Ministerstvo vnitra České republiky informuje veřejnost na svých stránkách o předkládání cizozemských veřejných listin, opatřených apostilní doložkou, s jejím překladem do českého jazyka. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že "Listina vydaná soudem, notářem nebo úřadem v cizině, která platí v místě, kde byla vydána, za listinu veřejnou nebo veřejná listina vydaná diplomatickým zástupcem nebo konzulárním úředníkem působícím v České republice, má důkazní moc veřejné listiny také v České republice, jestliže je opatřena předepsaným ověřením.". Přičemž použitelnost cizí veřejné listiny na území ČR je podmíněna předepsaným ověřením, jímž se v souladu se zákonem rozumí tzv. vyšší ověření. To platí v případě analogové (listinné) i digitální (elektronické) podobě. Není-li cizí veřejná listina osvobozena od vyššího ověření na základě mezinárodní smlouvy či právního aktu Evropské unie, musí být opatřena apostilou, byla-li vydána ve smluvním státě haagské Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (Haag, 5. 10. 1961, č. 45/1999 Sb.), jinak musí být superlegalizována. Informace o legalizaci a superlegalizaci na stránkách KST ČR zde: https://www.kstcr.cz/cz/
Dle bodu 304 výkladové příručky Haagské konference mezinárodního práva soukromého (tzv. Apostille Handbook, zde: https://www.hcch.net/en/
V praxi to znamená, že bude-li českým matričním úřadům předložena cizí veřejná listina, která je opatřena apostilou v angličtině nebo francouzštině (viz článek 15 Úmluvy o apostile) či v úředním jazyce státu, který apostilu vydal (viz článek 4 odst. 2 Úmluvy o apostile), aniž byla tato přeložena do českého jazyka, je třeba ji akceptovat. Dále je možné, že apostila bude vyplněna v úředním jazyce vydávajícího státu, zatímco standardní pojmy číslo 1 až 9, tedy rubriky k vyplnění, budou v jazyce jiném (např. angličtině nebo francouzštině, nebo v jednom z těchto jazyků a současně v úředním jazyce vydávajícího státu). Pro přijímající orgán (např. matriční úřad) by tedy mělo být rozhodující, který oprávněný orgán ve smyslu článku 6 Úmluvy o apostile tuto vydal, kdy a kde, pod jakým pořadovým číslem, a zda připojil otisk razítka/pečeti a podpis úřední osoby (rubriky č. 5 až 9). Matriční úřady mohou pouze doporučit, aby v případě nutnosti předložení úředního překladu cizozemské listiny v souladu s § 57 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a její opatření apostilou, nechali úřední překlad zhotovit až poté, co jim bude ze strany domovského státu a příslušného orgánu vydána jak veřejná listina, tak apostila, nicméně na překladu samotné apostily nelze trvat. Absence překladu apostily nemůže být důvodem pro odmítnutí přijetí cizozemské veřejné listiny. V tomto smyslu poučilo Ministerstvo vnitra České republiky české matriční úřady v působnosti krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a magistrátů měst Brna, Ostravy, Plzně a Magistrátu hl. m, Prahy.
Více informací k metodice zde: https://mv.gov.cz/clanek/