Diskuze Vytvořit nový komentář

Tato diskuze je určena pouze k výměně názorů mezi tlumočníky a překladateli. Pokud chcete zaslat dotaz na představenstvo KST ČR, pište na email: kstcr@kstcr.cz

17.02.2009 21:02, od PhDr. Andrea Moustafa, Ph.D. (andrea.moustafa@quick.cz)

Ve dvou případech jsem byla požádána klientem o soudní ověření překladu, který vypracoval jiný, místní překladatel v zahraničí, který není jmenovaný soudním tlumočníkem v zahraničí ani v ČR, a velvyslanectví ČR v daném místě překlad ověřilo, že souhlasí s originálem. Úřady v ČR ověření ambasády neakceptovaly a bylo tedy nutné překlad ověřit soudním tlumočníkem jmenovaným v ČR. Vím, že nejsem povinna toto ověření provést, zejména pokud by překlad nebyl v pořádku. Chci se zeptat, jestli jste se s tím někdo setkali a jestli je tento postup ambasády standardní.

Odpovědět

17.02.2009 21:02, od PhDr. Andrea Moustafa, Ph.D. (andrea.moustafa@quick.cz)

Soudcem okresního soudu jsem byla písemně požádána (bez předchozí konzultace) o vypracování překladu listin a zároveň mi bylo zasláno v téže věci předvolání k jednání. Překlad jsem v termínu vypracovala a zaslala, z jednání jsem se písemně, tři týdny před termínem jednání, omluvila z osobních důvodů - rodičovská dovolená. Pan soudce ale na mou přítomnost naléhá s tím, že jsem již v minulosti byla pro tuto věc ustanovena a nedostavím-li se, bude toto jednání "zmařeno". Je tato moje omluva dostatečná a přijatelná? Doposud jsem s touto omluvou neměla u státních orgánů problémy.

Odpovědět

12.02.2009 15:02, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

Vážená paní doktorko, ke jmenování tlumočníkem je podle místa Vašeho trvalého bydliště pro Vás příslušný Krajský soud v Praze. Další informace pro uchazeče o jmenování naleznete na těchto webových stránkách v sekci "Dotazy" a další pak získáte na kurzu pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem, který Komora soudních tlumočníků ČR, o. s., pořádá v jarním termínu dne 25. dubna 2009 v Praze.

Odpovědět

11.02.2009 08:02, od PaedDr.Mgr.Hana Bláhová (hana-blahova@seznam.cz)

Vážené dámy a pánové, obracím se na Vás s tímto dotazem a předem děkuji za jeho zodpovězení-Velmi ráda bych se ucházela o vykonávání činnosti soudního tlumočnictví.Včera mi paní sekretářka na Komoře soudních tlumočníků v Praze, kde jsem se byla osobně informovat, doporučila, abych se s touto žádostí obrátila na soud v místě trvalého bydliště. Pracuji v Praze na Karlově univerzitě a dojíždím tam ze současního trvalého bydliště v Lysé nad Labem.Nevím, zda rozhodnutí o tlumočnictví spadá do kompetence Okresního soudu v Nymburce či se musím obrátit na nějaký krajský soud a pak tedy na který? Děkuji, Dr.Hana Bláhová

Odpovědět

18.01.2009 11:01, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

K problematice tzv. dvousloupcových dokumentů: platná právní úprava požadavků na činnost soudního tlumočníka z r. 1967 s uvedeným typem dokumentů nepočítá, jejich formu neupravuje, a tedy ani nezakazuje. S ohledem na rozšířený výskyt tohoto typu dokumentů v poslední době Komora soudních tlumočníků ČR, o. s., již upozornila příslušné státní orgány na potřebu jejich právního zakotvení. Než bude předmětná forma dokumentů v právních předpisech upravena, vzhledem k tomu, že v platném ustanovení § 14 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví, že s písemným překladem musí být SEŠITA přeložená listina, doporučujeme vždy na tuto skutečnost upozornit žadatele o překlad a v každém konkrétním případě zjistit, zda takto vyhotovený překlad bude akceptován i ze strany konečného adresáta překladu.

Odpovědět

18.01.2009 11:01, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

K archivaci dokumentů: zpracované pokyny k archivaci dokumentů souvisejících s činností soudního tlumočníka můžete převzít v sídle Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., na adrese Hybernská 1006/18, Praha 1, v úředních hodinách, tj. v úterý od 9 do 12 hodin.

Odpovědět

08.01.2009 11:01, od Renata Filipcova (rfilipcova@centrum.cz)

Dobrý den, setkali jste se někdy s případem, kdy byl nejprve vyhotoven dvojjazyčný dokument (např. smlouva, kdy v jednom sloupci byla verze anglická a v druhém její český překlad) a poté bylo potřeba soudní ověření překladu? Je možné v takovém případě připojit tlumočnickoun doložku ihned za originální vyhotovení smlouvy? Jaké s tím máte zkušenosti? Předem velmi děkuji za odpověď. S pozdravem R. Filipcová

Odpovědět

30.12.2008 10:12, od Petra Caislová (petracaislova@seznam.cz)

Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně Zákonu o znalcích a tlumočnících a Zákonu o archivnictví. Je soudní tlumočník ze zákona povinen archivovat po nějakou dobu, ať už ve fyzické nebo elektronické podobě, své překlady úředních dokumentů? Děkuji za odpověď. Mgr. Petra Caislová

Odpovědět

18.12.2008 02:12, od JUDr. Mgr. Jana Schovancová (schovancova@advokat-abogado.eu)

Níže uvádíme stanovisko představenstva Komory soudních tlumočníků ČR, o. s., ze dne 19.11.2008 k dotazu p. Kubišty ze dne 4.11.2008, které bylo zasláno na jeho emailovou adresu: Obecně není Vámi uvedený postup právními předpisy zakázán a v praxi k němu dochází poměrně často, aniž by Komora soudních tlumočníků zaznamenala jakýkoliv problém z uvedeného postupu vyplývající. Ačkoliv výklad právních předpisů v České republice přísluší soudům, podle našeho názoru uvedený postup v mnohých případech bývá i praktický. Například v případech, kdy pro cizince, který se českým jazykem nedomluví, zpravidla bývá tlumočník jednou z mnohdy omezeného okruhu osob, které zná a se kterými může komunikovat. V těchto případech zmocnění tlumočníka napomáhá i k urychlení vyřízení příslušné záležitosti účastníka řízení. Ustanovení § 11 zákona č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, by ovšem podle našeho názoru odporovalo, pokud by tlumočník měl sám osobně nějaký poměr k projednávané věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkovi samému nebo k jeho zástupci, tj. například by měl osobní zájem na projednávané věci, byl by osobou blízkou ve vztahu k účastníkovi řízení apod. V takovém případě je tlumočník povinen tuto skutečnost žadateli o překlad či tlumočení sdělit.

Odpovědět

05.12.2008 14:12, od Milan Kučera (kucera@jurista.cz)

Vážený pane Kubišto, Na úvod bych rád podotkl, že můj názor je čistě soukromý a nejedná se o názor Komory. Jsem právník vykonávající advokacii v souladu se zákonm o advokacii v platném znění a zároveň čekám na jmenování soudním tlumočníkem při krajském soudu pro Střední Čechy. zabýval jsem se již touto otázkou, protože i já při výkonu svého povolání reprezentuji a zastupuji své klienty a jedná se tedy potenciálně o střet zájmů. Můj dotaz Česká advokátní komora zodpověděla v následujících intencích: Střet zájmů u znalce nebo tlumočníka při výkonu povolání se zvláštními zákonnými povinnostmi, typicky auditu, advokacie nebo exekutorská činnost, je v zásadě zdánlivý. Soubor povinností obou funkcí se sbíhá a ve většině prvků i překrývá. Je však třeba na tento potenciální střet zájmů klienta upozornit. Klient však může a zpravidla i bude trvat na neexistenci takového střetu zájmů. Ve skutečnosti je kumulace státních autorizací v jediné fyzické osobě významným přínosem pro klienta. Pokud by však znalc nebo tlumočník nabyl přesvědčení, že sbíhající se výkon obého mu v konkrétním případě znemožňuje jednat v souladu s normami daného oboru, musí se sám výkonu jedné z těchto funkcí v konkrétním případu a s tímto odůvodněním vzdát. S pozdravy, Mgr. Milan Kučera

Odpovědět

04.11.2008 10:11, od Jan Kubišta (honza.kubista@seznam.cz)

Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat na Váš právní názor k následující problematice. Je dle Vašeho názoru přípustné, aby tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků na základě plné moci jednal za fyzickou osobu (která je účastníkem správního řízení) a současně v tomto řízení předkládal doklady, u kterých osobně provedl překlad? Dle mého názoru toto odporuje § 11 zákona 36/1967 Sb. Děkuji za odpověď

Odpovědět