Discussion Create a new comment

The discussion in Czech serves only as an exchange of opinions among interpreters and translators. If you wish to contact the KST CR board of directors please use kstcr@kstcr.cz.

vyloučení překladatele | 12.07.2021 09:07, od Martina Kulíšková (martinaklasek@seznam.cz)

Dobrý den, prosím o Váš názor. Je důvodem vyloučení překladatele ve věci dle § 18 TlumZ. to, pokud mi klient jako FO zadá překlad usnesení, které vydal soud, jehož jsem zaměstnankyní, přičemž na vyhotovování tohoto usnesení nebo rozhodování ve věci klienta u tohoto soudu (kde jsem zaměstnána) jsem se nikterak nepodílela?

Vyloučení překladatele z případu | 12.07.2021 23:07, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Dle mého skromného názoru záleží také na tom "kde má být tlumočnický úkon použit". Vás se nejvíce týká první věta odst. 2) § 18 tlumočnického zákona, a pokud zadavatele upozorníte a on bude souhlasit, abyste překlad provedla, evidentně vás nemá za podjatou.

Reply

Identifikační číslo osoby zadavatele | 13.06.2021 18:06, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Předpokládám, že v položce "Označení zadavatele úkonu" není potřeba zadávat zadávat identifikační číslo (patrně č. OP) osoby, pokud se jedná o tlumočení líčení před soudem a jméno předsedy/předsedkyně senátu nebo samosoudce/samosoudkyně apod. zcela stačí. Jste téhož názoru (nebo máme i od nich požadovat č. OP) ???

Označení zadavatele úkonu | 13.06.2021 22:06, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Označení zadavatele úkonu znamená jednoduše název zadavatelského orgánu a číslo jednací, či spisová značka daného úkonu. To nám orgány veřejné moci vždy poskytují a my je máme uvádět v překladatelské doložce a až Evidence úkonů bude existovat, tak i tam. Nedělejme si více starostí, než je třeba ;)

Reply

Účtování dalších vyhotovení překladu (nekonečný příběh) | 14.05.2021 13:05, od Lenka Havrdová (lenka.havrdova@gmail.com)

Dobrý den, doufala jsem, že nová zákonná úprava vyřeší "problém" s účtováním dalších vyhotovení, ale zdá se, že ne. Státní zastupitelství mi výrazně zkrátilo odměnu za "další vyhotovení překladu dle §5 vyhlášky 507/2020" se sazbou sníženou o 70% s tím, že úřadem (cit.) "bylo požadováno vypracování jednoho překladu ve třech vyhotoveních a že v rámci jednoho překladu nelze účtovat další vyhotovení dle této vyhlášky. Nejedná se o kontrolu shody zdrojového projevu s překladem, který dříve překladatelka provedla za účelem vypracování dalšího vyhotovení úkonu, ale o pouhé vytištění jednoho provedeného překladu. Nevyžaduje se proto kontrola shodu každé vytištěné kopie překladu navíc, jedná se po pouhé strojové rozmnožování kopií v rámci jednoho zadání. Sporné ustanovení §5 by se aplikovalo v případě, že by vyvstala nutnost provést opětovný překlad po uplynutí určitého časového období" (sic! - jak dlouhé musí být?) Zároveň státní zástupce podotýká, že "v době rozhodování o odměně nebyla k tlumočnické vyhlášce vydána ani důvodová zpráva, která by objasňovala smysl a účel jednotlivých ustanovení vyhlášky, ani interpretační stanovisko původce vyhlášky." Máte někdo již v tomto roce podobnou zkušenost? Má smysl podávat stížnost a s jaká argumentace u vás zafungovala? Může si překladatel dovolit odmítnout vyhotovit tzv. další vyhotovení a doporučit úřadu, aby si překlad zkopíroval a nechal ověřit shodu s prvopisem? Děkuji, LH

Účtování dalších vyhotovení | 19.05.2021 13:05, od Tomáš Bicek (tomas@bicek.eu)

Dobrý den, můj problém je naprosto shodný, KSZ mi taky zkrátilo vyúčtování o další vyhotovení. Bylo by, prosím, možno to nějak vyjasnit? Ta formulace ve vyhlášce (dle mého laického názoru) nahrává oběma stranám... Díky moc.

Účtování dalších vyhotovení | 20.05.2021 12:05, od Mgr. Silvie Kany (kany@volny.cz)

Dobrý den, mám úplně stejnou zkušenost. Dnes mi bylo vyúčtování dalších vyhotovení překladů taky zamítnuto. Bohužel mi bylo taky telefonicky sděleno, že ostatní překladatelé si další vyhotovení neúčtují. Ptám se proč? Měli bychom asi postupovat jednotně. Já stížnost ale rozhodně podám. Nevíte někdo prosím, jaké náležitosti taková stížnost musí mít?

Účtování dalších vyhotovení | 25.05.2021 09:05, od Pavla Nečasová (paola.necasova@centrum.cz)

Mám stejnou zkušenost, kdy mi okresní státní zastupitelství odměnu za další vyhotovení nepřiznalo (se stejným odůvodněním jako u paní Havrdové), zatímco okresní soud v témže městě mi tuto odměnu již dvakrát přiznal. Podle mého názoru může být tato situace právní nejistoty vyřešena jedině nahrazením příslušného ustanovení vyhlášky srozumitelnou a jednoznačnou formulací, která připouští pouze jeden výklad. Do té doby by bylo velice žádoucí, kdybychom jako profesní skupina postupovali vůči státním orgánům jednotně ve smyslu doporučení KST.

Účtování dalších vyhotovení | 25.05.2021 10:05, od Jekatěrina Sochorová (sushkova@seznam.cz)

Dobrý den, účtuji to jako paušální náhrady hotových výdajů dle přílohy k vyhlášce, str. á 3,-Kč. Kupodivu i ohledně této malé částky mají některé úřady výhrady. Situace, kdy by po nějaké době vyžadovali stejný překlad u mě nikdy nenastala.

Účtování dalších vyhotovení | 25.05.2021 23:05, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Paní kolegyně, situace, že po nějaké době budou vyžadovat stejný překlad nastat prakticky ani nemůže, protože nemáme povinnost překlady archivovat a tudíž z bezpečnostních důvodů ani je uchovávat. Jediná opora v novém zákoně pro účtování dalších vyhotovení je skutečně § 5 a v případě zamítnutí je třeba vždy podat stížnost, i kdyby se jednalo o bagatelnou částku. KST ČR má ve své sbírce již celou řadu usnesení vyšších soudů, které stížnostím vyhověly. Jak píše výše kolegyně Nečasová, je skutečně žádoucí, abychom všichni postupovali jednotně.

Vyúčtování dalších vyhotovení | 27.05.2021 09:05, od Mervyn Sterneck (sterneck@sterneck.cz)

Milé kolegyně, domnívám se, že celé ustanovení upravující snížení sazby o 70% by se mělo novelizací buď vypustit zcela, nebo nahradit nějakým promyšlenějším ustanovením. Zatím se vede dlouhá debata pouze o tom, zda jej lze aplikovat na další vyhotovení či ne, avšak nikdo se nezamyslel nad jeho zněním z hlediska skutečné úpravy již existujícího překladu vyhotoveného dříve (bez ohledu na archivaci). I zde totiž zákonodárce ve své logice totálně selhal. Vůbec nechápu, jak jej může napadnout ohodnocení rozsahu skutečných úprav (v případě že by se tak skutečně dělo) paušalizovat odměnou 30% Představte si ad absurdum situaci, kdy skutečně s krátkým časovým odstupem máte upravit Vámi již jednou vyhotovený překlad a úpravy budou činit 50% rozsahu. To má zákonodárce doopravdy za to, že těch 20% práce navíc (bez ohledu na nutnou kontrolu zbytku textu) budeme dělat zadarmo? Dle mého je současná formulace tohoto ustanovení zcela nefunkční

Účtování dalších vyhotovení překladu | 22.07.2021 15:07, od Judita Dunajevská (jdunayevsky@gmail.com)

Milé kolegyně a kolegové, již od ledna mi všechny mimopražské soudy neuznávají vyúčtování za další vyhotovení. Vždy argumentuji a ode dne, co je k dispozici benchmark 1/2021, posílám ho spolu s fakturou a dokonce označuji text týkající se této problematiky. Odpovědi jsou stále stejné, např.: Na projednávanou věc se ustanovení § 5 vyhlášky neuplatní. Soudní překladatelce byly totiž předloženy soudem vytištěné stejnopisy rozsudku určeného k překladu. Ve vztahu k uvedeným stejnopisům pořízeným soudem přitom nemohla být reálná pochybnost o jejich autenticitě, takže nebylo třeba provádět kontrolu shody zdrojového projevu s překladem ve smyslu citovaného ustanovení. Je to každý měsíc stejné, připadám si jako kopírovací centrum, kde pracuji jako pomocná síla, kdy po hodině tisku, dostanu 3 Kč za stránku jako odměnu, velmi levná pracovní síla..... Pouze pražské soudy mi odměnu zatím vždy přiznaly:-) Přeji pevné nervy všem!

Reply

Pořadí dokumentů | 06.05.2021 10:05, od Lukáš Utíkal (lukas.utikal@seznam.cz)

Stanoví nová právní úprava pořadí pro svázání originálu a dokumentu? Nenašel jsem ani ve vyhlášce a klient po mě nyní požaduje překlad první a originál za ním. Je to možné?

Pořadí dokumentů | 06.05.2021 22:05, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Předpisy to vysloveně nestanoví a ani dříve nestanovovaly. Pořadí, které po vás chce zadavatel, je dle mého názoru logické. Pro čtenáře je přívětivější a pro překladatele bezpečnější, protože originální text je uchován uvnitř svazku. Já to tak dělám bez problémů již mnoho let a to jak pro orgány veřejné moci, tak pro komerční zadavatele. Nikdy si nikdo nestěžoval.

Reply

Hodinová přestávka | 02.05.2021 09:05, od Milan Skála (MMS@centrum.cz)

Celní správa mi údajně dle § 27, odst. 5 zák. 354/2019 Sb. krátí tlumočné s tím, že tlumočník musí mít po 4 hodinách tlumočení 1 hodinu přestávku, nehledě na to, že se jedná o průběžné tlumočení a žádná přestávka nproběhla. Sazba za přestávku je 50 Kč/15 min., tedy 200 Kč za hodinu. Znamená to tedy, že máme jako tlumočníci např. přerušit hlavní líčení u soudu a požadovat hodinovou přestávku? Anebo výslech na policii či dokonce přerušit jednání oficiální delegace apod.? Je takový nesmysl vůbec možný?

Reply

datove schranky | 29.04.2021 22:04, od Andrea Moustafa (andreamoustafa@yahoo.com)

Mám datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, protože mi kdysi, když se schránky zřizovaly, nebyl nikdo schopen říct, jestli potřebuji/musím mít obě. Co se týče naší profese, tak přes datovku se mnou výhradně komunikují soudy a to tak, že jednou pošlou zprávu/dokumenty na tu datovku, jindy na druhou, takže je to evidentně jedno, kterou člověk má... Pochopila jsem správně, že teď budu (budeme) mít datové schránky TŘI ("profesní" datová schránka pro soudní překladatele/tlumočníky)...?? (Anebo možná čtyři... jednu jako překladatel a jednu ještě jako tlumočník...)??

Reply

Ověřování podpisu překladatele - Doplnění níže uvedeného | 16.04.2021 17:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Níže citovaný text je jen ilustrační - nezrcadlí současný požadavek/situaci, ale myslím, že dokazuje, že i právní situace může být absurdní. Současnou situaci (dopis paní Cetlové) interpretuji následovně: Pokud si soukromý zadavatel chce úřední překlad nechat opatřit v ČR (apostilou), dostavím se k notáři k ověření mého podpisu a takto zaopatřený dokument zadavateli předám, aby si apostilu již zajistil sám. Překládám jen v angličtině, a to od roku 2001, a za tu dobu jsem se nesetkal s jediným případem, kdy by si zákazník nechal ověřit moje oprávnění u krajského soudu (ať už šlo o překlad rodných, oddacích listů apod.) a pak by si nechal vystavit apostilu. Jinými slovy, pro anglosaské země bylo OK: svázaný originál/ověřená kopie s překladem a moje doložka a pečeť a podpis. Nikdy se to nevrátilo. Proto doporučuji (ale zdůrazňuji, že mám zkušenost hlavně ohledně Británie a USA): Seznámit zákazníka se situací a doporučit mu dodání překladu (např. do Británie) bez apostily s tím, že není vyloučena možnost, že se to vrátí a v tom případě to provedeme dle nového požadavku. Rozhodnutí nechat na něm. Apostilou opatřovat, jen když její absence představuje riziko (např. dokument předkládaný letištnímu personálu v cílové destinaci, kdy hrozí např. že by cestujícího nevpustili do dané země, nebo kdy je nebezpečí z prodlení apod.). Budu Vám kolegyně/kolegové vděčný za Váš názor.

Ověřování podpisu překladatele notářem | 17.04.2021 14:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Pane kolego, podívejte se prosím na diskuzi na téma ze 16. 3. 2021 pod názvem "ověření podpisu notářem". Zejména na odpověď kolegyně Andrey Mustafa z 29. 3. 2021 s názvem "ověřování podpisu překladatele". Jen doplňuji, že dnes už žádný krajský soud nemůže naše oprávnění potvrdit, protože seznam vede Ministerstvo spravedlnosti a ne soudy. I na ministerstvu vědí, že je to zacyklený postup a popravdě říkají, že takový byl i ten dřívější. Nás však obtěžoval méně. Podstatné je právní prostředí cílové země a myslím, že každý z nás by měl alespoň částečně znát požadavky země/zemí svého cílového jazyka. Asi všichni víme, že naše orgány veřejné moci neakceptují překlady soudních tlumočníků jmenovaných v jiných zemích, tak buďme trochu empatičtí a zkusme si představit neprůstřelnou situaci našich zahraničních kolegů-češtinářů vůči právnímu prostředí ČR.

Ověřování podpisu překladatele | 17.04.2021 18:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Děkuji za reakci. Vím, že nyní už to dělá Ministerstvo. Ale to není náš problém - je to více komplikace pro zákazníka - chce-li apostilu (pro nás je v takovém případě novou povinností jen nechat si ověřit oprávnění u notáře). Myslím, že nejsme v rozporu a souhlasím s Vámi. Chtěl jsem jen poukázat, na možnost volby zákazníka - zda chce apostilu, v kterémžto případě musí na Ministerstvo. Mějte se fajn. Zdraví, Zbyněk Zeman

Ověřování podpisu překladatele | 19.04.2021 13:04, od Petra Sendlerová (petrasendlerova@seznam.cz)

Bylo by fajn, kdyby k tomu Msp vydalo nějaké jednoznačné prohlášení, jak postupovat, aby to bylo všem jasné. Dle informací z Ministerstva po telefonu je notářské ověření podpisu soudního překladatele nutné jen tehdy, když je apostila vyžadována až za překlad, jestli tomu tedy dobře rozumím, tak jen tehdy, když cílová instituce vyžaduje ověření o jmenování překladatele (a budou tedy pak na dokumentu apostily dvě) - klient by tedy měl být dle mého názoru o této možnosti informovaný a dopředu si zjistit, co bude pro akceptování soudního překladu v cizině potřeba. Odpovídá to i tomu, jak cituje kolega níže právní výklad. Zkusím Msp ještě jednou požádat o přesné informace písemně.

Ověřování podpisu překladatele | 20.04.2021 14:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Dobrý den paní kolegyně. Myslím, že Vám Msp odpovědělo správně, ale nikoliv vyčerpávajícím způsobem, protože dopis paní Cetlové se dá jednou větou shrnout následovně: "Msp vystaví zákazníkovi apostilu, jen pokud bude Vaše oprávnění ověřeno notářem." Takže apostila bude vždy až za překladem - za ověřením notářem, a bude tedy jen jedna (to je jediné, v čem se lišíme). Tímto způsobem bude mít zákazník požadující apostilu vše: Váš úřední překlad s jeho náležitostmi, ověření Vašeho oprávnění notářem a apostilu. Jinak, (kromě počtu apostil) s Vámi zcela souhlasím. Budete hodná pokud, požádáte Msp o informace písemně. A ještě více, pokud se s námi ostatními o ně podělíte. Mějte se moc hezky. Zdraví, Zbyněk Zeman

Ověřování podpisu překladatele | 21.04.2021 19:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Především bychom měli mít jasno v apostilách. Úřední doklady mohou být apostilovány pouze ve státě (a jím stanoveným orgánem), který doklad vystavil. Apostila potvrzuje cizímu státu, že doklad je pravý a že je podepsaný oprávněnou osobou. Poté my překlad přeložíme včetně apostily a, pokud cizí stát chce vědět i to, kdo jsme my a vyžaduje potvrzení i o nás, tak necháme svůj podpis ověřit notářem (který bohužel prozatím neověřuje naše oprávnění, pouze pravost podpisu), načež MSp ověří další apostilou notářův podpis a funkci. Toť vše. Výjimky teď do toho plést nebudu, ale i ty existují a jsou odvislé buď od bilaterálních dohod anebo stanovené členským státům evropskými předpisy.

Ověření podpisu překladatele | 22.04.2021 10:04, od Petra Sendlerová (petrasendlerova@seznam.cz)

Děkuji, paní Denčíková, takto už je to jasné a potvrzuje to postup, který jsem si vydedukovala. Pane Zemane, na Msp po telefonu také právě hovořili o dvou apostilách. Pro běžné situace, kdy se apostila rovnou přeloží a žádné další ověření pravosti podpisu se nepožaduje, notářské ověření tedy není potřeba. Psala jsem na Msp, zda by toto mohli objasnit písemně pro všechny.

Ověřování podpisu překladatele | 28.04.2021 18:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Jo jo. Tak teď jsem si to díky Vám oběma "zkompiloval". Mějte se fajn.

Reply

Ověřování podpisu překladatele | 15.04.2021 23:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Cituji právníka v souvislosti s mou odpovědí na danou problematiku (a podotýkám, že právní úprava nemůže záviset na "doufat"): "Nejdříve apostilace a poté překlad či naopak? Kromě veřejné listiny musí být vždy přeložena i apostila, tedy vždy musí být proces apostilování předcházet úřednímu překladu listiny. Ale ačkoliv úřední překlad listiny není ze své povahy veřejnou listinou, můžeme se setkat v praxi s tím, že některé úřady budou vyžadovat i apostilovaný úřední překlad. Tím se však můžeme dostat do pomyslného „začarovaného kruhu“. Nastává totiž situace, kdy pokud apostilovanou listinu necháme úředně přeložit a tento překlad (razítko překladatele/krajského úřadu) posléze necháme znovu apostilovat, tak zde máme znovu apostilu bez jejího přeložení a takto bychom mohli překládat a apostilovat do nekonečna. V zásadě by tedy měl stačit postup, kdy necháme listinu apostilovat a poté přeložit. Pokud však konkrétní úřad bude vyžadovat apostilaci úředního překladu, máme 2 možnosti, jak se vyhnout výše popsané situaci: 1) v souladu s metodikou Ověřování českých veřejných listin pro použití v cizině ministerstva spravedlnosti ČR, si na řádně apostilovanou a úředně přeloženou listinu (překlad musí být pevně spojen s listinou) opatříme pod tlumočníkovo razítko doložku krajského soudu potvrzující, že tlumočník je řádně zapsán v seznamu tlumočníků, necháme listinu znovu apostilovat a budeme doufat, že tento postup bude danému úřadu stačit; nebo 2) optimálním řešením je řádně apostilovanou listinu nechat přeložit místním úředním tlumočníkem až ve státě, ve kterém chceme danou listinu použít. Tím se vyhneme nutnosti znovu apostilovat úřední překlad. Tento postup však může být poněkud nákladnější."

Reply

Kde nechat vyhotovit nové překladatelské + tlumočnické pečetě | 08.04.2021 16:04, od Hana Božáková (hanka.bozakova@centrum.cz)

Dobrý den, v půlce února mi bylo od Ministerstva spravedlnosti doručeno potvrzení k výrobě tlumočnické a překadatelské pečeti, platné 60 dní, počínaje 11.2.2021. Doteď, vzhledem k uzavření veškerých služeb, které tyto činnosti provádějí, nebylo kde si nechat pečetě udělat. Ani jsem nepátrala po tom, jestli se dá vyřešit i nějak online, v tomto případě to považuji za docela nevhodné řešení, vzhledem k tomu, oč jde - úřední věc. Doufám, že i po uplynutí této, vládou stanovené doby, s vyhotovením nebude problém, když už si takovou "zbytečnost" vláda vymyslela!

Vyhotovení razítek | 10.04.2021 17:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Překladatelské i tlumočnické razítko lze nechat vyhotovit zcela bez problémů online u jakéhokoli dodavatele razítek.

Reply

Užívání tlumočnického razítka | 07.04.2021 11:04, od Petra Borovanská (petra.borovanska@gmail.com)

Dobrý den, můžete mi prosím srozumitelně vysvětlit, kam se může podle nové leg. úpravy dávat tlumočnické razítko? Děkuji

Razítko tlumočníka | 08.04.2021 02:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Jednoduše řečeno jen na písemný tlumočnický úkon, tj. na překlad odposlechu. MSp je v jednání s notáři a bude asi možné dát razítko i na přetlumočený notářský zápis. Legislativci se nevyjadřují příliš jasně, nicméně zde jsou příslušné části z nového zákona a prováděcí vyhlášky: § 27 odst. 1 zákona č. 354/2019 Sb.: “Tlumočnický úkon lze provádět pouze ústně; přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být prováděn písemně.” § 27 odst. 4 zákona č. 354/2019 Sb.: “Tlumočnickou pečetí lze opatřit pouze překladatelský úkon nebo tlumočnický úkon v písemné podobě.” § 27 odst. 1 vyhlášky č. 506/2020 Sb.: “Pokud se překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon provádí v listinné podobě, musí být sešit a sešívací šňůra musí být připevněna k poslední straně a přetištěna překladatelskou nebo tlumočnickou pečetí.”

Tlumočnické razítko | 13.06.2021 00:06, od Anna Beránková (anna2110@gmail.com)

Dobrý den, pro použití tlumočnického razítka mě napadá třeba jedání na policii (typicky okradený cizinec přijde událost nahlásit a policie Vás přivolá), kde se razítkuje protokol. Nebo se mýlím?

Reply

Účtování poštovného | 22.03.2021 16:03, od Jan Smejkal (nemcina-preklady@email.cz)

Dobrý den, zajímalo by mne, jakým způsobem účtovat poštovné za doručení vyhotoveného překladu státním orgánům. Přesnou cenu se přece dozvím až na přepážce pošty. Nebo mám účtovat paušální částku? Pak ale nemohu dodat doklad... Dosud jsem poštovné neúčtoval, ale zbytečně si tak odměnu krátím.

Účtování poštovného je samozřejmostí | 24.03.2021 02:03, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Účtuji vždy v položce hotové výdaje podle § 12 až § 17 úhradové vyhlášky č. 507/2020: poštovné dle sazebníku České pošty. Částku si dohledám podle váhy zásilky na webu České pošty. Někdy se trefím, někdy se zmýlím v můj nebo jejich neprospěch, ale dosud nikdo nenamítal. A to ani dříve, kdy jsme se řídili starými předpisy.

Účtování poštovného | 25.03.2021 18:03, od Miroslava Müllerová (mirka.muller@seznam.cz)

Pořiďte si obyčejnou digitální kuchyňskou váhu. Na ní zásilku i s obálkou zvažte. Na poště obdržíte leták s platným ceníkem doporučených zásilek dle váhy a vašeho smluvního vztahu k České poště. Já tak velmi přesně určuji cenu poštovného. Podací lístky uchovávám, v případě potřeby na vyžádání zasílám jejich sken (zpravidla PČR). Zadavateli postačuje jako průkaz nákladů na poštovné cena na poštovním razítku.

Reply

ověření podpisu notářem | 16.03.2021 20:03, od Věra Peprníčková (vera.peprnickova@volny.cz)

Dobrý den, vždycky jsem si myslela, že na soudně ověřeném překladu musí být přeložena i všechna razítka. Když bude notář ověřovat můj podpis překladatelky, předpokládám, že k tomu připojí svoje razítko s příslušným textem o ověření podpisu v češtině. Kdo bude překládat toto notářské razítko, aby příjemce věděl, co notář píše? Děkuji a zdravím.

Ověření podpisu překladatele v češtine | 16.03.2021 23:03, od Dagmar De Blasio Denčíková (dencikova@gmail.com)

Dotaz zašlete na Ministerstvo spravedlnosti, kde tento postup vymysleli: tlumocnici.justice.cz/kontakt/

ověření podpisu notářem | 19.03.2021 11:03, od Petra Sendlerová (petrasendlerova@seznam.cz)

Bohužel ani jeden dotaz zaslaný na portál Ministerstva mi zatím nebyl nikdy zodpovězen, ani po několika měsících.

Odpovědi z ministerstva | 19.03.2021 21:03, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Na MSp na tento dotaz odpovědět neumí. A nejen na tento. Mnohé se však můžete dozvědět na tomto webu v Aktualitách v oddílu "PORTÁL pro SOUDNÍ TLUMOČNÍKY a PŘEKLADATELE - vývoj dopadů nepřipravenosti Ministerstva spravedlnosti ČR", který je pravidelně doplňován. V posledním odstavci jsou zápisy z pokračujících jednání s ministerstvem.

ověřování podpisu překladatele | 29.03.2021 01:03, od Andrea Moustafa (andreamoustafa@yahoo.com)

Dříve ověřoval razítko soudního překladatele (ne podpis) příslušný soud, kde byl překladatel zapsán, tzn. také na překladu přibylo razítko/text v češtině, který se následně nepřekládal (dostali bychom se do začarovaného kruhu). V tomto se tedy praxe nemění (týká se to např. Egypta). Jen nám přibyla nepříjemná povinnost dostavit se osobně k notáři, což dříve nutné nebylo, razítko u soudu získal i klient sám.

Dotazy na ministerstvo - ověření podpisu překladatele | 31.03.2021 22:03, od Hana Hrušková (hruskova-hana@seznam.cz)

Mám stejnou zkušenost – už 6 týdnů čekám na odpověď, kterou nejspíš nedostanu. V dopise ministerstva se totiž mluví v souvislosti s ověřením podpisu překladatele o „nutnosti vyhotovení úředně ověřeného překladu za účelem jeho použití v zahraničí“, v praxi se ovšem jedná pokaždé, když žádá zadavatel překlad z českého do cizího jazyka, o tuto situaci, minimálně v mé zkušenosti. Selským rozumem si vykládám, že je to individuální podle potřeb zadavatele, ale chtěla bych to mít potvrzené vyjádřením ORGÁNU. Také nemohu pochopit stav, kdy soud, který jmenoval osobu do funkce, mohl ověřovat jeho podpis, a ministerstvo ve stejné pozici – jako vyšší úřad (!!) – nemůže? ... ministerstvo mlčí.

Reply

Nová pečeť - otisk | 09.03.2021 19:03, od Bc. Ilona Karaman (info@preklady-perevody.cz)

Dobrý den, nevíte prosím někdo, zda máme povinnost zaslat na Msp otisk nové pečetě, jako tomu bylo dříve, že jsme museli zasílat na Krajský úřad? A co máme dělat s tou starou? Zlikvidovat?

Co se štočkem pečeti? | 11.03.2021 00:03, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Štoček si pro jistotu uschovejte. Alespoň na památku. Zákon nám žádnou povinnost při výměně pečeti neukládá. Jak praví právník, jelikož státní moc lze vykonávat jen na základě zákona a v jeho mezích, to samé platí i o ukládání povinností. Žádný rozšiřující výklad tedy nepřichází v úvahu.

Reply

ověřování podpisu překladatele | 15.02.2021 16:02, od Andrea Moustafa (andreamoustafa73@gmail.com)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak se stavíte k nově zavedené praxi, že u překladu určeného do zahraničí je nutný notářsky ověřený podpis překladatele, případně výpis ze seznamu překladatelů (až bude...), který také musí notář vystavit osobně a pak je možné ho připojit k překladu? Vyšší ověření si dosud zajišťovali ve valné většině klienti sami. Nyní to pro nás bude znamenat, že budeme ještě trávit čas u notáře?? Ano, dle dopisu paní náměstkyně si za to můžeme nechat zaplatit.... Jak velkorysé!!! Další věc - evidence nebude připravena dříve než v polovině r. 2021, nebude po nás vyžadováno doplnit všechny zakázky do té doby, ale je to "velmi žádoucí"... Opravdu si někdo myslí, že budeme do evidence dopisovat zakázky za minimálně půl rok??

ověřování podpisu překladatele | 10.03.2021 10:03, od Bc. Ilona Karaman (info@preklady-perevody.cz)

Upřímně řečeno ani jsem nepochopila k čemu to vůbec potřebuji. Překládám denně již více jak 20 let, nikdy to po mně nikdo nechtěl. Tak proč najednou? Máme čím dál víc administrativy kolem překladů a tlumočení, nevím jak vy, ale já cca hodinu překládám 1 Normostranu textu pro soud a další hodinu a půl kontroluji, sešívám, vypisuji vyúčtování, vystavuji fakturu. Teď ještě toto... Teď finančně: jedna sada razítek - 1720,- Potřebuji i druhou, protože pracuji nejen v kanceláři, ale i doma, takže dalších 1720 Kč. Dodělávám si titul Mgr., takže opět nová razítka a znovu 3 440,- Uf!!!!

ověřování podpisů a nová razítka | 11.03.2021 00:03, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Máte určitě pravdu, že nám neúměrně přibývá administrativy, ale nedělejme si to sami komplikovanější než je třeba. Ověření oprávnění vyhotovovat soudní překlady, tj. náš podpis, je vyžadováno pouze v některých zemích. V některých dokonce tamní orgány veřejné moci vůbec neakceptují české oprávnění, podobně jako např. české orgány veřejné moci neakceptují překlady soudních tlumočníků jmenovaných v zahraničí. Asi by každý z nás měl znát předpisy země svého cílového jazyka, resp. svých cílových jazyků. Paní kolegyně Karaman, nemusíte předělávat razítka po získání magisterského titulu, pokud nechcete. Uvádění titulů není povinné. To je jen takový úsměvný nešvar především v naší kotlině a pak směrem na východ.

ověřování podpisu překladatele | 19.03.2021 11:03, od Petra Sendlerová (petrasendlerova@seznam.cz)

Je to prosím tak, že toto ověření je třeba jen na překlady, kdy si zadavatel přeje apostilu až za překlad nebo když ověření oprávnění požaduje cílová instituce konkrétní země, a ne tedy pro běžné situace, kdy zákazník přinese k překladu dokument již s apostilou? Děkuji.

Ověřování podpisu překladatele | 15.04.2021 23:04, od Zbyněk Zeman (zbynek.zeman@volny.cz)

Je to zcela nedomyšlené a vede to k začarovanému kruhu. Osobně doporučuji ignorovat a souhlasím s Vaším názorem. Jinými slovy, prostě přeložit dokument, ať už se zákazníkem opatřenou apostilou, či bez ní, a buď to cílový úřad akceptuje nebo ne. Doporučuji zákazníka s touto situací předem obeznámit, aby si následně nenárokoval další výdaje. Nedovedu si představit, že by nás MSp penalizovalo za něco, co vede k začarovanému kruhu.

Reply

Paušál na soudní překlady | 15.02.2021 11:02, od Lenka Martinková (martinkova.preklad@gmail.com)

Hezký den, moje účetní mi vždy zdaňovala soudní překlady paušálem 40 %. Teď mi ale jiná účetní tvrdí, že 40 % je pouze pro ověřování pro notáře, pro soudní překlady platí 60 %. Co je správně? Díky za pomoc Lenka M

Paušál na soudní překlady | 15.02.2021 16:02, od Tibor FEHÉR (feher.tibor@centrum.cz)

Dobrý den, u soudních překladů uplatňuji paušál 40% a u nesoudních překladů (nutno mít živnostenský list) uplatňuji paušál 60%. S pozdravem a přáním pevného zdraví T. Fehér

Paušál na soudní překlady-doplnění | 16.02.2021 07:02, od Tibor FEHÉR (feher.tibor@centrum.cz)

...ještě doplňuji, že soudní překlady s paušálem 40% uvádím pod názvem "činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví" a běžné (nesoudní) překlady s paušálem 60% uvádím pod názvem "překladatelské a tlumočnické činnosti". Zdraví T. Fehér

Paušál na soudní překlady | 17.02.2021 21:02, od Lenka Martinková (martinkova.preklad@gmail.com)

Přesně tak to dělám i já, jenom jsem se chtěla ujistit, že to dělám správně. Moc děkuji za odpověď!

Reply