Discussion Create a new comment

The discussion in Czech serves only as an exchange of opinions among interpreters and translators. If you wish to contact the KST CR board of directors please use kstcr@kstcr.cz.

Nový zákon o soudních tlumočnících/překladatelích | 24.05.2019 17:05, od Ing. Helena Blahoutová (blahoutova@volny.cz)

Dobrý den, co udělá Komora soudních tlumočníků proti přijetí nového zákona o soudních tlumočnících/překladatelích, který má být přijat v úterý 28. května 2019 v Poslanecké sněmovně v prakticky likvidačním znění pro všechny tlumočníky/překladatele? Komora zatím v této věci fakticky téměř vůbec nekonala. Děkuji. H. Blahoutová

O návrhu zákona | 25.05.2019 10:05, od Vera Deutschová (preklad@atlas.cz)

Nestala jste se náhodou obětí trolla, co šíří poplašné zprávy? Než se rozhodnete šířit je dál, bylo by dobré kouknout alespoň na informace Komory na téma. Pro veřejnost jsou v Aktualitách na homepage tohoto webu.

Reply

Odměna za vydání stejnopisu překladu | 10.05.2019 13:05, od Jana Hawkins (hawkins.jana@gmail.com)

Dobrý den kolegové, ráda bych se zeptala, jakým způsobem můžeme účtovat vydání stejnopisu? dostala jsem zadání provést překlad ve dvou vyhotoveních. Za stejnopis jsem účtovala 70 kč za stranu dle zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, nicméně ze soudu jsem dostala informaci, že platby procházejí přísnou kontrolou, přičemž není známo, že by mohl tlumočník účtovat podle zákona o správních poplatcích, alespoň to nevyplývá ze zákona č. 37/1967 Sb. Existuje nějaká judikatura, na kterou se lze odvolat tak, aby soud mohl položku za vydání stejnopisu dokumentu proplatit? Děkuji.

Reply

Nový zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích | 16.04.2019 08:04, od Ing. Tibor FEHÉR (feher.tibor@centrum.cz)

Dobrý den, obdržel jsem od KST ČR e-mail, ve kterém se kromě jiného píše: "Tlumočnící jmenovaní před rokem 2012, kteří nemají právnické vzdělání, si podle nového zákona budou muset mimo jiné DOPLNIT ZNALOSTI V OBLASTI ČESKÉHO PRÁVA absolvováním Doplňkového studia na PrF UK anebo Právního minima na PrF MU". Domnívám se, že toto tvrzení není v souladu s ustanovením § 44 odst. 4) návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, a to ve znění předloženém do Senátu Parlamentu ČR, ve kterém se píše: "Podá-li tlumočník a překladatel podle odstavce 1, který byl podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsán v seznamu znalců a tlumočníků déle než 10 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 3 žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk, považuje se podmínka požadovaného vzdělání za splněnou". Jasné je, že v souladu s ustanovením § 10 navrhovaného zákona musí každý tlumočník absolvovat tzv. Vstupní zkoušku. Děkuji za Vaše stanovisko, s pozdravem Ing. Tibor FEHÉR

Reply

Překlad bez uvedení informace z jakého do jakého jazyka je vyhotoven | 03.04.2019 13:04, od Renáta Bohuslavová (rfilipcova@centrum.cz)

Dobrý den, setkala jsem se s tím, že žalobce v soudní při tvrdil, že soudně ověřený překlad, který nemá na přední straně uvedeno z jakého jazyka byl vyhotoven, nemůže být připuštěn jako důkaz ve sporu, neboť nemá zákonně požadované náležitosti překladu. Podotýkám, že překlad měl jinak tlumočnickou doložku i razítka. Měl žalobce pravdu? Pokud ano a tato informace je nutná, je možné tuto informaci připsat na listinu později a jakým způsobem, aby to již dále nebylo možné rozporovat?

Náležitosti ověřeného překladu | 04.04.2019 15:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Ano, žalobce se chytil § 14, odst. 1 vyhlášky č. 37/1967, kde se jasně stanoví, že "Na první straně písemného překladu uvede tlumočník, z kterého jazyka byl překlad proveden...". Soudní tlumočník by měl znát předepsané náležitosti ověřeného překladu. Na webu KST ČR lze najít vše jak pod záložkou "Legislativa", tak i v sekcích záložky "Profesní informace". Podle mne je možné doplnit údaj rukou, na okraji podepsat a orazítkovat, případně do doložky připsat počet oprav. Je však otázkou, zda to uzná ten, kdo už překlad jednou uznat nechtěl :)

Reply

Překlad diplomu | 01.04.2019 00:04, od Světlana Ciranová (SHswet@seznam.cz)

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat a poprosit o radu. Domnívám se, že tlumočník nesprávně přeložil předměty a taky název závěrečné zkoušky, proto mně byla odmítnuta nostrifikace na VŠ. Špatný překlad soudního tlumočníka změníl znění celé informace o předmětech, například: 1. ЭВМ и программирование - CNC a programování; 2. Охрана труда - Ochrana práce; 3. Основы экономического анализа и бухгалтерского учета - Základy ekonomické analýzy a účetní registrace; 4. Модели данных и СУБД - Modely údajů a systémů řízení databáze atd. Prosím o Váš názor na tento překlad. Předem děkuji.

Reply

dotaz k svazování listin soudními tlumočníky | 14.03.2019 07:03, od Lucie (sedlarova.lucie@email.cz)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je správně že soudní tlumočníci dělají své překlady tak, že si udělají prostou kopii cizojazyčné listiny k té udělají originál český překlad a toto vše svážou do jednoho celku? Chodí nám na vidimaci spousta takových listin, které my z hlediska zákona o ověřovaní nemůžeme vidimovat jako celek ale jen vidimovat ten originál překlad. A předpokládám, že klientovi je pak jen vidimace překladu k ničemu. Další variantou je kdy má tlumočník již vidimovanou listinu a k ní připojí úřední překlad toto spojí v 1 celek, ale nemá ve svém překladu zahrnutou informaci a české ověřovací doložce. Zase z hlediska vidimace já musím provést vidimaci ne 1celku od tlumočníka, ale pro mě 2 odlišných věci (vidimaci vidimované listiny+originál překladu tlumočníka). Má vůbec pak má ověřená listina pro další řízení ten onen správní právní účinek, když já z 1 celku listiny udělám 2? Kde bych se prosím dopátrala toho jak má listina od tlumočníka správně vypadat? Děkuji za informace Lucka

svazek se soudním překladem | 15.03.2019 02:03, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Dobrý den Lucko, svazek obsahující soudní překlad má zákonem stanovená pravidla, která musí soudní tlumočník znát a dodržovat. Pokud máte za to, že je porušuje, můžete podat stížnost vedoucímu oddělení znalců a tlumočníků Krajského soudu, který tlumočníka jmenoval (údaj naleznete v tlumočnické doložce dané osoby) anebo na odbor dohledu Ministerstva spravedlnosti. Neuvedla jste z jakého titulu (v jaké funkci) vidimujete/ověřujete úkony soudních tlumočníků. Prosím, upřesněte, ráda Vám odpovím podrobněji. Nicméně, příslušný zákon č. 36/1967 Sb. i vyhláška č. 37/19667 Sb. jsou k dispozici na stránkách KST ČR pod záložkou "Legislativa", zatímco náležitosti soudního překladu pod záložkou "Profesní informace".

Reply

Příplatek za práci v noci | 05.03.2019 13:03, od Vladimíra Jindřichová (v.jindrichova@volny.cz)

Milé kolegyně a milí kolegové, v opatření od policie mi určují, že odměna za tlumočení bude v maximální výši 350 Kč za hodinu. Nejednalo se o urgentní záležitost. Zásah však trval 22 hodin (od 5 hodin ráno jednoho dne do 3 hodin dalšího), což nikdo nečekal. Účtovali byste si příplatek za práci v noci? Zákon a znalcích a tlumočnících však přesně nevymezuje noční hodiny, že? Je to 22 - 6? Děkuji.

Reply

Čas strávený na cestě | 22.02.2019 13:02, od Lukáš Utíkal (lukas.utikal@seznam.cz)

Vážení kolegové, Jakým způsobem/jakou sazbou účtujete čas strávený na cestě k soudu. Obvykle tlumočím v místě bydliště, ale na poslední tlumočení jsem musel dojet hodinu tam, následně hodinu zpět, přičemž samotný úkon trval cca 45 minut. Děkuji Lukáš Utíkal

Reply

Překlad diplomu | 20.02.2019 23:02, od Nela Gajdošová (ikt.gajdosova@seznam.cz)

Dobrý den nechala jsem si udělat překlad diplomu a vysvědčení z českého jazyka do německého. Vyhotovení mi nabízejí ve formě PDF hybrid s vloženým razítkem a doložkou a nebo v papírové formě. K papírové formě je však nutné připojit ověřenou kopii, nebo se pletu? A je překlad v pdf formě uznávaný v zahraničí bez problému?

uznávání překladů v zahraničí | 27.02.2019 11:02, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Vážená paní, především se informujte u instituce, které máte překlad předložit. Uznávání našich překladů v zahraničí není vůbec samozřejmé a liší se v každé zemi. Dokonce jsou značné rozdíly i mezi jednotlivými spolkovými úřady v Německu. Dle českého zákona, který upravuje naši činnost, řádný soudní překlad je v listinné formě a musí být spojen s originálem nebo jeho ověřenou kopií. Vše ostatní je neregulérní a záleží na přijímateli, zda ho přijme, či nikoliv.

Reply

Daňové přiznání | 08.02.2019 14:02, od Andrea Fiedlerová (andrea.fiedlerova@centrum.cz)

Dobrý den, jak odlišujete v daňovém přiznání obyčejné překlady (výdajový paušál 60%) a překlady se soudním ověřením (výdajový paušál 40%)? Živnostenský list mám založený na tlumočnickou a překladatelskou činnost. Děkuji Vám. S přáním hezkého dne Andrea Fiedlerová

Názvy činností v daňovém přiznání | 11.02.2019 22:02, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Běžné překlady na ŽL s paušálním odečtem 60% uvádíte pod názvem "překladatelské a tlumočnické činnosti" a soudní překlady s odečtem 40% pod názvem "činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví". Daňový seminář je velmi užitečný. Koná se v sobotu 23. února. Ještě se stihnete přihlásit.

Reply

mezinárodní úmluva | 05.02.2019 10:02, od Martina Eisner (tlumocnik.prekladatel@email.cz)

Dobrý den, prosím o radu. Pokud český soudní tlumočník/překladatel např. z němčiny vyhotoví soudní překlad pro účely německych úřadů či soudů, tedy pro zákazníka, který následně překlad předá do Německa, existuje nějaká úmluva či ujednání o vzájemném uznávání soudních překladů? Běžně jsou tyto překlady akceptovány, jen by mě zajímalo, zda se dá odvolat na nějakou konkrétní úmluvu nebo ustanovení. Pokud ano, v takovém případě by měly i naše úřady akceptovat soudní překlady z němčiny do češtiny ze zahraničí. Za odpověď Vám budu velice vděčná. Děkuji Martina E.

Reply

Přeložení dokumentů | 17.01.2019 18:01, od František Randýsek (Fanyrandy@gmail.com)

Dobrý den, chci se zeptat. Žádám o kanadské občanství, protože jej má i můj otec. Mám už všechny potřebné dokumenty a poslední co mi zbývá je přeložit rodné listy a další potřebný materiál. Když jsem kontaktoval jednoho překladatele tady od nás z města. Řekl mi, že budu potřebovat nějaké speciální razítko, chci se zeptat jestli někdo náhodou neví o jaké se jedná. Děkuji za odpověď, pěkný zbytek dne. Randýsek

Apostille | 30.01.2019 01:01, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Vážený pane, kolega měl pravděpodobně na mysli tzv. Apostille, kterou Ministerstvo zahraničních věcí anebo Ministerstvo spravedlnosti (podle typu dokumentu) připojuje na listinu pro její použití v zahraničí. Konkrétně Vám však řekne co potřebujete nejspíše kanadský zastupitelský úřad.

Reply

Preklad z ukrajinstincy do cestiny | 16.12.2018 18:12, od Myroslava Kutsyn (kutsyn.myroslava@seznam.cz)

Dobry den, v roce 2001 pí doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc.mi provedla překlad rodného listu z ukrajinštiny do češtiny. V roce 2018 jsem byla úřadem (matrikou) informována, že překlad není správny na základě nařízení vlády 594/2006 o přepisu znaků do informačního systému. Chyby nalezene v dokumentech nesouvisi s novym narizenim. Pani tlumocnice misto prepisu jmen a prijmeni si dovolila provest zmeny v osobnich udajich - napr. jmeno Natalija uvadi jako Natálie. Odmita provest opravy a odkazuje se na to, ze nyni po ni chci preklad dle aktulanich pravidel, a na to pry nema cas. Na emaily nereaguje. Prosim o radu, jak nyni mam postupovat, pripadne kam se mohu obratit se stiznosti. Dekuji.

Reply

Soudně ověřený překlad dokumentů z datové schránky | 12.10.2018 21:10, od Linda Kapitulčinová (linda.kapitulcinova@gmail.com)

Dobrý den, mám překládat dokumenty pro jistý veřejný orgán, který dostal emailem oskenovaný originál a tento oskenovaný originál mi přeposlal datovou schránkou. Mohu to považovat za originál nebo musím vyžadovat originál v listinné podobě, který nemá prozatím k dispozici? Děkuji.

Ověřený překlad prostých kopií | 13.10.2018 13:10, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Především se zeptejte zadavatele, zda ke svázání dodá originály (nic nevyžadujte) anebo budete překlad svazovat s kopiemi, které vám již poslal. Pokud použijete kopie, nezapomeňte napsat do doložky, že "překlad souhlasí s textem připojené prosté kopie listiny". Tím jste z jakéhokoliv obliga a vyhovíte zadavateli. Tím, že vám zadavatel poslal dokumentaci přes datovou schránku, se ze skenů listin nestaly originály. Máte pouze jistotu a důkaz, že kdo vám je poslal.

Reply

požadavek na notářské ověření tlumočnické doložky | 17.09.2018 11:09, od Vít Prudil (vprudil@seznam.cz)

Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli má někdo podobnou zkušenost, kdy zastupitelský úřad vyžaduje u přeložené matriční listiny ještě notářské ověření podpisu a otisku razítka soudního tlumočníka v tlumočnické doložce. Podotýkám, že se jedná o zastupitelský úřad země EU (tj. signatáře smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských a rodinných). Na CzechPointu takové ověření samozřejmě odmítají dát, notáři (když je pěkně poprosím) ověření udělají, i když nad tím kroutí hlavou. Jeden klient si již na tento postup zkoušel stěžovat, ale na ZÚ se s ním na toto téma vůbec nebavili. Tak teď jde o to, jestli se podřídit a ověřovat oficiální doložku u notáře, nebo má smysl si stěžovat (ale kde: na našem MZV, na jejich MZV, na 5. nástupišti…)

Znáte úpravu činnosti soudních tlumočníků v zemi svého cílového jazyka? | 04.11.2018 15:11, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Milý kolego, nejdřív musíte mít jasno jakým způsobem je upravena činnost soudního/úředního/právního atd. tlumočníka v dané zemi. My jsme jmenováni podle českého zákona, jehož platnost je omezena na území ČR. Obecně lze říct, že země, které nemají činnost tlumočníků nijak upravenou, akceptují naše překlady bez dalšího anebo ji akceptují s tzv. vyšší legalizací, tj. s potvrzením Ministerstva spravedlnosti ČR o Vašem oprávnění provádět úřední překlady. Zastupitelské úřady zemí, kde nějakou úpravu mají, se jí snaží přizpůsobit tak, aby mohly práci zdejších tlumočníků uvést do souladu se zvyklostmi své země a vyžadují např. ověření podpisu anebo si vytváří vlastní seznamy atp. Tam, kde je úprava specificky uzákoněna (např. Polsko, Německo atd.), obvykle naše překlady vůbec neuznají a je nezbytné obrátit se na překladatele činné podle jejich zákona. Ani české úřady neuznávají překlady tlumočníků z cizích zemí. Domnívám se, že zdejší notář neověří Vaši doložku, ale Váš podpis, což je sice pro Vás i pro klienta další „vopruz“, ale ne problém. Takže pro stížnost je to 5. nástupiště asi nejschůdnější ☺

Právní pomoc | 06.11.2018 17:11, od Milan Skála (mms@centrum.cz)

S mnoha zeměni (včetně v odpovědi uváděného Polska) má ČR uzavřenou smlouvu o právní pomoci, která spočívá v tom, že "Listiny nebo jejich opisy, které byly na území jedné smluvní strany vyhotoveny v předepsané formě nebo ověřeny justičním orgánem či zvlášť k tomu pověřenou osobou v rámci jejich pravomoci a opatřeny otiskem úředího razítka, jsou na území druhé strany používány bez dalšího ověření. Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin i na území druhé smluvní strany" To se samozřejmě týká i překladů. Rumunsko (narážím tím na příspěvek pana Prudila) tuto dvoustrannou smlouvu bohužel někdy nedodržuje a požaduje ověření podpisu tlumočníka. Někdy se stává, že i příslušný pracovník českého úřadu tuto informaci rovněž nezná a je třeba odkázat na příslušnou dvoustrannou smlouvu. Pak je překlad vyhotovený např. ukrajinským, rumunským, ruským tlumočníkem bez problémů přijat bez další legalizace. Ze strany KST bych v této věci čekal větší erudici.

Mylná interpretace | 13.11.2018 00:11, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Vážený pane Skálo, ČR má samozřejmě řadu uzavřených bilaterálních dohod, mýlíte se však v tom, že překlady předkládané soukromými subjekty jsou bez dalšího použitelné v zahraničí. Shodou okolností se v bulletinu Soudní tlumočník 2012 psalo právě o smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, která byla podepsána ve Varšavě 21. 12. 1987. Bulletin je k dispozici na webu. Jakým způsobem by asi mohl polský matrikář, řekněme třeba někde v Gdaňsku, zjistit, že je dotyčný překladatel v ČR řádně jmenovaný, pokud by jeho jmenování nebylo ověřeno uznávanou institucí? Mýlíte se také ve své poslední narážce. Jelikož píši svým jménem, můžete zpochybňovat moji erudici, nikoliv však erudici Komory soudních tlumočníků ČR. Asi jste si ani nepřečetl úvodní informaci k tomuto fóru.

Reply