Discussion Create a new comment

The discussion in Czech serves only as an exchange of opinions among interpreters and translators. If you wish to contact the KST CR board of directors please use kstcr@kstcr.cz.

Daňové přiznání | 08.02.2019 14:02, od Andrea Fiedlerová (andrea.fiedlerova@centrum.cz)

Dobrý den, jak odlišujete v daňovém přiznání obyčejné překlady (výdajový paušál 60%) a překlady se soudním ověřením (výdajový paušál 40%)? Živnostenský list mám založený na tlumočnickou a překladatelskou činnost. Děkuji Vám. S přáním hezkého dne Andrea Fiedlerová

Názvy činností v daňovém přiznání | 11.02.2019 22:02, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Běžné překlady na ŽL s paušálním odečtem 60% uvádíte pod názvem "překladatelské a tlumočnické činnosti" a soudní překlady s odečtem 40% pod názvem "činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví". Daňový seminář je velmi užitečný. Koná se v sobotu 23. února. Ještě se stihnete přihlásit.

Reply

mezinárodní úmluva | 05.02.2019 10:02, od Martina Eisner (tlumocnik.prekladatel@email.cz)

Dobrý den, prosím o radu. Pokud český soudní tlumočník/překladatel např. z němčiny vyhotoví soudní překlad pro účely německych úřadů či soudů, tedy pro zákazníka, který následně překlad předá do Německa, existuje nějaká úmluva či ujednání o vzájemném uznávání soudních překladů? Běžně jsou tyto překlady akceptovány, jen by mě zajímalo, zda se dá odvolat na nějakou konkrétní úmluvu nebo ustanovení. Pokud ano, v takovém případě by měly i naše úřady akceptovat soudní překlady z němčiny do češtiny ze zahraničí. Za odpověď Vám budu velice vděčná. Děkuji Martina E.

Reply

Přeložení dokumentů | 17.01.2019 18:01, od František Randýsek (Fanyrandy@gmail.com)

Dobrý den, chci se zeptat. Žádám o kanadské občanství, protože jej má i můj otec. Mám už všechny potřebné dokumenty a poslední co mi zbývá je přeložit rodné listy a další potřebný materiál. Když jsem kontaktoval jednoho překladatele tady od nás z města. Řekl mi, že budu potřebovat nějaké speciální razítko, chci se zeptat jestli někdo náhodou neví o jaké se jedná. Děkuji za odpověď, pěkný zbytek dne. Randýsek

Apostille | 30.01.2019 01:01, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Vážený pane, kolega měl pravděpodobně na mysli tzv. Apostille, kterou Ministerstvo zahraničních věcí anebo Ministerstvo spravedlnosti (podle typu dokumentu) připojuje na listinu pro její použití v zahraničí. Konkrétně Vám však řekne co potřebujete nejspíše kanadský zastupitelský úřad.

Reply

Preklad z ukrajinstincy do cestiny | 16.12.2018 18:12, od Myroslava Kutsyn (kutsyn.myroslava@seznam.cz)

Dobry den, v roce 2001 pí doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc.mi provedla překlad rodného listu z ukrajinštiny do češtiny. V roce 2018 jsem byla úřadem (matrikou) informována, že překlad není správny na základě nařízení vlády 594/2006 o přepisu znaků do informačního systému. Chyby nalezene v dokumentech nesouvisi s novym narizenim. Pani tlumocnice misto prepisu jmen a prijmeni si dovolila provest zmeny v osobnich udajich - napr. jmeno Natalija uvadi jako Natálie. Odmita provest opravy a odkazuje se na to, ze nyni po ni chci preklad dle aktulanich pravidel, a na to pry nema cas. Na emaily nereaguje. Prosim o radu, jak nyni mam postupovat, pripadne kam se mohu obratit se stiznosti. Dekuji.

Reply

Soudně ověřený překlad dokumentů z datové schránky | 12.10.2018 21:10, od Linda Kapitulčinová (linda.kapitulcinova@gmail.com)

Dobrý den, mám překládat dokumenty pro jistý veřejný orgán, který dostal emailem oskenovaný originál a tento oskenovaný originál mi přeposlal datovou schránkou. Mohu to považovat za originál nebo musím vyžadovat originál v listinné podobě, který nemá prozatím k dispozici? Děkuji.

Ověřený překlad prostých kopií | 13.10.2018 13:10, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Především se zeptejte zadavatele, zda ke svázání dodá originály (nic nevyžadujte) anebo budete překlad svazovat s kopiemi, které vám již poslal. Pokud použijete kopie, nezapomeňte napsat do doložky, že "překlad souhlasí s textem připojené prosté kopie listiny". Tím jste z jakéhokoliv obliga a vyhovíte zadavateli. Tím, že vám zadavatel poslal dokumentaci přes datovou schránku, se ze skenů listin nestaly originály. Máte pouze jistotu a důkaz, že kdo vám je poslal.

Reply

požadavek na notářské ověření tlumočnické doložky | 17.09.2018 11:09, od Vít Prudil (vprudil@seznam.cz)

Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli má někdo podobnou zkušenost, kdy zastupitelský úřad vyžaduje u přeložené matriční listiny ještě notářské ověření podpisu a otisku razítka soudního tlumočníka v tlumočnické doložce. Podotýkám, že se jedná o zastupitelský úřad země EU (tj. signatáře smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských a rodinných). Na CzechPointu takové ověření samozřejmě odmítají dát, notáři (když je pěkně poprosím) ověření udělají, i když nad tím kroutí hlavou. Jeden klient si již na tento postup zkoušel stěžovat, ale na ZÚ se s ním na toto téma vůbec nebavili. Tak teď jde o to, jestli se podřídit a ověřovat oficiální doložku u notáře, nebo má smysl si stěžovat (ale kde: na našem MZV, na jejich MZV, na 5. nástupišti…)

Znáte úpravu činnosti soudních tlumočníků v zemi svého cílového jazyka? | 04.11.2018 15:11, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Milý kolego, nejdřív musíte mít jasno jakým způsobem je upravena činnost soudního/úředního/právního atd. tlumočníka v dané zemi. My jsme jmenováni podle českého zákona, jehož platnost je omezena na území ČR. Obecně lze říct, že země, které nemají činnost tlumočníků nijak upravenou, akceptují naše překlady bez dalšího anebo ji akceptují s tzv. vyšší legalizací, tj. s potvrzením Ministerstva spravedlnosti ČR o Vašem oprávnění provádět úřední překlady. Zastupitelské úřady zemí, kde nějakou úpravu mají, se jí snaží přizpůsobit tak, aby mohly práci zdejších tlumočníků uvést do souladu se zvyklostmi své země a vyžadují např. ověření podpisu anebo si vytváří vlastní seznamy atp. Tam, kde je úprava specificky uzákoněna (např. Polsko, Německo atd.), obvykle naše překlady vůbec neuznají a je nezbytné obrátit se na překladatele činné podle jejich zákona. Ani české úřady neuznávají překlady tlumočníků z cizích zemí. Domnívám se, že zdejší notář neověří Vaši doložku, ale Váš podpis, což je sice pro Vás i pro klienta další „vopruz“, ale ne problém. Takže pro stížnost je to 5. nástupiště asi nejschůdnější ☺

Právní pomoc | 06.11.2018 17:11, od Milan Skála (mms@centrum.cz)

S mnoha zeměni (včetně v odpovědi uváděného Polska) má ČR uzavřenou smlouvu o právní pomoci, která spočívá v tom, že "Listiny nebo jejich opisy, které byly na území jedné smluvní strany vyhotoveny v předepsané formě nebo ověřeny justičním orgánem či zvlášť k tomu pověřenou osobou v rámci jejich pravomoci a opatřeny otiskem úředího razítka, jsou na území druhé strany používány bez dalšího ověření. Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin i na území druhé smluvní strany" To se samozřejmě týká i překladů. Rumunsko (narážím tím na příspěvek pana Prudila) tuto dvoustrannou smlouvu bohužel někdy nedodržuje a požaduje ověření podpisu tlumočníka. Někdy se stává, že i příslušný pracovník českého úřadu tuto informaci rovněž nezná a je třeba odkázat na příslušnou dvoustrannou smlouvu. Pak je překlad vyhotovený např. ukrajinským, rumunským, ruským tlumočníkem bez problémů přijat bez další legalizace. Ze strany KST bych v této věci čekal větší erudici.

Mylná interpretace | 13.11.2018 00:11, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Vážený pane Skálo, ČR má samozřejmě řadu uzavřených bilaterálních dohod, mýlíte se však v tom, že překlady předkládané soukromými subjekty jsou bez dalšího použitelné v zahraničí. Shodou okolností se v bulletinu Soudní tlumočník 2012 psalo právě o smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, která byla podepsána ve Varšavě 21. 12. 1987. Bulletin je k dispozici na webu. Jakým způsobem by asi mohl polský matrikář, řekněme třeba někde v Gdaňsku, zjistit, že je dotyčný překladatel v ČR řádně jmenovaný, pokud by jeho jmenování nebylo ověřeno uznávanou institucí? Mýlíte se také ve své poslední narážce. Jelikož píši svým jménem, můžete zpochybňovat moji erudici, nikoliv však erudici Komory soudních tlumočníků ČR. Asi jste si ani nepřečetl úvodní informaci k tomuto fóru.

Reply

Transkripce osobních jmen z latinky | 27.08.2018 15:08, od Hana Borova (hana.borova@volny.cz)

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda v souvislosti s příslušným nařízením vlády jsem jako soudní tlumočnice povinna při překladu jména "Thérèse" v rodném listu přepsat "è" (e s čárkou nad vlevo) na "e" nebo jestli tuto povinnost má pouze matriční úřednice, která jméno bude zadávat do informačních systémů veřejné správy (viz nařízení č. 594/2006 Sb.). Případně zda existují jiná nařízení, která mi tuto povinnost ukládají. V případě latinky totiž vždy ponechávám původní pravopis osobních jmen i se všemi méně běžnými znaky a poprvé se mi stalo, že matriční úřednice žádá vyhotovení nového překladu. S pozdravem Hana Borova

Transkripce z latinky | 10.09.2018 21:09, od Dagmar De Blasio Denčíková (dencikova@gmail.com)

Upravovat jména podle nařízení č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy (v novelizované verzi dle nařízení vlády č. 100/2007 Sb.), může výhradně matriční pracovník. Tlumočník nemá právo cokoli měnit.

Reply

Archvivace e-mailů | 26.08.2018 08:08, od Garrett (e113d@seznam.cz)

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, archivujete došlé skeny originál dokumentů v e-mailech? Například, když Vám policejní orgán pošle na Váš e-mail sken originál dokumentu k překladu, např. usnesení o sdělení obvinění, anebo agentura např. rodný list, kde jsou i, samozřejmě, osobní údaje, poté Vám doporučenou poštou anebo osobně doručí originál zmíněných dokumentů. Co děláte s e-mailem, jehož přílohu tvoří osobní dokument? Archivujete jej pro případ reklamace ze strany zákazníka anebo jej hned, po provedení překladu, vymažete? Děkuji, Garrett

Reply

Překlad dokumentů v elektronické podobě | 09.08.2018 18:08, od Kateřina Graneberg (katerina.hausildova@gmail.com)

Dobrý den, jistě už zde podobný dotaz byl. Nevím, jak přistupovat k textům v elektronické podobě ověřeným elektronickým podpisem. Dosud jsem vždy trvala na dodání originálu v papírové podobě, ale je to skutečně jediná možnost?

Překlad dokumentů v elektronické podobě | 27.08.2018 12:08, od Katy Štifterová (kruvim@email.cz)

Dobrý den, nemusíte trvat na originálu v papírové podobě. Je řada listin, které jsou dnes vydávány primárně v elektronické podobě a jsou opatřeny elektronickým/digitálním podpisem. Starost o to, aby byl dokument uznán tím, komu je určen, je primárně na bedrech klienta. I soudy dnes pracují s písemnostmi, které nejsou "originální". Pouze u matričních dokumentů bychom měli vždy trvat na originále nebo ověřené kopii/opisu.

Reply

dotaz - razítko | 31.07.2018 09:07, od Susanna Chačatrjan (hajuhi@seznam.cz)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda se smí dávat kulaté razítko na faktury nebo ne? Pokud ne, tak vezmou od nás fakturu za tlumočení/překlad jen s podpisem? Předem moc děkuji za odpověď.

Otisk razítka | 09.08.2018 02:08, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.cz)

Otisk kulatého razítka se státním znakem patří výlučně na dokument obsahující tlumočnický úkon ve smyslu zákona č. 36/1965 a tedy ne na fakturu. Na jednodenních kurzech pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem se toto učí. Navíc, zákon o účetnictví nevyžaduje na účetním resp. daňovém dokladě (faktura je hovorový název) razítko a dokonce ani podpis. Je to starý přežitek. Novinky tohoto typu se dozvídáme na daňových seminářích pořádaných KST ČR. Je vždy poučné účastnit se vzdělávacích akcí Komory.

Reply

Opravy - doložka | 11.07.2018 20:07, od Mirka Javorová (javorova.miroslava@post.cz)

V překladu jsem provedl/a následující opravy. Podle mne se nejedná o opravu chyb tlumočníka, které dodatečně nějak opravil, protože takové opravy měl udělat před vytisknutím dokumentu, nýbrž se jedná o evidentní chyby v předkládaném dokumentu, které jsou např. uvedeny jednou dobře a podruhé ne - a takové chyby na konci se uvedou (resp. jejich oprava). Nebo se mýlím? Mirka

Opravy - doložka | 20.07.2018 00:07, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Mýlíte se, milá kolegyně. Nejsme oprávněni v originálu cokoliv opravovat a překlad má reflektovat případné chyby, na které můžeme v překladu upozornit v poznámce pod čarou.

Opravy - doložka | 26.07.2018 11:07, od Katy Štifterová (kruvim@email.cz)

Není zde prostor na podchycení všech možností, ale zkusím uvést příklad: Provedete překlad pitevní zprávy, která bude částečně vyplněna rukou, přičemž se Vám nepodaří vše rozklíčovat. Překlad odevzdáte. Pak se jim zabývají další osoby a ozve se Vám znalec, který s tím pracuje a řekne Vám některou z těchzkratek. Pak vydáte nový překlad - nové datum, nové číslo, ale starý překlad koluje třeba v kopiích - tím, že uvedete do doložky opravy provedené na základě konzultace se znalcem, ošetříte fakt, že někde na světě je jedna a druhá verze překladu. Ale je to jen jeden z příkladů, pro které ta položka slouží dnes. Je třeba mít na paměti, že znění doložky mělo položku oprav už v době, kdy ještě nebyly počítače a kdy se prováděly ruční opravy.

Reply

Kam s vysvětlivkami v překladu? | 08.06.2018 23:06, od Lucie Vrbová (lucka.vrbova@centrum.cz)

Dobrý den, v soudním překladu výpisu z matriky z japonštiny do češtiny potřebuji doplnit vysvětlivku týkající se změny jména. Mohu ji uvést přímo za text do závorky nebo označit a udat ji pod čáru? Předem děkuji za odpověď.

Kam s vysvětlivkami v překladu | 11.06.2018 14:06, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Vidím, že kolegové neodpovídají... Pro umístění vysvětlivek není žádný předpis. Čitelnost sdělení je pro čtenáře nejdůležitější a je dobré nechat se vést také grafickou úpravou listiny. Záleží na Vašem uvážení. Dlouhé vysvětlivky je lepší uvádět pod čarou, krátké do závorky a odlišit třeba kurzívou nebo jiným písmem, či jinou velikostí písma.

Reply

Nepřiznaná DPH za náklady | 14.05.2018 11:05, od Klára Žejdlová (cekia@cekia.eu)

Mám velice dobrou zprávu pro plátce DPH. Konečně nemusíme řešit, že nám státní orgány neproplácí DPH za náklady. Po letech dohadování a nedodržování daňových předpisů ze strany především soudů je tento problém vyřešen nálezem Ústavního soudu. Nyní už nikdo nemůže tvrdit, že náklady musíme uvádět bez DPH - viz nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3960/16, ze dne 27. 3. 2018 (bohužel sem nemohu vložit přímo link).

DPH k nákladům | 16.05.2018 18:05, od Dagmar Dencikova (dencikova@gmail.com)

Předmětný nález Ústavního soudu je dostupný z domovské stránky webu KST ČR v rubrice "Aktuality". Je to skutečně velmi dobrá zpráva pro mnohé z nás.

Reply

Tlumočení vlastní svatby | 13.05.2018 22:05, od Lenka Čubová (L.Cubova@seznam.cz)

Dobrý den, mohu,jakožto soudní tlumočník, překládat dokumenty potřebné ke své vlastní svatbě? Předem děkuji.

Tlumočení vlastní svatby | 14.05.2018 11:05, od Klára Žejdlová (cekia@cekia.eu)

To opravdu nelze. Při mé práci se řídím i pokyny, které jsme dostali během semináře pro soudní tlumočníky, podle kterých bychom neměli překládat/tlumočit ani pro své příbuzné a blízké známé.

Tlumočení vlastní svatby | 14.05.2018 12:05, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Bylo by dobré pochopit podstatu toho, proč se na semináři pro soudní tlumočníky NEDOPORUČUJE překládat vlastní listiny, ani listiny osob, u nichž by se dalo předpokládat, že nejsme nestranní. Zákon to totiž nezakazuje, ale, jako vždy, je dobré umět se řídit zdravým selským rozumem. Např. přeložím-li si rodný list, mohu říct téměř s jistotou, že nemůže nastat situace, aby tuto listinu v budoucnu někdo napadl kvůli podjatosti. Přeložím-li však rozsudek o úpravě poměrů k nezletilému dítěti po mém rozvodu, je zjevné, že můj překlad se může jevit nevěrohodný a bude snadno napadnutelný. Vlastní svatbu bych rozhodně netlumočila, a to nejen z důvodu možné podjatosti, ale i proto, že bych na ní asi ani sama nefotila :)

Reply

Tarif pro tlumočení porad s právníkem | 14.04.2018 09:04, od Blanka Sudíková (bsmail@seznam.cz)

Dobrý den, jaký je tarif pro tlumočení porad s právníkem, který si tyto náklady hodlá nechat proplatit v rámci řízení? Nejedná se tedy o klasické jmenování ve věci. Jde v tomto případě o tarif smluvní? Děkuji za odpověď.

Tarif smluvní versus tarif podle vyhlášky | 16.04.2018 17:04, od Dagmar Denčíková (dencikova@gmail.com)

Jsme povinni podřídit se tarifu podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. pouze pokud je zadavatelem orgán veřejné moci (soud, policie, státní zastupitelství atd.), ve všech ostatních případech se jedná o vztah smluvní a to i tehdy, kdy poskytujeme jiným subjektům službu "soudního tlumočníka", která se řídí zákonem č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících.

Reply