Diskuze Vytvořit nový komentář

Tato diskuze je určena pouze k výměně názorů mezi tlumočníky a překladateli. Pokud chcete zaslat dotaz na představenstvo KST ČR, pište na email: kstcr@kstcr.cz

08.03.2009 20:03, od Karolína Bímová (K.Bimova@seznam.cz)

Dobrý den, jsem momentálně studentkou 1. roku VŠ a mám pár otázek k tomu, jak se stát úspěšným soudním překladatelem. Překladatelské státnice již mám, na tlumočnickou bych si chtěla troufnout v průběhu 4 let.Ale jak zde bylo níže uvedeno, podmínkou je i absolvování VŠ. Mne by zajímalo, zda je podmínkou vystudovat obor překladatelství a tlumočnictví, nebo zda stačí jiná VŠ,v mém případě obor Právo. Děkuji za odpověď, Karolína

Odpovědět

26.02.2009 16:02, od Eva Gorgolová

Dotaz ohledně ověření překladu Milá kolegyně, pracovníci zastupitelských orgánů v zahraničí mohou potvrzovat překlady. To, že to neuznávají některé naše úřady a chtějí ověření od soudního tlumočníka - mají na to právo. Nevidím důvod, proč byste neměla ověřit již vyhotovený překlad, pokud je přeložený dobře - běžně dělám tzv. revize a ověření překladů - umožňuje to i zákon o soudních tlumočnících. Ale klientovi to naúčtujte. Samozřejmě nebudete "dávat razítko a podpis" na překlad, který je vyhotovený špatně. Buď můžete v překladu chyby opravit a parafovat a v doložce uvést, že jste v překladu udělala opravy, nebo pokud je chyb hodně - překlad přepracovat. Za revizi a ověření překlad si já např. účtuji 200,- Kč (ale jen když je překlad provedený tak, že za něj mohu ručit) Hezký den -- Eva Gorgolová

Odpovědět

25.02.2009 20:02, od Roman Hujer (R.Hujer@atlas.cz )

Att. PhDr. A. Moustafa, Ph.D. Vážená paní doktorko, postup české ambasády standardní skutečně je, ale bohužel se často stává, že takto ověřované překlady nejsou kvalitní. Nicméně by naše úřady i takové překlady jako úředně ověřené akceptovat měly. Jsem ruštinář a setkal jsem se s překlady, které byly ověřeny jak ruskou u nás, tak i českou ambasádou v Rusku. Att. Lenka Říhová Vážená paní kolegyně, tím, že jste složila spec. st. zkoušku, jste splnila jednu z budoucích podmínek pro výkon tlumočnické činnosti, další však skutečně je vysokoškolské vzdělání. Prozatím není ke splnění druhé podmínky přihlíženo. S pozdravem Roman Hujer

Odpovědět

20.02.2009 09:02, od Lenka Říhová (lenkit@atlas.cz)

Dobrý den, v lednu jsem složila spec. státní zkoušku pro obor překladatelský a v nejbližší době mám v úmyslu se přihlásit na doplňkové studium při PF-Juridikum. Poté bych chtěla podat návrh na jmenování soudním tlumočníkem. Protože jsem se doslechla, že by se výkon této činnosti měl od roku 2010 rozdělit na "soudního překladatele" a "soudního tlumočníka", zajímalo by mne, zda je to skutečně pravda. Dále by mne zajímalo, zda je při posuzování žádosti velkým handicapem, pokud mi chybí vysokoškolské vzdělání, resp. zda má tato skutečnost na výsledek podstatný vliv. Předem děkuji za odpověď Se srdečným pozdravem Lenka Říhová

Odpovědět

17.02.2009 21:02, od PhDr. Andrea Moustafa, Ph.D. (andrea.moustafa@quick.cz)

Ve dvou případech jsem byla požádána klientem o soudní ověření překladu, který vypracoval jiný, místní překladatel v zahraničí, který není jmenovaný soudním tlumočníkem v zahraničí ani v ČR, a velvyslanectví ČR v daném místě překlad ověřilo, že souhlasí s originálem. Úřady v ČR ověření ambasády neakceptovaly a bylo tedy nutné překlad ověřit soudním tlumočníkem jmenovaným v ČR. Vím, že nejsem povinna toto ověření provést, zejména pokud by překlad nebyl v pořádku. Chci se zeptat, jestli jste se s tím někdo setkali a jestli je tento postup ambasády standardní.

Odpovědět

17.02.2009 21:02, od PhDr. Andrea Moustafa, Ph.D. (andrea.moustafa@quick.cz)

Soudcem okresního soudu jsem byla písemně požádána (bez předchozí konzultace) o vypracování překladu listin a zároveň mi bylo zasláno v téže věci předvolání k jednání. Překlad jsem v termínu vypracovala a zaslala, z jednání jsem se písemně, tři týdny před termínem jednání, omluvila z osobních důvodů - rodičovská dovolená. Pan soudce ale na mou přítomnost naléhá s tím, že jsem již v minulosti byla pro tuto věc ustanovena a nedostavím-li se, bude toto jednání "zmařeno". Je tato moje omluva dostatečná a přijatelná? Doposud jsem s touto omluvou neměla u státních orgánů problémy.

Odpovědět

12.02.2009 15:02, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

Vážená paní doktorko, ke jmenování tlumočníkem je podle místa Vašeho trvalého bydliště pro Vás příslušný Krajský soud v Praze. Další informace pro uchazeče o jmenování naleznete na těchto webových stránkách v sekci "Dotazy" a další pak získáte na kurzu pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem, který Komora soudních tlumočníků ČR, o. s., pořádá v jarním termínu dne 25. dubna 2009 v Praze.

Odpovědět

11.02.2009 08:02, od PaedDr.Mgr.Hana Bláhová (hana-blahova@seznam.cz)

Vážené dámy a pánové, obracím se na Vás s tímto dotazem a předem děkuji za jeho zodpovězení-Velmi ráda bych se ucházela o vykonávání činnosti soudního tlumočnictví.Včera mi paní sekretářka na Komoře soudních tlumočníků v Praze, kde jsem se byla osobně informovat, doporučila, abych se s touto žádostí obrátila na soud v místě trvalého bydliště. Pracuji v Praze na Karlově univerzitě a dojíždím tam ze současního trvalého bydliště v Lysé nad Labem.Nevím, zda rozhodnutí o tlumočnictví spadá do kompetence Okresního soudu v Nymburce či se musím obrátit na nějaký krajský soud a pak tedy na který? Děkuji, Dr.Hana Bláhová

Odpovědět

18.01.2009 11:01, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

K problematice tzv. dvousloupcových dokumentů: platná právní úprava požadavků na činnost soudního tlumočníka z r. 1967 s uvedeným typem dokumentů nepočítá, jejich formu neupravuje, a tedy ani nezakazuje. S ohledem na rozšířený výskyt tohoto typu dokumentů v poslední době Komora soudních tlumočníků ČR, o. s., již upozornila příslušné státní orgány na potřebu jejich právního zakotvení. Než bude předmětná forma dokumentů v právních předpisech upravena, vzhledem k tomu, že v platném ustanovení § 14 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví, že s písemným překladem musí být SEŠITA přeložená listina, doporučujeme vždy na tuto skutečnost upozornit žadatele o překlad a v každém konkrétním případě zjistit, zda takto vyhotovený překlad bude akceptován i ze strany konečného adresáta překladu.

Odpovědět

18.01.2009 11:01, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

K archivaci dokumentů: zpracované pokyny k archivaci dokumentů souvisejících s činností soudního tlumočníka můžete převzít v sídle Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., na adrese Hybernská 1006/18, Praha 1, v úředních hodinách, tj. v úterý od 9 do 12 hodin.

Odpovědět

08.01.2009 11:01, od Renata Filipcova (rfilipcova@centrum.cz)

Dobrý den, setkali jste se někdy s případem, kdy byl nejprve vyhotoven dvojjazyčný dokument (např. smlouva, kdy v jednom sloupci byla verze anglická a v druhém její český překlad) a poté bylo potřeba soudní ověření překladu? Je možné v takovém případě připojit tlumočnickoun doložku ihned za originální vyhotovení smlouvy? Jaké s tím máte zkušenosti? Předem velmi děkuji za odpověď. S pozdravem R. Filipcová

Odpovědět

30.12.2008 10:12, od Petra Caislová (petracaislova@seznam.cz)

Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně Zákonu o znalcích a tlumočnících a Zákonu o archivnictví. Je soudní tlumočník ze zákona povinen archivovat po nějakou dobu, ať už ve fyzické nebo elektronické podobě, své překlady úředních dokumentů? Děkuji za odpověď. Mgr. Petra Caislová

Odpovědět

18.12.2008 02:12, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

Níže uvádíme stanovisko představenstva Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., ze dne 19.11.2008 k dotazu p. Kubišty ze dne 4.11.2008, které bylo zasláno na jeho emailovou adresu: Obecně není Vámi uvedený postup právními předpisy zakázán a v praxi k němu dochází poměrně často, aniž by Komora soudních tlumočníků zaznamenala jakýkoliv problém z uvedeného postupu vyplývající. Ačkoliv výklad právních předpisů v České republice přísluší soudům, podle našeho názoru uvedený postup v mnohých případech bývá i praktický. Například v případech, kdy pro cizince, který se českým jazykem nedomluví, zpravidla bývá tlumočník jednou z mnohdy omezeného okruhu osob, které zná a se kterými může komunikovat. V těchto případech zmocnění tlumočníka napomáhá i k urychlení vyřízení příslušné záležitosti účastníka řízení. Ustanovení § 11 zákona č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, by ovšem podle našeho názoru odporovalo, pokud by tlumočník měl sám osobně nějaký poměr k projednávané věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkovi samému nebo k jeho zástupci, tj. například by měl osobní zájem na projednávané věci, byl by osobou blízkou ve vztahu k účastníkovi řízení apod. V takovém případě je tlumočník povinen tuto skutečnost žadateli o překlad či tlumočení sdělit.

Odpovědět

05.12.2008 14:12, od Milan Kučera (kucera@jurista.cz)

Vážený pane Kubišto, Na úvod bych rád podotkl, že můj názor je čistě soukromý a nejedná se o názor Komory. Jsem právník vykonávající advokacii v souladu se zákonm o advokacii v platném znění a zároveň čekám na jmenování soudním tlumočníkem při krajském soudu pro Střední Čechy. zabýval jsem se již touto otázkou, protože i já při výkonu svého povolání reprezentuji a zastupuji své klienty a jedná se tedy potenciálně o střet zájmů. Můj dotaz Česká advokátní komora zodpověděla v následujících intencích: Střet zájmů u znalce nebo tlumočníka při výkonu povolání se zvláštními zákonnými povinnostmi, typicky auditu, advokacie nebo exekutorská činnost, je v zásadě zdánlivý. Soubor povinností obou funkcí se sbíhá a ve většině prvků i překrývá. Je však třeba na tento potenciální střet zájmů klienta upozornit. Klient však může a zpravidla i bude trvat na neexistenci takového střetu zájmů. Ve skutečnosti je kumulace státních autorizací v jediné fyzické osobě významným přínosem pro klienta. Pokud by však znalc nebo tlumočník nabyl přesvědčení, že sbíhající se výkon obého mu v konkrétním případě znemožňuje jednat v souladu s normami daného oboru, musí se sám výkonu jedné z těchto funkcí v konkrétním případu a s tímto odůvodněním vzdát. S pozdravy, Mgr. Milan Kučera

Odpovědět

04.11.2008 10:11, od Jan Kubišta (honza.kubista@seznam.cz)

Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat na Váš právní názor k následující problematice. Je dle Vašeho názoru přípustné, aby tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků na základě plné moci jednal za fyzickou osobu (která je účastníkem správního řízení) a současně v tomto řízení předkládal doklady, u kterých osobně provedl překlad? Dle mého názoru toto odporuje § 11 zákona 36/1967 Sb. Děkuji za odpověď

Odpovědět