ÚMLUVA
o zrušeni požadavku ověřování cizích veřejných listin

Smluvní státy této úmluvy, v úmyslu zrušit požadavek diplomatického ověřování cizích veřejných listin, se za tímto účelem rozhodly uzavřít Úmluvu a dohodly se na těchto ustanoveních:

čl.1

Úmluva se bude používat na veřejné listiny, které byly vydány na území jednoho ze smluvních států a které musí byt předloženy na území jiného smluvního státu.

Pro účely Úmluvy se považuji za veřejné listiny:

a) listiny vydané soudním orgánem státu, včetně listin vydaných státním zástupcem, vyšším soudním úředníkem nebo soudním vykonavatelem,
b) listiny vydané správními úřady,
c) notářské listiny,
d) úřední potvrzeni, kterými jsou opatřeny listiny podepsané soukromou osobou, jako je úřední potvrzeni o registraci listiny nebo potvrzeni toho, že listina byla vydána určitého data, a úřední a notářské potvrzeni pravosti podpisu.

Úmluva neplatí pro:
a) listiny vydané diplomatickými nebo konzulárními zástupci,
b) správní listiny týkající se přímo obchodních nebo celních transakci.

čl. 2

Každý smluvní stát osvobodí od legalizace listiny, pro které platí Úmluva a které mají být předloženy na jeho území. Pro účely této úmluvy se ověřováním rozumí pouze formální úkon, jimž diplomatičtí nebo konzulární zástupci země, ve které má být listina předložena, potvrzují pravost podpisu, oprávněnost osoby listinu podepsat, a jestliže je to třeba, pravost pečeti nebo razítka, jimiž je opatřena.

čl. 3

Jediným formálním úkonem, který může být požadován za účelem potvrzeni pravosti podpisu, oprávněnosti osoby listinu podepsat, a jestliže je to třeba, pravosti pečeti nebo razítka, jimiž je opatřena, je připojeni doložky podle článku 4 Úmluvy, kterou vystaví příslušný úřad státu, v němž listina byla vydána.

Formální úkon podle předcházejícího odstavce však nemůže být vyžadován, pokud buď platné zákony, předpisy nebo praxe ve státě, kde je listina předkládána, nebo dohoda mezi dvěma nebo více smluvními státy tento úkon zrušily nebo zjednodušily nebo osvobodily danou listinu z povinnosti ověřování.

čl. 4

Doložkou podle prvního odstavce článku 3 bude opatřena listina samotná nebo bude uvedena v příloze; formou bude odpovídat vzoru přiloženému k Úmluvě.

Doložka však může být vyhotovena v úředním jazyce úřadu, který ji vydává. Standardní pojmy, jež jsou v něm obsaženy, mohou byt i v jiném jazyce. Název "Apostille (Convention de La Haye du 5 octobre 1961)" bude ve francouzském jazyce.

čl. 5

Doložka bude vydána na žádost osoby, která podepsala listinu, nebo kteréhokoliv jejího držitele.

Řádně vyplněná doložka ověřuje pravost podpisu, oprávněnost osoby listinu podepsat, a jestliže je to třeba, pravost pečeti nebo razítka na listině, jimiž je opatřena.

Podpis, pečeť a razítko na doložce jsou vyňaty z dalšího ověřování.

čl. 6

Každý smluvní stát určí příslušné úřady, které jsou oprávněny vydávat doložky podle prvního odstavce článku 3.

O tomto je smluvní stát povinen informovat Ministerstvo zahraničních věci Nizozemí v době uloženi ratifikačních listin nebo listin o přístupu nebo prohlášeni rozšíření platnosti. Bude také informovat o každé změně týkající se tohoto úřadu..

čl. 7

Každý úřad určený podle článku 6 povede rejstřík nebo kartotéku, ve kterých budou zaznamenány tyto údaje o vydaných doložkách:

1. číslo a datum doložky,

2. jméno osoby, která podepsala veřejnou listinu, její funkce nebo v případě nepodepsaných listin název úřadu, který opatřil listinu pečeti nebo razítkem.

Na žádost kterékoliv osoby, která prokáže zájem, úřad, jenž vydal doložku, ověří, zda údaje na doložce odpovídají údajům v rejstříku nebo kartotéce.

čl. 8

Pokud dohoda, úmluva nebo smlouva mezi dvěma nebo více smluvními státy obsahuje ustanoveni o formálních náležitostech při ověřování podpisu, pečeti nebo razítka, bude úmluva použita pouze v případě, že tyto formální náležitosti jsou přísnější než podle článků 3 a 4 Úmluvy.

čl. 9

Každý stát učiní nezbytné kroky, aby zabránil ověřování listin o diplomatickými a konzulárními zástupci v případech, kdy úmluva stanoví výjimku z povinnosti ověřovat.

čl.10

Tato Úmluva bude otevřena k podpisu státům zastoupeným na 9. zasedaní Haagské konference o mezinárodním právu soukromém a pro Island, Irsko, Lichtenštejnsko a Turecko.

Úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy u Ministerstva zahraničních věci Nizozemí.

čl.11

Tato Úmluva nabude platnosti šedesátého dne po uloženi třetí ratifikační listiny podle druhého odstavce článku 10.

Úmluva nabude platnosti pro každý stát, který Úmluvu podepsal a ratifikoval později, šedesátého dne po uloženi jeho ratifikační listiny.

čl.12

Kterýkoliv stát, jenž není uveden v článku 10, může přistoupit k této Úmluvě poté, co vstoupila v platnost, podle prvního odstavce článku 11. Listina o přístupu bude uložena u Ministerstva zahraničních věci Nizozemí.

Přistoupeni bude účinné pouze pro vztah mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které nevznesou do 6 měsíců po obdrženi oznámeni podle písmene d) článku 15 proti přistoupení námitku. Každá z námitek bude oznámena Ministerstvu zahraničních věci Nizozemí.

Úmluva vstoupí v platnost mezi přistupujícím státem a státy, které nevznesly námitku vůči přistoupeni, šedesátý den po uplynuti lhůty 6 měsíců podle předcházejícího odstavce.

čl.13

Kterýkoliv stát může v době podpisu, ratifikace nebo přístupu prohlásit, že rozšiřuje územní platnost této úmluvy na všechna území nebo jedno či více z nich, za jejichž mezinárodni vztahy odpovídá. Toto prohlášení nabude účinnosti, jakmile Úmluva vstoupí pro daný stát v platnost.

Kdykoliv poté bude rozšíření územní platnosti této úmluvy oznámeno příslušným státem Ministerstvu zahraničních věci Nizozemí.

Pokud prohlášeni o rozšíření platnosti je učiněno státem, který podepsal a ratifikoval úmluvu, pro příslušná území vstoupí úmluva v platnost podle článku 11. Pokud prohlášeni o rozšíření platnosti je učiněno státem, který přistoupil k Úmluvě, pro příslušná území vstoupí Úmluva v platnost podle článku 12.

čl.14

Tato úmluva zůstane v platnosti 5 let ode dne jejího vstupu v platnost podle prvního odstavce článku 11 i pro státy, které ratifikovaly nebo přistoupily k Úmluvě dodatečně.

Pokud úmluva nebude vypovězena, její platnost bude mlčky obnovována každých 5 let.

Každá výpověď bude oznámena Ministerstvu zahraničních věci Nizozemí nejméně 6 měsíců před uplynutím pětiletého období.

Výpověď může být omezena na určitá území, na která se Úmluva vztahuje. Výpověď bude účinná pouze pro stát, který ji oznámil. Pro všechny ostatní smluvní státy zůstane Úmluva v platnosti.

čl.15

Ministerstvo zahraničních věci Nizozemí bude státy zmíněné v článku 10 a státy, které přistoupily k Úmluvě podle článku 12, informovat o:
a) oznámeních podle druhého odstavce článku 6,
b) podpisech a ratifikacích podle článku 10;
c) datu, kterým tato Úmluva vstupuje v platnost podle prvního odstavce článku 11,
d) přístupech a námitkách podle článku 12 a datu, kdy přístupy vstoupily v platnost,
e) rozšířeních podle článku 13 a datu, kdy nabyla účinnosti,
f) výpovědích podle třetího odstavce článku 14.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.

Dáno v Haagu dne 5. října 1961, v jazyce francouzském a anglickém, přičemž francouzsky text je rozhodný pro případ rozdílnosti mezi oběma texty, v jednom výtisku, který bude uložen v archivech nizozemské vlády a jehož ověřená kopie bude zaslána diplomatickou cestou každému státu, který byl zastoupen na 9. zasedáni Haagské konference o mezinárodním právu soukromém, a také Islandu, Iráku, Lichtenštejnsku a Turecku.

Příloha
Vzor doložky o ověřeni apostilou

Ověření bude čtvercového rozměru se stranami nejméně 9 cm dlouhými