtování dalších vyhotovení je skutečně § 5 a v případě zamítnutí je třeba vždy podat stížnost, i kdyby se jednalo o bagatelnou částku. KST ČR má ve své sbírce již celou řadu usnesení vyšších soudů, které stížnostím vyhověly. Jak píše výše kolegyně Nečasová, je skutečně žádoucí, abychom všichni postupovali jednotně.

Vyúčtování dalších vyhotovení | 27.05.2021 09:05, od Mervyn Sterneck (sterneck@sterneck.cz)

Milé kolegyně, domnívám se, že celé ustanovení upravující snížení sazby o 70% by se mělo novelizací buď vypustit zcela, nebo nahradit nějakým promyšlenějším ustanovením. Zatím se vede dlouhá debata pouze o tom, zda jej lze aplikovat na další vyhotovení či ne, avšak nikdo se nezamyslel nad jeho zněním z hlediska skutečné úpravy již existujícího překladu vyhotoveného dříve (bez ohledu na archivaci). I zde totiž zákonodárce ve své logice totálně selhal. Vůbec nechápu, jak jej může napadnout ohodnocení rozsahu skutečných úprav (v případě že by se tak skutečně dělo) paušalizovat odměnou 30% Představte si ad absurdum situaci, kdy skutečně s krátkým časovým odstupem máte upravit Vámi již jednou vyhotovený překlad a úpravy budou činit 50% rozsahu. To má zákonodárce doopravdy za to, že těch 20% práce navíc (bez ohledu na nutnou kontrolu zbytku textu) budeme dělat zadarmo? Dle mého je současná formulace tohoto ustanovení zcela nefunkční

Účtování dalších vyhotovení překladu | 22.07.2021 15:07, od Judita Dunajevská (jdunayevsky@gmail.com)

Milé kolegyně a kolegové, již od ledna mi všechny mimopražské soudy neuznávají vyúčtování za další vyhotovení. Vždy argumentuji a ode dne, co je k dispozici benchmark 1/2021, posílám ho spolu s fakturou a dokonce označuji text týkající se této problematiky. Odpovědi jsou stále stejné, např.: Na projednávanou věc se ustanovení § 5 vyhlášky neuplatní. Soudní překladatelce byly totiž předloženy soudem vytištěné stejnopisy rozsudku určeného k překladu. Ve vztahu k uvedeným stejnopisům pořízeným soudem přitom nemohla být reálná pochybnost o jejich autenticitě, takže nebylo třeba provádět kontrolu shody zdrojového projevu s překladem ve smyslu citovaného ustanovení. Je to každý měsíc stejné, připadám si jako kopírovací centrum, kde pracuji jako pomocná síla, kdy po hodině tisku, dostanu 3 Kč za stránku jako odměnu, velmi levná pracovní síla..... Pouze pražské soudy mi odměnu zatím vždy přiznaly:-) Přeji pevné nervy všem!

uctovani dalsich vyhotoveni | 04.08.2021 09:08, od Andrea Moustafa (andreamoustafa73@gmail.com)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, řeším naprosto stejný problém, nekonečný příběh... Já tedy s Krajským soudem v Brně...

uctovani dalsich vyhotoveni | 04.08.2021 09:08, od Andrea Moustafa (andreamoustafa73@gmail.com)

Mám ještě doplňující dotaz. Již se ptala kolegyně výše, ale nedostala odpověď, nebo jsem ji přehlédla, za což se omlouvám. Můžeme odmítnout vyhotovení dalších vyhotovení??

Problémy s dalšími vyhotoveními | 19.08.2021 01:08, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

V rámci pracovní skupiny jsem na Ministerstvu spravedlnosti položila dotaz, že jak bude reagovat dohledový orgán pokud odmítnu provést další vyhotovení. Už i vzhledem k tomu, že taková povinnost z předpisů nijak nevyplývá. Řekli, že je to dotaz velmi zajímavý a že otázku prověří. Uběhly tři měsíce, ale dosud se k vyjádření nedostali. Napříště odmítnu vyhotovit stejnopisy orgánu (soudci, vyššímu soudnímu úředníku, státnímu zástupci atd.), o němž vím, že je odmítá proplácet. Např. Vrchní soud v Praze anebo, jak je známo, údajně státní zastupitelství obecně. Pak uvidíme co se stane. Předpokládám, že neriskuji život jako naši afghánští kolegové.

uctovani dalsich vyhotoveni | 31.08.2021 01:08, od Andrea Moustafa (andreamoustafa73@gmail.com)

Také jsem toto řešení zvažovala konkrétně u KS Brno, kde je tento problém také dlouhodobý a trvalý... Momentálně jsem podala odvolání proti usnesení, připojila jsem kopii benchmarku, jak radila kolegyně, a budu čekat na reakci...

Odpovědět

Pořadí dokumentů | 06.05.2021 10:05, od Lukáš Utíkal (lukas.utikal@seznam.cz)

Stanoví nová právní úprava pořadí pro svázání originálu a dokumentu? Nenašel jsem ani ve vyhlášce a klient po mě nyní požaduje překlad první a originál za ním. Je to možné?

Pořadí dokumentů | 06.05.2021 22:05, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Předpisy to vysloveně nestanovují a ani dříve nestanovovaly. Pořadí, které po vás chce zadavatel, je dle mého názoru logické. Pro čtenáře je přívětivější a pro překladatele bezpečnější, protože originální text je uchován uvnitř svazku. Já to tak dělám bez problémů již mnoho let a to jak pro orgány veřejné moci, tak pro komerční zadavatele. Nikdy si nikdo nestěžoval.

Odpovědět

Hodinová přestávka | 02.05.2021 09:05, od Milan Skála (MMS@centrum.cz)

Celní správa mi údajně dle § 27, odst. 5 zák. 354/2019 Sb. krátí tlumočné s tím, že tlumočník musí mít po 4 hodinách tlumočení 1 hodinu přestávku, nehledě na to, že se jedná o průběžné tlumočení a žádná přestávka nproběhla. Sazba za přestávku je 50 Kč/15 min., tedy 200 Kč za hodinu. Znamená to tedy, že máme jako tlumočníci např. přerušit hlavní líčení u soudu a požadovat hodinovou přestávku? Anebo výslech na policii či dokonce přerušit jednání oficiální delegace apod.? Je takový nesmysl vůbec možný?

Odpovědět

datove schranky | 29.04.2021 22:04, od Andrea Moustafa (andreamoustafa@yahoo.com)

Mám datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, protože mi kdysi, když se schránky zřizovaly, nebyl nikdo schopen říct, jestli potřebuji/musím mít obě. Co se týče naší profese, tak přes datovku se mnou výhradně komunikují soudy a to tak, že jednou pošlou zprávu/dokumenty na tu datovku, jindy na druhou, takže je to evidentně jedno, kterou člověk má... Pochopila jsem správně, že teď budu (budeme) mít datové schránky TŘI ("profesní" datová schránka pro soudní překladatele/tlumočníky)...?? (Anebo možná čtyři... jednu jako překladatel a jednu ještě jako tlumočník...)??

Odpovědět

Ověřování podpisu překladatele - Doplnění níže uvedeného | 16.04.2021 17:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Níže citovaný text je jen ilustrační - nezrcadlí současný požadavek/situaci, ale myslím, že dokazuje, že i právní situace může být absurdní. Současnou situaci (dopis paní Cetlové) interpretuji následovně: Pokud si soukromý zadavatel chce úřední překlad nechat opatřit v ČR (apostilou), dostavím se k notáři k ověření mého podpisu a takto zaopatřený dokument zadavateli předám, aby si apostilu již zajistil sám. Překládám jen v angličtině, a to od roku 2001, a za tu dobu jsem se nesetkal s jediným případem, kdy by si zákazník nechal ověřit moje oprávnění u krajského soudu (ať už šlo o překlad rodných, oddacích listů apod.) a pak by si nechal vystavit apostilu. Jinými slovy, pro anglosaské země bylo OK: svázaný originál/ověřená kopie s překladem a moje doložka a pečeť a podpis. Nikdy se to nevrátilo. Proto doporučuji (ale zdůrazňuji, že mám zkušenost hlavně ohledně Británie a USA): Seznámit zákazníka se situací a doporučit mu dodání překladu (např. do Británie) bez apostily s tím, že není vyloučena možnost, že se to vrátí a v tom případě to provedeme dle nového požadavku. Rozhodnutí nechat na něm. Apostilou opatřovat, jen když její absence představuje riziko (např. dokument předkládaný letištnímu personálu v cílové destinaci, kdy hrozí např. že by cestujícího nevpustili do dané země, nebo kdy je nebezpečí z prodlení apod.). Budu Vám kolegyně/kolegové vděčný za Váš názor.

Ověřování podpisu překladatele notářem | 17.04.2021 14:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Pane kolego, podívejte se prosím na diskuzi na téma ze 16. 3. 2021 pod názvem "ověření podpisu notářem". Zejména na odpověď kolegyně Andrey Mustafa z 29. 3. 2021 s názvem "ověřování podpisu překladatele". Jen doplňuji, že dnes už žádný krajský soud nemůže naše oprávnění potvrdit, protože seznam vede Ministerstvo spravedlnosti a ne soudy. I na ministerstvu vědí, že je to zacyklený postup a popravdě říkají, že takový byl i ten dřívější. Nás však obtěžoval méně. Podstatné je právní prostředí cílové země a myslím, že každý z nás by měl alespoň částečně znát požadavky země/zemí svého cílového jazyka. Asi všichni víme, že naše orgány veřejné moci neakceptují překlady soudních tlumočníků jmenovaných v jiných zemích, tak buďme trochu empatičtí a zkusme si představit neprůstřelnou situaci našich zahraničních kolegů-češtinářů vůči právnímu prostředí ČR.

Ověřování podpisu překladatele | 17.04.2021 18:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Děkuji za reakci. Vím, že nyní už to dělá Ministerstvo. Ale to není náš problém - je to více komplikace pro zákazníka - chce-li apostilu (pro nás je v takovém případě novou povinností jen nechat si ověřit oprávnění u notáře). Myslím, že nejsme v rozporu a souhlasím s Vámi. Chtěl jsem jen poukázat, na možnost volby zákazníka - zda chce apostilu, v kterémžto případě musí na Ministerstvo. Mějte se fajn. Zdraví, Zbyněk Zeman

Ověřování podpisu překladatele | 19.04.2021 13:04, od Petra Sendlerová (petrasendlerova@seznam.cz)

Bylo by fajn, kdyby k tomu Msp vydalo nějaké jednoznačné prohlášení, jak postupovat, aby to bylo všem jasné. Dle informací z Ministerstva po telefonu je notářské ověření podpisu soudního překladatele nutné jen tehdy, když je apostila vyžadována až za překlad, jestli tomu tedy dobře rozumím, tak jen tehdy, když cílová instituce vyžaduje ověření o jmenování překladatele (a budou tedy pak na dokumentu apostily dvě) - klient by tedy měl být dle mého názoru o této možnosti informovaný a dopředu si zjistit, co bude pro akceptování soudního překladu v cizině potřeba. Odpovídá to i tomu, jak cituje kolega níže právní výklad. Zkusím Msp ještě jednou požádat o přesné informace písemně.

Ověřování podpisu překladatele | 20.04.2021 14:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Dobrý den paní kolegyně. Myslím, že Vám Msp odpovědělo správně, ale nikoliv vyčerpávajícím způsobem, protože dopis paní Cetlové se dá jednou větou shrnout následovně: "Msp vystaví zákazníkovi apostilu, jen pokud bude Vaše oprávnění ověřeno notářem." Takže apostila bude vždy až za překladem - za ověřením notářem, a bude tedy jen jedna (to je jediné, v čem se lišíme). Tímto způsobem bude mít zákazník požadující apostilu vše: Váš úřední překlad s jeho náležitostmi, ověření Vašeho oprávnění notářem a apostilu. Jinak, (kromě počtu apostil) s Vámi zcela souhlasím. Budete hodná pokud, požádáte Msp o informace písemně. A ještě více, pokud se s námi ostatními o ně podělíte. Mějte se moc hezky. Zdraví, Zbyněk Zeman

Ověřování podpisu překladatele | 21.04.2021 19:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Především bychom měli mít jasno v apostilách. Úřední doklady mohou být apostilovány pouze ve státě (a jím stanoveným orgánem), který doklad vystavil. Apostila potvrzuje cizímu státu, že doklad je pravý a že je podepsaný oprávněnou osobou. Poté my překlad přeložíme včetně apostily a, pokud cizí stát chce vědět i to, kdo jsme my a vyžaduje potvrzení i o nás, tak necháme svůj podpis ověřit notářem (který bohužel prozatím neověřuje naše oprávnění, pouze pravost podpisu), načež MSp ověří další apostilou notářův podpis a funkci. Toť vše. Výjimky teď do toho plést nebudu, ale i ty existují a jsou odvislé buď od bilaterálních dohod anebo stanovené členským státům evropskými předpisy.

Ověření podpisu překladatele | 22.04.2021 10:04, od Petra Sendlerová (petrasendlerova@seznam.cz)

Děkuji, paní Denčíková, takto už je to jasné a potvrzuje to postup, který jsem si vydedukovala. Pane Zemane, na Msp po telefonu také právě hovořili o dvou apostilách. Pro běžné situace, kdy se apostila rovnou přeloží a žádné další ověření pravosti podpisu se nepožaduje, notářské ověření tedy není potřeba. Psala jsem na Msp, zda by toto mohli objasnit písemně pro všechny.

Ověřování podpisu překladatele | 28.04.2021 18:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Jo jo. Tak teď jsem si to díky Vám oběma "zkompiloval". Mějte se fajn.

Odpovědět

Ověřování podpisu překladatele | 15.04.2021 23:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Cituji právníka v souvislosti s mou odpovědí na danou problematiku (a podotýkám, že právní úprava nemůže záviset na "doufat"): "Nejdříve apostilace a poté překlad či naopak? Kromě veřejné listiny musí být vždy přeložena i apostila, tedy vždy musí být proces apostilování předcházet úřednímu překladu listiny. Ale ačkoliv úřední překlad listiny není ze své povahy veřejnou listinou, můžeme se setkat v praxi s tím, že některé úřady budou vyžadovat i apostilovaný úřední překlad. Tím se však můžeme dostat do pomyslného „začarovaného kruhu“. Nastává totiž situace, kdy pokud apostilovanou listinu necháme úředně přeložit a tento překlad (razítko překladatele/krajského úřadu) posléze necháme znovu apostilovat, tak zde máme znovu apostilu bez jejího přeložení a takto bychom mohli překládat a apostilovat do nekonečna. V zásadě by tedy měl stačit postup, kdy necháme listinu apostilovat a poté přeložit. Pokud však konkrétní úřad bude vyžadovat apostilaci úředního překladu, máme 2 možnosti, jak se vyhnout výše popsané situaci: 1) v souladu s metodikou Ověřování českých veřejných listin pro použití v cizině ministerstva spravedlnosti ČR, si na řádně apostilovanou a úředně přeloženou listinu (překlad musí být pevně spojen s listinou) opatříme pod tlumočníkovo razítko doložku krajského soudu potvrzující, že tlumočník je řádně zapsán v seznamu tlumočníků, necháme listinu znovu apostilovat a budeme doufat, že tento postup bude danému úřadu stačit; nebo 2) optimálním řešením je řádně apostilovanou listinu nechat přeložit místním úředním tlumočníkem až ve státě, ve kterém chceme danou listinu použít. Tím se vyhneme nutnosti znovu apostilovat úřední překlad. Tento postup však může být poněkud nákladnější."

Odpovědět

Kde nechat vyhotovit nové překladatelské + tlumočnické pečetě | 08.04.2021 16:04, od Hana Božáková (hanka.bozakova@centrum.cz)

Dobrý den, v půlce února mi bylo od Ministerstva spravedlnosti doručeno potvrzení k výrobě tlumočnické a překadatelské pečeti, platné 60 dní, počínaje 11.2.2021. Doteď, vzhledem k uzavření veškerých služeb, které tyto činnosti provádějí, nebylo kde si nechat pečetě udělat. Ani jsem nepátrala po tom, jestli se dá vyřešit i nějak online, v tomto případě to považuji za docela nevhodné řešení, vzhledem k tomu, oč jde - úřední věc. Doufám, že i po uplynutí této, vládou stanovené doby, s vyhotovením nebude problém, když už si takovou "zbytečnost" vláda vymyslela!

Vyhotovení razítek | 10.04.2021 17:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Překladatelské i tlumočnické razítko lze nechat vyhotovit zcela bez problémů online u jakéhokoli dodavatele razítek.

Odpovědět