OFICIÁLNÍ STANOVISKO EVROPSKÉ ASOCIACE PRÁVNÍCH A SOUDNÍCH TLUMOČNÍKŮ A PŘEKLADATELŮ EULITA
k využívání strojového překladu a nástrojů umělé inteligence v oblasti právního a soudního překladu a tlumočení
K oficiálnímu stanovisku asociace EULITA se připojuje rovněž Komora soudních tlumočníků a soudních překladatelů České republiky. Český překlad stanoviska je již nyní k dispozici.
Evropská asociace EULITA, jejímž jedním ze zakládajících členů je Komora soudních tlumočníků a soudních překladatelů České republiky již od roku 2009, prezentovala a zveřejnila u příležitosti mezinárodní konference EULITA konané ve dnech 19. - 20. března v italském Bari své oficiální stanovisko k využívání strojového překladu a nástrojů umělé inteligence v oblasti právního a soudního překladu a tlumočení.
Oficiální stanovisko vydal výkonný výbor asociace EULITA pracující ve funkčním období 2023 – 2026 ve složení:
Barbara Rovan – prezidentka
Fernando González – vice-prezident
Petra Kameníková – tajemnice
Aleksandra Podgórniak Musil - pokladník
Členové výkonného výboru:
Monique Rouzet Lelièvre
Catia Lattanzi
Margareta McKenna
Evropská asociace EULITA si uvědomuje, že jsou v současné době k dispozici stále dokonalejší nástroje překladatelsko-tlumočnických technologií, jsme svědky prudkého rozvoje umělé inteligence – přesto apeluje na obezřetnost při snahách orgánů veřejné moci zavádět využívání těchto nástrojů do praxe v oblasti soudního a právního překladu a tlumočení.
EULITA upozorňuje na stále hrozící rizika spojená především s těmito dosud nevyjasněnými otázkami:
- nedostatečná přesnost překladu v rámci složitějšího kontextu;
- sklony umělé inteligence k halucinaci a predikci, zvláště v oblastech s nedostatkem trénovacích dat;
- interpretace emocionálního kontextu mluvy;
- strojové zpracování lidské řeči;
- nízká úspěšnost systémů umělé inteligence při rozpoznávání řeči u osob se specifickými poruchami řeči a mluveného projevu ovlivněného intenzivními emocemi;
- nedostatečně nebo vůbec nevyvinuté nástroje pro tzv. méně rozšířené jazyky a jejich vzájemné kombinace.
EULITA dále podotýká a požaduje vyjasnění tří klíčových otázek:
1) Kdo konkrétně ponese osobní odpovědnost za výsledné výstupy strojového překladu a tlumočení generovaného umělou inteligencí?
2) Jak je/bude zajištěna důvěrnost přenášených dat z hlediska nařízení GDPR a dalších souvisejících právních předpisů na ochranu osobních údajů, aby odpovídala požadavkům evropské směrnice o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení?
3) Jak bude zajištěno právo na spravedlivé řízení v souladu s evropskou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení, která členským státům ukládá zejména tyto povinnosti:
- tlumočení a překlad podle této směrnice mají být zajištěny v rodném jazyce podezřeného nebo obviněného nebo v jakémkoli jiném jazyce, kterým mluví nebo kterému rozumí;
- tlumočení musí být dostatečně kvalitní, přičemž právo na tlumočení se vztahuje i na náležitou pomoc osobám s poruchou sluchu nebo řeči;
- za účelem podpory přiměřenosti tlumočení a překladu a účinného přístupu k nim členské státy mají zajistit existenci rejstříku či rejstříků náležitě kvalifikovaných nezávislých překladatelů a tlumočníků;
- členské státy mají povinnost zajistit, aby tlumočníci a překladatelé zachovávali mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli při tlumočení a překladech poskytovaných na základě této směrnice.
EULITA dochází k následujícímu jasnému závěru:
V soudních síních a v právním prostředí obecně lze umělou inteligenci využívat k překladu a tlumočení výhradně za podmínky, že správnost takto provedeného překladu či tlumočení ověří kvalifikovaný odborník ovládající zdrojový i cílový jazyk a ponese za výstup osobní odpovědnost. Odborné znalosti soudního překladatele a/nebo tlumočníka jsou zárukou rovného přístupu k právu a spravedlivého řízení.
Stanovisko asociace EULITA v originální anglické verzi naleznete zde:
březen 2026, představenstvo KST ČR