Preambule
Tento etický kodex shrnuje nejvýznamnější povinnosti a práva soudního tlumočníka - člena KST ČR.
Postavení soudního tlumočníka se vyznačuje zvýšenou společenskou, právní a morální odpovědností. Připojením úřední pečeti ke svému úkonu se soudní tlumočník přímo podílí na odpovědnosti v souvislosti s prováděním úředních úkonů včetně vystavování veřejných listin. Soudní tlumočník se dále závazným způsobem podílí na právních úkonech fyzických a právnických osob. S ohledem na tyto skutečnosti soudní tlumočník – člen KST ČR – důsledně dodržuje platné zákony a nařízení a zavazuje se dodržovat i zásady uvedené v tomto kodexu.
 
Definice
Níže uvedené pojmy mají v tomto etickém kodexu následující význam:
Soudním tlumočníkem se rozumí tlumočník/překladatel jmenovaný rozhodnutím příslušného krajského soudu, případně ministrem spravedlnosti, pro určitý jazyk (případně jazyky) a řádně zapsaný v centrálním seznamu tlumočníků.
Zadavatelem se rozumí policejní orgán, státní zástupce, soudce, orgán veřejné moci, notář, advokát, agentura nebo jiná právnická či fyzická osoba.


1.
Soudní tlumočník je povinen dbát na úměrnost jím převzatých závazků z hlediska odborných znalostí, rozsahu a termínů, aby je byl schopen splnit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud soudní tlumočník není schopen požadovaný termín splnit v plné kvalitě a rozsahu, neprodleně na tuto skutečnost upozorní zadavatele a dohodne s ním přijatelnější termín. Pozdější odmítnutí úkonu je možné pouze ze závažných důvodů (nemoc, úraz apod.). V takovém případě se tlumočník neprodleně omluví, popř. zajistí za sebe náhradního soudního tlumočníka, ale pouze se souhlasem zadavatele.

2.
Požadovaný úkon je soudní tlumočník povinen provést osobně a jeho zadání dalším tlumočníkům, ať již z jakéhokoliv důvodu, je nepřípustné. Od toho je třeba odlišit případ, kdy soudní tlumočník provede na požádání revizi překladu provedeného jiným tlumočníkem (soudním či nesoudním).

3.
Soudní tlumočník provádí úkon v nejvyšší možné kvalitě, a to jak z hlediska odborného, tak jazykového. Tlumočnický úkon, ať již se jedná o překlad či tlumočení, musí být funkčním ekvivalentem tlumočeného projevu či výchozího textu a přesně mu odpovídat. Není přípustné cokoliv vynechávat či doplňovat (s výjimkou tzv. poznámek překladatele, připojených v závorce nebo jinak graficky odlišených, které jsou nutné pro správné pochopení významu překládaného textu).

4.
Soudní tlumočník je povinen dodržovat dohodnuté termíny a být dochvilný. Na místo jednání se dostaví s dostatečným předstihem.


5.
Převzetí a provedení úkonů, ke kterým není soudní tlumočník oprávněn (úkon do jazyka či z jazyka, pro který není soudní tlumočník zapsán u příslušného soudu, ověření kopie listiny či podpisu atd.) nebo které jsou v rozporu se zákonem, nebo úkonů, v nichž se soudní tlumočník cítí být podjatý, je nepřípustné.



6.
K zajištění kvality tlumočnického úkonu či překladu je nutná řádná příprava soudního tlumočníka, která spočívá v nahlédnutí do spisů či v získání informací o projednávané věci, v prostudování podkladů k jednání, obstarání přehledu odborných výrazů po případné konzultaci s odborníkem atd.


7.
Ústní projev soudního tlumočníka v cílové řeči je srozumitelný, věrně reprodukuje obsah i výrazové prostředky projevu, který tlumočí.



8.
Tlumočník se v průběhu tlumočení průběžně přesvědčuje, zda osoba, které tlumočí, rozumí tomu, co je jí tlumočeno. Je-li zjevné, že osoba, které tlumočí, nerozumí obsahu tlumočené promluvy, je na tlumočníkovi, aby zadavatele na tuto okolnost upozornil. V zájmu zajištění kvality úkonu je, aby zadavatel nejasnosti vysvětlil.



9.
Soudní tlumočník dodržuje zásadu nezávislosti a nestrannosti a nepřipustí, aby mu někdo určoval, jakým způsobem má přednesený výrok tlumočit či překládat. Soudní tlumočník se zdrží jakéhokoliv kontaktu se stranami řízení kromě vlastního provedení úkonu. Toto platí zejména v případě soudního řízení, přípravného řízení apod.



10.
K důstojnému vystupování při tlumočnickém výkonu patří vhodné oblečení a upravený zevnějšek. Jakékoliv výstřednosti jak v projevu, tak i v zevnějšku a oblečení jsou nepřípustné. Stejně nepřípustné je zasahovat do jednání vlastními myšlenkami či skákáním do řeči. Při konsekutivním tlumočení má však tlumočník právo požadovat, aby mu byla dána možnost tlumočit po kratších úsecích předneseného projevu.



11.
Soudní tlumočník dodržuje zásadu diskrétnosti a mlčenlivosti. O průběhu a obsahu jednání nesmí soudní tlumočník nikoho informovat a nesmí využít ve svůj prospěch informace, které při tlumočení získá.

12.
Soudní tlumočník věnuje zvýšenou péči ochraně dokumentů, které mu byly svěřeny k provedení ověřeného překladu, zvláště předchází jejich ztrátě, resp. poškození. Dále dbá, aby se tyto dokumenty nedostaly do cizích rukou a nebyly jakýmkoliv způsobem zneužity.



13.
Písemný projev soudního tlumočníka má vzornou úpravu pokud možno odpovídající úpravě překládaného dokumentu, nejsou v něm překlepy ani gramatické chyby, použité výrazové prostředky odpovídají terminologii cílového jazyka, jsou obecně srozumitelné a logické v mezích výchozího textu.



14.
Na chyby a nedostatky ve výchozím textu – zejména úředního charakteru – upozorní soudní tlumočník zadavatele a nebude je sám opravovat.



15.
Soudní tlumočník je kolegiální vůči ostatním soudním tlumočníkům. Vůči kolegům soudní tlumočník nepoužívá nekalé soutěže, např. nabízením úkonů za neúměrně nízké honoráře za účelem získání klientely.

16.
Při stanovení smluvní odměny postupuje tlumočník na základě sazeb obvyklých v místě a čase. Při účtování odměny dle zákona o znalcích a tlumočnících postupuje soudní tlumočník v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o znalcích a tlumočnících a příslušné prováděcí vyhlášky. Soudní tlumočník má rovněž možnost opřít své vyúčtování o existující relevantní rozsudky vyšších soudů a příp. judikáty, k nimž mu KST ČR v rámci svých možností umožní přístup.



17.
Soudní tlumočník je povinen neustále zvyšovat svou kvalifikaci, a to nejen v příslušné jazykové oblasti, ale i v souvisejících oblastech odbornosti, jako je např. znalost právního prostředí jazykových oblastí, v jejichž jazycích překládá a/nebo tlumočí. Samozřejmostí je udržování vysoké informovanosti a rozhledu. Jen vysoce vzdělaný a dobře informovaný soudní tlumočník může podat kvalitní tlumočnický či překladatelský úkon.


18.
Řešení stížností na soudní tlumočníky


Účelem řešení stížností není potrestání soudního tlumočníka, ale upozornění na nevhodnost jednání a motivace k nápravě.
KST ČR se zabývá pouze stížnostmi na soudní tlumočníky, kteří jsou členy KST ČR. V případě stížností na tlumočníky, kteří nejsou členy KST ČR, je stížnost postoupena krajskému soudu, v jehož obvodu je tlumočník zapsán.
Stížnosti mohou být jazykového i nejazykového charakteru (např. porušení zásady nestrannosti či mlčenlivosti) a mohou být podány jak třetími osobami, tak i jinými soudními tlumočníky.
Stížnosti budou řešeny tříčlennou disciplinární komisí (jmenovanou ad hoc z členů představenstva a dozorčí rady), která bude postupovat neutrálně a s maximální důvěrností.
Soudnímu tlumočníkovi – členovi KST ČR musí být umožněno se ke stížnosti vyjádřit písemně, popř. též ústně před disciplinární komisí. V případě stížností jazykového charakteru, které nebudou moci členové komise posoudit, bude požádán o vyjádření konzultant, tedy instituce či osoba s příslušnou jazykovou odborností.
Výsledek posouzení bude sdělen jak osobě, proti níž stížnost směřovala, tak osobě, která stížnost podala. V případě konstatovaného porušení povinností bude postupováno v souladu se stanovami KST ČR.


19.
Práva soudního tlumočníka

1. Soudní tlumočník má právo žádat o vytvoření podmínek potřebných k řádnému výkonu své činnosti (např. možnost seznámit se se spisy či skutečnostmi, kterých se úkon týká; rozumná lhůta pro vyhotovení překladu apod.).
2. Soudní tlumočník má při splnění stanovených podmínek a se souhlasem zadavatele právo požádat o přidělení konzultanta, pokud určitá část zadaného úkonu přesahuje jeho znalosti či kompetence v dané odbornosti (např. z důvodu úzké specializace), viz § 10 zákona o znalcích a tlumočnících.
3. Pokud jeho žádosti není zadavatelem vyhověno, má právo odmítnout provedení úkonu.
4. Soudní tlumočník má právo na důstojnou a včas uhrazenou odměnu, přičemž vyplácení tlumočného v případě úkonů pro státní orgány se řídí soudním řádem procesním.
 
Schváleno na XXI. valné hromadě KST ČR v Praze dne 28. února 2015